Kuchyň obklopená domem
Na okraji středočeské obce nedaleko od Prahy vyrostl dům. Už v prvotních úvahách investora měla být jeho jeho středobodem co největší kuchyň. A to se povedlo.
Když se investor – stavař a současně nadšený kuchař – rozhodl stavět dům, oslovil Ing. arch. Filipa Ditricha. Ten vzpomíná: „Podle zadání měl tento dům mít co nejjednodušší dispozici. Důležité bylo co nejvíce zachovat otevřený prostor a dům měl být – řečeno s nadsázkou – vlastně kuchyň obklopená vším ostatním, tedy domem.“ Majitel domu k tomu dodává: „Opravdu rád vařím a hlavně pro přátele. Potřeboval jsem proto dostatečné místo k práci a současně otevřenou velkou místnost, abych si mohl při vaření s návštěvami povídat.“
Kuchyň v centru dění
Jasné tedy bylo, že dům bude mít v přízemí velký spojený prostor zahrnující kuchyňské pracoviště, navazující jídelnu a odpočinkový kout u krbu. To vše velkými průchozími okny propojeno s terasou, která se od jara do podzimu mění ve velkou zahradní jídelnu. Velkoplošná okna mohou být před případným ostrým sluncem zastíněna tmavošedými římskými roletami.
Krása cedrových obkladů
Za domem se rozprostírají pole a louky, před domem vede klidná slepá ulice s úzkou asfaltkou. Jednopatrový dům o rozměrech 10,8 x 8,8 metru je úzkou vchodovou částí, krčkem spojeným s garáží situovanou vedle. Dům s pultovou střechou je postaven z porothermových cihel a vzhledem ke svažitému terénu je jedna jeho strana částečně zapuštěna do terénu.
Přízemí a vedlejší garáž září bílou omítkou, kontrastní první patro je obloženo cedrovými obklady. Dům je výrazný a příjemný, tolerantní ke svému okolí. Dřevěná fasáda vyzrává a dostává časem patinované stříbřité odstíny. Dům je do ulice otočen severozápadní fasádou; tudy se i vchází do domu proskleným krčkem a hned vedle něj se zajíždí do garážových vrat. Kromě toho, že krček spojuje dům s garáží, v opačném delším směru propojuje předzahrádku se zahradou. Směrem do domu se z něj vchází přímo do obytného prostoru s krbem.
V zahradní jihovýchodní části garáže se nachází technická místnost a sklad. Na této straně je také solární panel. Jihovýchodní fasáda domu směřující do zahrady je bohatě prosklená.
Multifunkční místnost a schované schodiště
Zajímavý je obývák s kuchyní, není zde tradiční velká sedačka nebo dokonce sedací sestava a před ní skoro povinná televize – tady se lenoší s pohledem do plamenů, na ratanovém křesle a velkých polštářích. Sedačka s televizí se skrývá v nevelkém pokoji za kuchyní, v polouzavřeném severozápadním rohu domu. V přízemí je kromě otevřené obytné místnosti a televizního koutu ještě pracovna a koupelna.
Také schodiště jde proti soudobému proudu – čekali bychom je podle dnešních trendů spíše uprostřed obývacího pokoje, ale je schováno za posuvnými dveřmi. I to mu ale dovoluje, aby opticky navazovalo na obývací pokoj – a to podlahou z průmyslové mozaiky. Tato příjemná podlahová krytina je položena v přízemí, pokračuje po schodech (její výhodou je právě to, že může být využita i na schodišti) až do poschodí.
Vzduch, místo a slunce
Zařízení velké přízemní místnosti je minimalistické, aby celkový prostor byl co nejvzdušnější. Na jedné straně vyniká velká tmavá kuchyňská linka s varným ostrůvkem a jídelním stolem s masivní deskou. Na straně protilehlé tvoří dominantu bíle omítnutý krb. Hlavní zajímavostí této příjemné rozlehlé místnosti je ale šedý strop. V patře byl rovněž zachován jednoduchý otevřený prostor. Vešly se sem tři ložnice, malá šatna, velká koupelna a lomená chodba, odkud se vychází na terasu umístěnou na střeše garáže.
V domě se uplatnilo několik typů podlahovin: dřevěná průmyslová mozaika (dekor ořech) přechází z přízemí do prvního patra, je jí pokryto také již zmíněné schodiště. Na velkoplošnou antracitovou dlažbu ve vstupní části navazuje dvojbarevné marmoleum v dalším komunikačním prostoru a dlažba v koupelnách. Vytápění zajišťuje plynový kotel a podlahové topení.
Strop jako originální prostorová dominanta
Strop tvoří pohledový beton s přiznanými spárami členícími plochu do nepravidelných čtverců. Investor vypráví o jeho vzniku: „Základem stropu je betonová monolitická deska. Její šalování bylo předem připraveno a rozkresleno s přihlédnutím k finálnímu vzhledu stropu. Šalování obtisklo na strop viditelnou zřetelnou strukturu v přírodní barvě betonu, který se již dále neupravoval. Na jeho režné barvě a hrubé struktuře výborně vynikají objemné oranžovo žluté lustry nad jídelním stolem.“
A architekt k tomu dodává: „Na investorovi jsem ocenil odvahu, když vymyslel strop z betonu a trval na něm. Druhá věc, pro kterou se novátorsky rozhodl, byla pro rodinný dům ne právě typická podlaha z průmyslové mozaiky neboli kantovka – dřevěná, odolná a stabilní podlaha z malých segmentů.“
VIZITKA DOMU
Realizace: 2009
Zastavěná plocha: 145 m2
Materiál: Porotherm
Fasáda: stříkaná omítka a cedrový obklad
Podlahy: dřevěná průmyslová mozaika, dlažba, marmoleum
Okna: HOCO plastová
Dveře: Sapeli
Vytápění a ohřev vody: krb s krbovou vložkou, plynový kotel (podlahové topení), solární příhřev vody
Osvětlení: BULB
VIZITKA ARCHITEKTA
Ing. arch. Filip Ditrich (*1970)
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT Praha.
Praxe v atelierech JKA, Horizont, MMense Architects (Anchorage, Alaska), Atelier A ČR.
Jako autorizovaný architekt se významně podílel na celkovém výrazu projekčních zakázek. Nyní se zaměřuje hlavně na projektování privátního bydlení, rekonstrukce, návrhy interiérů a atypického solitérního nábytku.
„Prvořadé je pozorné naslouchání klientovi, porozumění jeho představě, vzájemná rezonance a následná spolupráce směřující k oboustranné spokojenosti s výsledkem. Spolupracovat s investorem, který má jasnou představu o svém bydlení, je vždy přínosné pro dobrý výsledek a spokojenost všech zúčastněných. Klient si musí uvědomit svoji nezastupitelnou a aktivní roli v průběhu celého procesu, od prvních ideových skic až po realizaci posledního detailu.“
www.ditrich.cz
Foto: Robert Žákovič
Více informací se nachází v říjnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 21. 11. 2016