Rozhovor s odbornicí o zimních zahradách

Trendem současného bydlení je mít přírodu na dosah, nebo alespoň na dohled. Nejtěsnější spojení s přírodou nabízejí zimní zahrady. Na rozdíl od klasických oranžerií nebývá jejich hlavním účelem pěstování rostlin, ale rozšíření obytného prostoru o místo k odpočinku. Ale nejen to…

Na to, co je dobré vědět, než se rozhodnete pro konkrétní typ zimní zahrady, jsme se zeptali ing. Eugenie Kabeláčové ze společnosti AZ Ekotherm.

S jakými požadavky se na vás zákazníci nejčastěji obracejí? Co od své budoucí zimní zahrady očekávají?

Je to zajímavé, ale lidé za námi přicházejí většinou bez přesnější představy jenom s tím, že by si rádi ke svému domu pořídili zimní zahradu. A naším prvním úkolem je zjistit právě to, co od ní očekávají, k čemu chtějí, aby jim sloužila. To je základní otázka, od které se bude odvíjet koncepce zahrady – její velikost, konstrukce, napojení na obytný prostor…
Odpověď však nemusí být úplně jednoduchá. Co je důležitější – pěstovat subtropické rostliny, posedět v zahradě s přáteli, nebo mít klidné místo na večerní posezení při víně? Nebo má zimní zahrada plnohodnotně rozšířit obytný prostor? Nebo sloužit i jako pracovna? Obvykle je požadavků více, proto je potřeba si na samém počátku vše dobře rozmyslet, představit si, jak se zahrada uplatní při běžném chodu domácnosti.

A co vzhled?

O tom, jak bude vypadat, se můžeme začít bavit až tehdy, máme-li jasno, k čemu bude zimní zahrada sloužit. Je samozřejmé, že musí vzhledově korespondovat s domem, s celkovou architekturou, s okny. Při plánování zimní zahrady je třeba skloubit estetické hledisko, způsob využití i hledisko konstrukční.

Jak se díváte na zimní zahradu z hlediska energetického? Vytápět, nebo nevytápět?

Na tuto otázku není možné jednoznačně odpovědět, opět to souvisí s funkcí zahrady a od ní se odvíjející koncepce. Pak se teprve rozhoduje o jejích tepelně izolačních vlastnostech.
Lehce zastřešenou a prosklenou terasu nejspíš vytápět nebudeme, ale neznamená to, že ji nemůžeme lehce temperovat nebo třeba použít sálavé topné těleso, když chceme na večer posedět s přáteli. Naopak zahrada bezprostředně navazující na obytný prostor bude nejspíš vytápěná.

Neovlivní však zahrada spojená s obytným prostorem negativně tepelné ztráty budovy?

Pokud je budeme hodnotit striktně podle Průkazu energetické náročnosti budov, pak nejspíš ano, musíme si však uvědomit, že se jedná jen o výpočet. Ten totiž nebere v úvahu tepelné zisky. A ty mohou být u dobře navržené zahrady značné. U zahrad spojených s obytným prostorem se obvykle navrhují izolační trojskla, která sice sníží tepelnou ztrátu domu, avšak sníží i tepelné zisky. Výpočet podle PENB pak sice vyjde lépe, ale skutečnost může být odlišná. Při použití dvojskel by se interiér na jaře či na podzim vyhřál jen právě díky slunečním paprskům, které prosklení propustí, zatímco při použití trojskel budeme v těchto dnech muset topit. Záleží samozřejmě na orientaci prosklených ploch, jejich velikosti, solárním faktoru skel… A to jsem nezmínila, že trojskla ubírají zahradě světlo a nejsou proto vhodná pro pěstování rostlin. To vše je při koncipování zahrady proto nutné brát v úvahu.

A co nevytápěné zahrady?

Budu se opakovat, ale opět záleží na tom, jak budeme chtít zahradu využívat. Například zahrady orientované na jih a zasklené dvojsklem dokáží žít svým vlastním životem tak, že si udrží teplotu nad 0°C, jsou proto vynikající i pro přezimování rostlin a při slunných dnech si v nich příjemně posedíte i v zimě. I z hlediska energetického hospodaření domu jsou přínosem, protože chrání dům před ochlazováním. Působí vlastně jako velká špaleta, vzduch se zde ohřívá a můžeme ho vpustit do domu. Pracujeme tak se solární energií tím nejjednodušším způsobem. Tak může působit třeba i jednoduše prosklené zápraží. Nevytápěné zahrady proto mohou být od interiéru odděleny třeba jen prosklenou stěnou, portálem a stát se vlastně součástí obytného prostoru.

