Zahrada, dvorek a stodola

V obci Horní Vidim na Kokořínsku se ukrývá zahrada, kterou před pár lety manželé Pešičkovi přeměnili přesně podle svého – ze zanedbaného kusu zeleně vykouzlili doslova ráj na zemi, aby ho nakonec opustili. Kdo se už nemůže dočkat léta a celého příběhu, je pro něho tahle zahradní návštěva jako stvořená – květy hortenzií a popínavých růží navíc provoní každou stránku…

Manželé Pešičkovi zatoužili mít svůj kus pozemku a na něm dům se zahradou, kde by mohli v klidu žít a vychovávat děti. K tomu bylo samozřejmě zapotřebí najít ideální lokalitu i dostatečné finanční prostředky. Když posoudili a vytřídili všechny možnosti, ocitli se v romantické obci Horní Vidim. „Čekalo tam na nás několik krásných a nadějných objektů a velká zahrada, vše s příslibem, hodn

otou a vnitřním nábojem,“ vypráví Markéta Pešičková. Dům, stodola i zahrada byly sice více, než zanedbané, ale to nejdůležitější zůstalo – poctivá stavba, kamenné zdi i řada starých vzrostlých stromů na správných místech. To rozhodlo a manželé statek se zahradou, dvorkem a stodolou koupili.

Jak to bylo dál

Oba manželé jsou povoláním zahradníci, a tak si představit výslednou podobu zahrady i vše, co to bude obnášet, pro ně nebyl velký problém. Hned první víkend se dali do kácení – rostly tu typické chalupářské výsadby borovic, jedlí a stříbrných smrků. „Paradoxně šlo o opravdu excelentní exempláře, které však na venkovské zahradě neměly co dělat a spíše ji zabíjely, než zkrášlovaly,“ říká Markéta. Všechno tedy vykáceli a stromy, keře a pár trvalek, které se do zahrady hodily, zachovali, nebo přesadili. První rok jen pleli a pleli a s napětím čekali, co kde vyroste, čím je zahrada překvapí a hlavně, jaké úrody se dočkají od stromů v sadu.

Prostě na venkově

Typicky venkovská zahrada je rozdělena na dvůr a sad, jak to vždycky bývalo zvykem. Mezi nimi stojí stodola. Dvůr naplánovali jako obytný a dokonce s koupacím jezírkem. „Jezírko jsme dělali na třikrát, než to bylo úplně ono – touha po koupání v biologicky čištěné vodě se přetavila do manželovy nové specializace – profesionální tvorby koupacích biotopů,“ popisuje Markéta.
U stodoly roste jabloň s jablky odrůdy „Matčino“ a opodál se nachází dvojice vzrostlých tisů, která vytváří dokonalé zaclonění před nežádoucími pohledy z okolí. Základ zahrady majitelé doplnili ještě o vzrostlou vícekmennou lípu srdčitou, okraje dvora dotvořila výsadba keřů a trvalek, zelená oáza kvetoucí skoro celý rok.

Bylinky do kuchyně

V sadu jsou krásné původní dřeviny, tři obrovské ořešáky a velké, bizarně tvarované třešně, které dozrávají postupně od začátku června až do konce července. „Prostor mezi těmito „starousedlíky“ jsme se snažili omladit – původní jabloně jsou sice skvělé na výrobu lahodného moštu, ale jablka k jídlu a skladování příliš vhodná nebyla. Nahradili jsme je novými kousky – mladými jabloněmi, švestkami, hrušněmi a rynglemi,“ říká Markéta.
Za stodolou najdete voňavou kuchyňskou zahrádku – část je ve skleníku a část na vyvýšených záhonech, které jsou ohraničené kamennými zídkami. Nechybí ani malá vinice, keřové borůvky, maliny, angrešty a rybízy.

Proč odešli?

Manželé opravili dům a probudili zahradu ze spánku. Na chvíli si tady pro sebe a svoje děti vytvořili malou oázu, ale nakonec se rozhodli nový domov opustit. I když odejít nebylo snadné, dnes svého rozhodnutí nelitují. Hlavním důvodem byl střet snů a reality života na venkově. „Naše angažmá tady jsme si představovali trochu jinak, chtěli jsme tu i jinak fungovat, než se nakonec podařilo a také až za pochodu jsme zjistili, že náš ráj se nachází v bývalých sudetech a atmosféra místa nešla zapřít. Jsme rádi, že jsme naši zahradu přihlásili do soutěže Zahrada roku, čímž jsme vlastně zachytili prchavý okamžik, tu poslední chvíli v ní, zakonzervovali jsme si ji tak sami pro sebe v bodě zlomu,“ vysvětluje Markéta. „A také proto, že si to zasloužila i bez našeho přičinění – prožili jsme tu silné roky plné krásy, emocí, ale také dřiny a každý kout nám před očima rozehrává film pestrých vzpomínek.“

Zahrada manželů Pešičkových získala zlatou medaili v soutěži Zahrada roku 2016. Člen poroty, zahradní architekt Petr Mičola o ní napsal: „Zahrada i dům je ve full HD kvalitě obytného prostoru. Bydlí tady zahradníci a to je vidět na každém kroku. Sotva vstoupíte, osloví vás modrá barva okenic a dveří a s ní závan jižní Francie, horka, sucha a všeho, co k tomu patří, ale ve skutečnosti to tak není. Tato zahrada je typicky česká, v prostředí malé vesnice – dům s fasádou do ulice, obytná zahrada, stodola a za ní velký sad. Obytná část navazuje na dům a je jako vystřižena z časopisu, nad kterým by mnohý čtenář zaplesal. Kromě trávníku je ústředním motivem obdélníkové koupací jezírko, sezení u vody evokuje plovoucí vor. Kdyby netonul v zeleni, byl by dojem dokonalý.“
Zdroj: www.szuz.cz

Zahrada U pálkující kočky, Horní Vidim

Autorka projektu: Ing. Markéta Pešičková (autorizovaná krajinářská architektka)

Zhotovitel: GARPEN zahradnická s.r.o.
Termín realizace: 2013 – 2015
Výměra: 3000 m2
Kontakt:
www.garpen.cz

Co tu všechno roste?

velkokvěté sněženky
čemeřice, talovíny, krokusy, tulipány, narcisy
řebčíky, pryšce, pomněnky, modřence
růže, šanty, vlčí bob, kalina japonská
hortenzie, kosatce, denivky, ostrožky, plaménky, oměje, mavuně, sadce, sasanky, gaury, astry

Připravila: Mirka Vernerová, odborná spolupráce www.szuz.cz
Foto: Markéta Pešičková a Jana Šimečková

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.