Zahrada ovocná i okrasná
Krása nebo užitek? To na zahradě nemusí představovat žádné dilema. Cožpak je některá rostlina ošklivá jen proto, že plodí ovoce, nebo že si ji krájíme do polévky? Záleží jen na nás, jak esteticky začleníme užitkové rostliny do zahrady.
V dnešní době ubývá zahrádkářů, kteří si plní sklepy přepravkami s jablky, a jejichž spižírny přetékají desítkami kompotů a marmelád. Nicméně vyrobit sobě, dětem či vnoučatům pár sklenic originálního džemu nebo jim připravit ovocný bufet v podobě keříku kanadských borůvek – na to pořád slyšíme. Proč si nevypěstovat třeba vlastní kiwi nebo fíky? V zahradnických centrech se již objevuje pestrá škála sazenic tradičního i subtropického ovoce.
Mišpule, zejména naroubovaná na kvalitní podnož, přináší dobrou úrodu.
Mladá třešeň skvěle zapadá mezi okolní okrasné rostliny.
Ve stínu starých stromů
Na mnoha zahradách zůstaly staré jabloně, hrušně nebo švestky. Jejich plody už nejsou nic moc. Zkuste jim však dopřát odborné ošetření – prořezání, postřik proti houbovým chorobám a škůdcům a správné přihnojení. Třeba se ještě nějaké té bedýnky jablek dočkáte.
Vzrostlé ovocné stromy poskytují v létě příjemný stín, který ocení i okolní výsadby. Barvy jim můžete dodat tím, že do rabátek kolem kmene vysázíte afrikány, šalvěje a hrachory.
Silné větve staré hrušně nemusí nést jenom dětskou houpačku. Zkuste na ně zavěsit trs tilandsií, případně květináče s pestrými balkónovkami nebo s trsem jahodníku.
Aktinidie neboli kiwi i v našich podmínkách plodí, zejména zvolíme-li samosprašnou odrůdu.
Znovuvzkříšení dávných druhů
Ovocnářští nadšenci se snaží zachraňovat starobylé odrůdy – vždyť takové panenské nebo matčino jablíčko, aby člověk hledal po vlasti české s lucernou. Vracejí se i druhy ovoce, na které jsme již skoro zapomněli.
Třeba mišpule v supermarketech nekoupíte, na zahrádkách skoro vůbec nerostou. Přitom to bývalo od středověku naprosto běžné ovoce. Mišpule obecná je nenáročný keř až strom s hezkými bílými květy a velkými listy. Plody ovšem musíme sklízet co nejpozději – buď v listopadu a nechat dojít ve sklepě, nebo až po prvních mrazech. Tehdy teprve změknou. Nejlepší jsou hned za syrova, ale dají se zpracovat i na džemy nebo do likérů.
Jiným zapomenutým druhem je kdouloň (neplést s kdoulovcem). Kvete neméně hezky a má plody podobné žlutým mírně plstnatým hruškám nebo jablíčkům – to podle odrůdy. Kdoule se nedají jíst bez tepelné úpravy, jsou ale výborné do džemů, marmelád a želé, protože obsahují hodně pektinu a hezky voní. Kdouloně vyžadují spíše teplejší klima.
Jiným navrátilcem je morušovník. Roste jako z vody, dobře plodí, jen si na zvláštní příchuť moruší musí člověk zvyknout. Morušovník poslouží i jako živý plot, ovšem na úkor plodnosti.
Majitel do své okrasné zahrady zakomponoval i několik odrůd hrušní a dalších ovocnanů.
Při sběru kanadských borůvek se není třeba ohýbat. Tady vytvořily zelený živý plot.
Morušovník je třeba tvarovat, jinak se rychle rozkošatí do obřích rozměrů.
Konec segregace
Proč nevysadit plodící nízkou hrušeň, meruňku nebo třešeň mezi okrasné dřeviny? I další druhy ovoce můžeme směle začlenit do ozdobných výsadeb. Jenom si k nim musíme zachovat přístup, pokud si chceme jejich plodů užít. Dobrou vychytávkou je sláma nebo seno jako mulč. Zejména jahody tak zůstanou až do ozobání čisté, třebaže se dotýkají podkladu pod sebou.
Jahodníky můžete vysadit pod rybízy a angrešty, ale třeba i na kamenité terasy. Pokryjí půdu tmavou zelení a ještě si pochutnáte na plodech.
Kanadské borůvky narostou do výšky a mohou posloužit i jako nízký živý plot. Protože snášejí polostín a libují si v kyselé půdě, mohou doplnit vřesoviště či vytvořit užitkový pás před výsadbami nižších jehličnanů.
Zdi zakryté trelážemi si říkají o pokrytí dobře plodícími maliníky nebo křížencem maliny a ostružiny, ale můžete se pokusit i o vlastní plody kiwi.
Do vyšších živých plotů lze vedle obligátních habrů a tújí zakomponovat i pár keřů rakytníku (jen pozor, abyste si opatřili samčí i samičí keř) a získáte vitamínový životabudič.
Morušovník je třeba tvarovat, jinak se rychle rozkošatí do obřích rozměrů.
Kdouloň má voňavé žluté plody vhodné k tepelnému zpracování.
Jedlá souplodí dřínu japonského poskytují spíše jen zajímavé mlsání, velkou úrodu nečekejte.
Exoti a experimenty
Mnoho okrasných keřů – kaliny, hlohyně, brsleny, pámelník – má nejedlé až jedovaté plody a děti by měly vědět, že nesmějí samy nic ochutnávat. Na druhou stranu mnohdy ani netušíme, kolik okrasných dřevin nám může zpestřit jídelníček.
Šípky zahradních růží jsou stejně dobré pro výrobu marmelády a čaje jako ty, které rostou na mezích. A pokud pěstujete růži svraskalou, bude vaše sklizeň opravdu bohatá.
Diskutuje se i o jedlosti plodů běžně pěstovaného dřišťálu obecného. Nějakých deset až dvacet bobulek můžete bez obav přidat do marmelád nebo do müsli pro lahodné okyselení. To plody dřínu obecného se u nás běžně konzumovaly odpradávna. Dokonce i souplodí dřínu japonského je jedlé, jen se prý musí oloupat. Ostatní dřišťály, dříny a svídy už nic poživatelného nenabízejí.
Rakytník bohatě plodí a dá se využít k výrobě vitaminových sirupů nebo marmelád, navíc je i odolný.
Rakytník zdobí i listem.
Pro svěží dech
Mlsání najdete i na vlhkém vřesovišti. Stálezelené klikvy a libavky hezky kvetou a mají jedlé plody. Bobulky klikvy nejprve nechte přejít mrazem, aby zesládly. Dají se použít stejně jako brusinky. Plody libavky jsou spíše léčivé, protizánětlivé. Jejich zvláštní chuť všichni známe ze zubních past a žvýkaček. Stačí si utrhnout dvě tři libavkové bobulky a máte svěží dech.
Zkrátka, je krásné si říci: „Moje práce na zahradě přináší ovoce,“ a myslet to doslova…
Foto: Zdeněk Roller
Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 28. 11. 2016