Nehrozí, že v létě bude v zimní zahradě nepříjemné horko, jako ve skleníku?

To, aby bylo v zahradě příjemně i v horkých slunných dnech, je otázka správného návrhu, především záleží na dostatečném větrání. Je třeba navrhnout dostatečné množství otvíravých prvků – minimálně 30 % svislých ploch by mělo být otvíravých, ať již klasicky či posuvně, u jižních zahrad raději více. Nestačí mít tedy jedny dveře do zimní zahrady, jak od nás občas zákazníci chtějí, to je naší povinností jim rozmluvit. V létě by měli v zahradě doslova peklo.

Důležité je zajistit větrání zahrady i v době naší nepřítomnosti – tedy pokud jsou v zahradě rostliny, kterým může ublížit i pár hodin nadměrného horka. Proto se do zimních zahrad instaluje systém nuceného větrání – jedná se vlastně o termostat, který hlídá teplotu, ventilátor, který nasává vzduch zvenčí, a otvíravý prvek ovládaný servomotorem – nejčastěji to bývá okénko v nejvyšším bodě pod střechou. Je možné navrhnout i otvíravou střechu, ta je však nekolikanásobně dražší.

Dalším důležitým prvkem chránícím zahradu před nadměrným horkem je stínění, a to hlavně střechy. Případně se do střechy instalují skla s vysokou odrazivostí, které dokáží odražit polovinu slunečních paprsků. Vnější stínění střechy je vysoce účinné, my máme dobré zkušenosti zejména s markýzami. Ideální je automatické ovládání s čidlem reagujícím na slunce, či vítr. Stínění střechy ochrání před kolmými letními paprsky, boční stínění tak účinné není, často se volí spíše kvůli soukromí.

Není snadnějším řešením mít pevnou střechu, neprosklenou?

Občas to od nás zákazníci požadují, právě proto, že se obávají přílišného slunce, horka…
Snažíme se jim vysvětlit, že se tím ochuzují o jednu z úžasných vlastností zimní zahrady – a to o pohled nahoru, já říkám o dimenzi nebe. O možnost pozorovat mraky, letící letadlo…
I z čistě praktického hlediska je pevná neprůhledná střecha nevhodná – ubírá místnostem za zimní zahradou obrovské množství světla.

A jak je to s orientací zimních zahrad? Měly by být na jižní straně domu?

To není vůbec podmínkou, šikovnými stranami jsou i východ či západ, ale ani sever není vyloučen. Já říkám, že východní je pro skřivany, kteří si zde rádi dají svou ranní kávu, západní je ideální k večernímu setkávání rodiny, třeba i u večeře, k posezení s přáteli. Je třeba si uvědomit, že taková zahrada není orientována jen na jednu světovou stranu, ale obvykle jen nejdelší stěnou, přitom poměr bočních stěn k té hlavní bývá různý, nejčastěji tři ku pěti. Východní nebo západní zahrada tak má i dostatek slunce jižního, severní může mít světlo z východu i západu.

Jaké máte zkušenosti s tím, k čemu lidé zimní zahrady nejvíce využívají? Nevítězí snaha o rozšíření obytného prostoru nad původní funkcí – tedy nad pěstováním subtropických rostlin?

Z mé zkušenosti je touha po tom vypěstovat si svůj citron nebo se obklopit kvetoucími rostlinami stále živá, odhaduji že tak padesát procent zákazníků si zahradu pořizuje právě z tohoto důvodu. To ale neznamená, že ji nechce využívat také pro relax. Jak už jsem řekla, často se využívá k přezimování rostlin. A podle mého rostliny patří do každé zimní zahrady, alespoň ty méně náročné. Není nic krásnějšího, než když se v zimě, kdy je pohled do venkovní zahrady jednotvárný, můžete v té vaší zimní těšit třeba z kvetoucí bugenviley.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Datum vydání: 17. 5. 2017

Edit: Andrea Moudrá