Střešní okna do podkroví
Bydlení přímo pod zkosenou střechou má stále nádech romantiky. Snad proto příliš nevadí, když tu občas vládne i trocha přítmí, a že si v tmavším koutě musíme vypomoci elektrickým svítidlem. Podkroví však žádná tmavá místa mít nemusí, naopak může ohromit záplavou světla i dalekým výhledem.
Denní světlo nám svědčí. O jeho pozitivním vlivu na psychiku a zdraví dnes snad nikdo nepochybuje. A protože trávíme v uzavřených prostorech hodně času, je pro nás nesmírně důležité, abychom světla vpustili do našich domovů co nejvíce. Osvědčeným způsobem, jak zajistit podkrovním místnostem jeho dostatek, jsou střešní okna. Nechtějme od nich světla jen dostatek, chtějme světla do sytosti, ale zároveň tak, aby jimi neunikalo zbytečně teplo z místnosti, ani abychom v prosvětleném podkroví netrpěli v létě vedrem. Jde to.
Světlo i výhled
Základním jednoduchým pravidlem je, že prosklená plocha okna by měla tvořit minimálně 10 % podlahové plochy místnosti. Aby nevznikaly tmavé kouty, je lepší použít více menších oken, než jedno velké. V podkroví obvykle můžeme umístit velké svislé okno jen do štítové stěny, což nezajistí dostatečné osvětlení ve vzdálenějších místech. Nabízí se proto kombinace se střešními okny, nebo je možné spolehnout se jenom na ně.
Nezáleží však jen na velikosti okna, ale také na jeho umístění. Okno položené výše prosvětlí místnost lépe než okno nižší, protože dopadající světlo se více rozptýlí. Pak však přicházíme o výhled, pro který je potřeba, aby spodní hrana rámu okna byla vzdálena 85 – 110 cm od podlahy. Tak je umožněn výhled pro sedící i stojící osoby. Co tedy upřednostnit – množství světla, nebo výhled? Není třeba vzdávat se jednoho na úkor druhého. Zajistit oboje můžeme vhodnou kombinací oken. Dvě či více oken vedle sebe rozšíří výhled a místnost se opticky zvětší. Současným trendem je nechat místnost otevřenou až do krovu pod hřebenem střechy. Toto efektní řešení umožňuje kombinaci oken nad sebou: spodní zajistí výhled, horní rovnoměrné prosvětlení místnosti. Další efektní možností, jak zajistit výhled i dostatek světla, je kombinovat svislé okno v nadezdívce se střešním. Toto řešení je stavebně i finančně náročnější, využijeme ho tedy spíše u novostaveb, než při rekonstrukcích. K dispozici jsou i střešní balkony – promyšlené sestavy dvou oken, výklopného s velkým rozsahem a dolní prosklenou částí s výsuvným zábradlím, které se jednoduchým způsobem vyklopí směrem ven. I balkonů můžeme sdružit více vedle sebe.
Pozor na chlad
Prosvětlená místnost je sice působivá a dobře nás naladí. Dobrá nálada nás však snadno opustí, budeme-li muset kvůli velkým proskleným plochám platit vysoké účty za vytápění. Při výběru oken je proto nutné myslet i na jejich tepelně izolační vlastnosti. O tom, kolik tepla unikne zavřeným oknem, informuje součinitel prostupu tepla U, který se udává jak pro samotné zasklení (Ug), tak rám (Uf) i celé okno (Uw). Čím je nižší, tím lépe. Vzhledem k tomu, že nejvíce tepla uniká právě střechou a střecha se proto nejdůkladněji zatepluje, je třeba volit střešní okna co nejkvalitnější, aby se svými izolačními vlastnostmi co nejvíce přiblížila parametrům celého střešního pláště. Standardem jsou okna s Uw = 1,1 W/m2K, špičková okna dosahují součinitele prostupu oknem Uw = 0,70 W/m2K i méně. Teplo však nesmí unikat ani kolem okna, proto je neméně důležitá i jeho instalace, zateplení rámu okna a správné napojení na všechny vrstvy střešního pláště. Výrobci střešních oken proto dodávají i speciální lemování a zateplovací sady.
