Rekonstrukce bytu v nástavbě v nuselském činžovním domě
Interiér bytu v nástavbě na pražském nuselském činžovním domě vypadá už na první pohled jako dobře promyšlený. Nápaditá řešení, skvěle pojaté úložné prostory, hra se světlem… Za tímto dojmem však stojí i hodiny počítání a přepečlivé práce s každým centimetrem prostoru. A to zcela bez nadsázky.
Byt v nové nástavbě pořídila investorka Helena pro sebe a svou dceru. Architektku Lenku Juklíčkovou přizvala ke spolupráci prozřetelně už ve fázi hrubé stavby. Už v této chvíli totiž začal boj o každý centimetr, a to nejen proto, že byt s dispozicí 3+kk má výměru jen 65 metrů čtverečních a prostor tak bylo nutné využít pokud možno beze zbytku.
ČISTĚJI A PŘEHLEDNĚ
Úskalí, která od počátku realizace interiéru až do jejího konce komplikovala mnohá řešení, zde totiž představoval především „nečistý“ půdorys. „Bylo to takové – potřebujeme-li se něčemu vyhnout, uděláme tady výklenek, tady zkosený roh…. K tomu se přidaly zkosené stropy, které jsou ve všech místnostech včetně předsíně nebo koupelny, ale třeba také komín procházející bytem, vystavěný kvůli krbu v bytě o patro níž,“ popisuje počáteční situaci architektka. Rozvržení místností se kvůli orientaci na světové strany neměnilo, ale dispozice se vyčistila, narovnala.
DOKONALE NA MÍRU
Z uvedených důvodů je většina nábytku v interiéru navržená a vyrobená na míru, každý kus nejen slouží účelu, kterému je určen především, ale zároveň řeší nějaký nedostatek prostoru. Stejně je to s luxferovou stěnou. Byla zde vybudována zejména proto, aby v ložnici i kuchyni, které od sebe odděluje, přibyly potřebné centimetry. „V projektu developera byla v tomto místě navržena zkosená stěna. Abychom se tomuto řešení vyhnuli a zajistili jak v ložnici dostatek prostoru po obvodu lůžka, tak v kuchyni místo kolem jídelního stolu, navrhla jsem mezi těmito dvěma pokoji oblou luxferovou stěnu. Z nedostatku se tím stala přednost, zvláštnost celého bytu,“ popisuje Lenka Juklíčková.
KUCHYŇ BEZ KOMPROMISŮ
Dalším příkladem je kuchyň situovaná do místnosti spolu s obývacím pokojem. „Nemáme-li prostor, slučujeme funkce…,“ podotýká architektka. Tato místnost sice představuje pouze 26 metrů čtverečních, přesto je v ní vše, co kuchyň i obývací pokoj potřebují, ba dokonce více. „V projektu byla zakreslena malá kuchyňská linka ve tvaru písmene L. Ale protože ráda a často vařím, věděla jsem od počátku, že je malá. Jedním z mých nemnoha konkrétních požadavků tak bylo ji zvětšit. A také jsem toužila po kuchyňském ostrůvku,“ popisuje Helena. Architektce se podařilo tato přání naplnit, a to bez kompromisů, kapacitu původní kuchyně zvětšila na dvojnásobek.
VŠE, CO JE TŘEBA
Centrem kuchyně je poměrně velkorysý kuchyňský ostrůvek s varnou deskou a zbývající zázemí je skryto v promyšleném bloku skříní, který pozvolna přechází do knihovny v obývací části. Právě toto řešení bylo co do počítání jedno z nejnáročnějších. Jednak bylo třeba zohlednit šikminy stropu, jednak velké okno vedoucí na terasu. Touto místností navíc prochází i zmíněný komín krbu, který si nechali vybudovat majitelé bytu o patro níž. V kuchyni bylo pak nutné zajistit dostatečný prostor pro pohodlí při vaření, kolem stolu zase pro bezpečný pohyb. Pokud jde o zařízení, také to bylo potřeba v místnosti smysluplně „poskládat“. Například volně stojící chladnička s mrazničkou, která měla být elegantně skryta v nábytkové nice, vyžadovala na rozdíl od jiných spotřebičů tohoto druhu větší hloubku. K už tak složitému počítání centimetrů se přidala ještě další okolnost: Stěna za kuchyňskými skříněmi byla nerovná a tento nedostatek bylo třeba napravit kvůli keramickému obkladu kuchyňských zad. „Počítali jsme, přepočítávali, zase počítali a zase přepočítávali. Nakonec se to podařilo,“ vzpomíná s úsměvem architektka. A kam se poděl komín? „Je ukrytý za jedněmi z dveří, takže se tváří jako potravinová skříň,“ vysvětluje Lenka Juklíčková.
PRO MALOU SLEČNU
Jednou z velkých radostí, které majitelce nový byt přinesl, je prý skutečnost, že má k dispozici konečně vlastní ložnici a její dcerka vlastní dětský pokoj. Aby se v něm cítila dobře, navrhla tu pro ni architektka třeba skrýš u stropu nebo polstrování na stěně u lůžka. „Do každého dětského pokoje se snažím vytvořit nějaký ,zbytečný´ prostor či ,zbytečnou´ věc. Myslím tím nějakou schovku, ozvláštňující prvek.
V tomto případě je to malé pódium nad vstupními dveřmi, na které se dostanete po žebříku a jenom, jste-li dítě,“ popisuje architektka a majitelka potvrzuje, že i její dcerka tento nápad přivítala s nadšením: „Schovávačka je hojně využívaná, na jídlo, na čtení, na esemeskování.“ Další zajímavostí je čalounění na stěně podél lůžka. Zútulňuje prostor a zajišťuje pohodlí nejen při spánku, ale zejména při odpočinku vsedě. Podobný čalouněný prvek na zakázku nahrazuje také čelo postele v maminčině – dospělácké ložnici.
OŘÍŠEK LOŽNICE
Luxferová stěna sice zajistila v ložnici maminky dostatek místa kolem plnohodnotného dvojlůžka, ale v případě ostatního vybavení se opět počítalo a přizpůsobovalo, tu oknu, tu radiátoru, tu zkosenému stropu. Jeho šikminu kopíruje i velká vestavěná skříň. Do ložnice se pak vešla i malá komoda. Architektka se i s její pomocí snažila vyřešit nedostatek úložných prostor.
UKLÁDAT, KDE SE DÁ
„Problém tohoto bytu spočíval i v tom, že zde není žádná velká plnohodnotná stěna, která by umožňovala vybudovat velkou vestavěnou skříň, a nechtěly jsme, aby byl prostor přeplněný. Takže chvála bohu i za komodu…,“ říká s úsměvem architektka a ukazuje na vestavěné skříně v předsíni: „Za dveřmi je sice prostor na ukládání třeba šatů, bot nebo vysavače, ale vše je vymyšlené tak, aby bylo kdykoli možné se za uložené věci dostat k vývodům instalací, plynovému kotli, servisním zařízením – to všechno je v útrobách skříně v předsíni uschováno.“
OBOUSTRANNÁ SPOKOJENOST
Majitelka si po několika měsících užívání chválí, že byt je světlý, příjemný a architektka zase s úsměvem podotýká, že investorka byla vskutku skvělá. „Dohodly jsme se hned na začátku, že chci byt světlý, kuchyni větší, úložné prostory, což ale není nic neobvyklého, a pak už neměla moje vize žádné jasné kontury, nejsem odbornice na interiéry. A nelituji ničeho, jsem se vším spokojená. Byt je přívětivý, světlý i teplý, jak se ukázalo v uplynulé zimě. Jak to bude vypadat v létě, teprve uvidíme, ale na případnou klimatizaci už je vše nachystáno,“ podotýká majitelka.
Architektka dodává, že osvícenost investorky se projevila i v tom, že vsadila na kvalitu, a to i za vyšší cenu. Dřevěná podlaha, pečlivě vybraná španělská dlažba s patinovaným vzorem ve tvaru opět moderního šestihranu, pohovka vyrobená na zakázku, to vše pozvedá dojem z prostoru o několik tříd a zároveň zajišťuje pohodlí používání i trvanlivost. Obě ženy si svorně chválí i přístup developera, jeho ochotu a vstřícnost ke všem změnám, kterých bylo nepočítaně. A na co se dnes už vzpomíná s úsměvem? „Když vidíte vizualizace budoucího zařízeného prostoru, máte pocit, že je všechno obrovské, místa všude habaděj. Když ale přijeli truhláři s nábytkem, v jednu chvíli jsme si říkaly, kam se všechen vejde… Prostoru je tu ale dost, nic nás neomezuje,“ uzavírá Helena.
VIZITKA BYTU:
Realizace: 2016
Užitná plocha: 65 m2 + balkón
Vytápění: plynový kotel, podlahové vytápění
Podlahy: keramická dlažba, plovoucí dřevěná podlaha (dekor dub)
Okna: plastová
Dveře: dýhované, bezfalcové
VIZITKA ARCHITEKTKY
MgA. Lenka Juklíčková
www.obliqo.cz
Vystudovala grafický design (SUŠG Jihlava), textilní design (TU Liberec), magisterské studium ukončila v ateliéru prostorové tvorby (UTB Zlín). Interiéry navrhuje a realizuje 10 let. Samostatné interiérové studio OBLIQO založila v roce 2014.
„Máme zkušenosti z různých oblastí návrhů interiérů, jak komerčních, tak rezidenčních. V této široké škále jsme se zaměřili zejména na privátní interiéry. Stále se snažíme objevovat nové materiály, konstrukční řešení, přicházet s novými nápady. Zkrátka děláme lidem domovy. Děláme je od úvodní studie až po realizaci.“
Text: Kateřina Nová
Foto: Tomáš Dittrich
Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 4. 5. 2017