A pozor na slunce
Výhodou střešního okna je, že přivádí světlo hlouběji do interiéru, než okno fasádní. Je však třeba pamatovat na to, že do interiéru proniká nejen světlo, ale i teplo slunečních paprsků. Kvalitní, tepelně izolující okno proto oceníme i v létě. Navíc je střešní okna třeba před sluncem ochránit vhodným stíněním. Účinné a přitom jednoduché řešení nabízejí venkovní markýzy, jejichž velkou výhodou je, že nebrání výhledu. Ještě účinněji ochrání před letním žárem předokenní roleta. Její pomoc oceníme i v zimě, kdy naopak brání tepelným ztrátám z interiéru ven. Snížit riziko přehřívání interiéru můžeme i vhodným rozmístěním oken. Nebude chybou, budou-li střešní okna směrována na sever. Naopak. Zajistí dostatek světla, ale nebudou ohrožovat interiér přímými slunečními paprsky. Mimochodem, severně orientované střešní okno obvykle poskytne více světla, než stejně velké fasádní okno mířící na jih. Množství světla pronikající do interiéru můžeme regulovat i vnitřními stínicími prvky. Navíc zajistí soukromí a jsou i vítanými dekorativním doplňky interiéru.
Střešní okno, nebo vikýř?
Srovnáváme-li střešní okno a vikýř z hlediska toho, kolik zajistí v interiéru světla, vítězí jednoznačně střešní okno. Výhodou vikýře je, že zvětší využitelný vnitřní prostor pokoje. Rozhodující tedy je, co je prioritou, zda prostor nebo světlo. Pokud světlo, volte střešní okna, pokud potřebujete zvětšit prostor, pak je výhodnější dlouhý spojený vikýř s několika okny, než několik úzkých vikýřů. Ty přinesou méně světla a prostoru také moc nepřidají. Za vikýře zaplatíte více, jejich členitá konstrukce je náročná i na provedení, aby se nestaly tepelným mostem či aby tudy nezatékalo.
Jak se střešní okna otevírají?
Kyvné se otevírá otočně na závěsech – ve středu rámu kolem vlastní osy. Je konstrukčně nejjednodušší, a tedy nejlevnější, nevýhodou je, že otevřené okno zasahuje do obytného prostoru.
Výsuvně kyvné již zasahuje do prostoru minimálně. Kyvný pohyb je nahrazen pohybem výsuvně kyvným, který posune osu otáčení do horní třetiny okna a současně ji vysune směrem ven z místnosti. Tím umožní neomezený výhled i pohyb v okolí okna, a navíc poskytne bezpečnostní mycí polohu.
Výklopné se na horních závěsech otevírá směrem ven. Umožňuje nerušený výhled a nezasahuje do interiéru, obtížně se však čistí. Proto se kombinuje s kyvným systémem, mluvíme pak o výklopně kyvném okně.
Odsuvné se posouvá do stran, umožní tak i vstup na střešní terasu a podobně. Nevýhodou je, že v otevřené poloze nechrání před deštěm.
Mansardové je vlastně prosklená mansarda, spojuje výhody vikýře a střešního okna.
Doplňkové svislé okno se instaluje pro zlepšení výhledu buď v rovině střechy, nebo v přelomu střechy.
Jak se pořádně vyspat
Ve dne potřebujeme světlo, v noci tmu. Ve tmě se v těle vylučuje hormon melatonin, který řídí usínání a délku i kvalitu spánku. Hladiny melatoninu jsou silně závislé na střídání světla a tmy. Pokud přes den nemáme dostatek světla, nejlépe přirozeného, a naopak v noci je ložnice osvětlena třeba uliční lampou, může docházet k poruchám spánku. Dobrému spánku napomůže i barva světla, která kopíruje denní cyklus slunce. Přes den svítí slunce studeným světlem, ráno a večer teplým žlutým. Proto bychom dvě hodiny před spaním měli studené světlo nahradit teplým.
Dobrému spánku napomůže nižší teplota v místnosti a dobrá kvalita vzduchu. Je třeba před spaním vyvětrat a postarat se o to, aby během noci nevzrostla nad únosnou míru koncentrace oxidu uhličitého, který vydechujeme. Jinak se probudíme unavení, s bolestí hlavy… Noční větrání může zajistit větrací klapka, která zajistí výměnu vzduchu i při zavřeném v okně. Jiným řešením může být automatické větrání.
Kam okno nemůže
Prosvětlit místa hluboko v interiéru, na schodišti, v koupelně a podobně můžeme pomocí světlovodů. Světlo se vede ze střechy odrazivým tubusem do místa určení. O rovnoměrné rozptýlení světla do místnosti se postará difuzér. Výrobci nabízejí světlovody určené k instalaci do šikmých i rovných střech. V rodinných domech se většinou instalují světlovody dlouhé maximálně pět metrů při průměru 25 cm a sedmi metrů při průměru 35 cm. Světlovod o průměru 25 cm prosvětlí za optimálních světelných podmínek místnost o podlahové ploše 10 m2, průměr 35 cm zpravidla vystačí na 15 m2.
Foto: archiv firem
Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 17. 11. 2016