Výhody dřevostaveb
Zatímco v roce 2005 činil podíl dřevostaveb necelá tři procenta z nově postavených rodinných domů, o deset let později už to bylo více než 13 procent. Statistika jasně hovoří o vzrůstajícím zájmu o dřevostavby, avšak z pouhých čísel nevyčteme, jak se jim to podařilo. Čím bodují?
Výzkum, který provedla pro loňský veletrh FOR ARCH analytická společnost CEEC Research, částečně na tuto otázku odpověděl. Dřevostavby získávají na oblibě především díky rychlosti výstavby a nízkým provozním nákladům. A můžeme hádat, že obdobně, jako to bývá u produktů v jakékoli oblasti, sehrávají své i zkušenosti uživatelů. A zdá se, že ty jsou spíše dobré.
Pasivní dřevostavba, nástavba rodinného domu, mobilní dům či minibyty mají společný konstrukční systém NOVATOP. Velkoformátové masivní panely z křížem vrstveného masivního dřeva (CLT – cross laminated timber) řeší jak nosné, tak nenosné stěny a příčky, popřípadě stropy. Vyrábějí se z vysušených smrkových lamel skládaných do vrstev, orientace vláken jednotlivých vrstev je vždy kolmá k sousedním vrstvám, počet vrstev určuje konečnou tloušťku panelu. AGROP NOVA
Dřevostavba není jen dřevo
Dřevostavbou nemáme na mysli jen klasický srub, nebo roubenku, ty nacházejí uplatnění spíše jako rekreační objekty nebo v rázovitých regionech. Současnou dřevostavbu nemusíte na první pohled rozpoznat od stavby zděné či postavené jinou technologií. Dřevěná konstrukce dovoluje rozmanité architektonické ztvárnění domu a může se skrývat pod klasickou omítkou či jinou úpravou fasády. Jako každá současná stavba musí vyhovět všem normovaným stavebně fyzikálním nárokům jako je pevnost, trvanlivost či požární odolnost, a také náročným požadavkům na energetickou úspornost domu. Těm nevyhoví samotné masivní dřevo, ale vícevrstvá konstrukce, jejíž základem je dřevěný rám nesoucí sendvičově uspořádané souvrství materiálů, z nichž každý plní ve skladbě stěny určitou funkci, aby dohromady splnily všechny požadavky na dům kladené.
Atypická nízkoenergetická sendvičová dřevostavba s provětrávanou fasádou se svislým obkladem z modřínových prken ošetřených ochranným olejovým nátěrem, součinitel prostupu tepla obvodovou stěnou 0,22 W/m2K. DUMRAZDVA
Parozábrana Isover Vario XtraSafe byla vyvinuta tak, aby v zimním období vlhkost z interiéru nepropouštěla, v létě naopak pomáhá vysušit případnou vlhkost v dřevěné konstrukci či minerální izolaci. ISOVER
Pozor na vlhkost
Skladba stěn se může u různých dodavatelů lišit, v zásadě však rozlišujeme dva systémy podle toho, jakým způsobem se vyrovnávají s vlhkostí, která je úhlavním nepřítelem dřeva. Hmyz, houby a plísně však nenapadají dřevo suché, ale jen dřevo o vlhkosti vyšší než 15 %. Pokud je zajištěno, aby vlhkost nevnikala do konstrukce, nebo aby měla možnost difundovat stěnou do exteriéru, není třeba se napadení těmito organismy obávat.
Řešení, která zabraňují vlhkosti, aby do stěn či konstrukce střechy pronikla, nazýváme difuzně uzavřenými. Pronikání vlhkosti zamezí parozábrana, většinou neprůvzdušná fólie, a jako tepelná izolace může být použit málo průvzdušný polystyren. Tento systém zajišťuje dokonalou vzducho- i parotěsnost domu, a tedy maximálně brání únikům tepla z domu. Využívá se proto nejčastěji při stavbách pasivních domů. Nevýhodou však je, že je velmi náročný na pečlivou realizaci. Je nutné, aby parozábrana nebyla nikde porušená a aby byly správně provedeny všechny konstrukční detaily. Vlhkost, která by se do konstrukce netěsným místem dostala, nemá možnost se odpařit a působí v konstrukci pomalu, ale jistě degenerativně. Avšak je-li parozábrana provedena bezchybně, ochrání dřevěnou konstrukci po celou dobu její životnosti. Musíme však dbát na to, abychom ji nepoškodili později, třeba proražením při zavěšování nábytku a podobně.
Příklad difuzně otevřené obvodové stěny dřevostavby: Na vnitřní straně omezuje difuzní tok parobrzda Homeseal LDS 2 Silk, spoje jsou přelepeny páskou Homeseal LDS Solifit nebo Soliplan. K přiléhajícím konstrukcím se fólie napojí pomocí tmelu Solimur. Spoje jsou testovány na 50 let životnosti. Na vnější straně zajišťuje maximální paropropustnost buď kontaktní zateplovací systém s minerální vlnou, nebo provětrávaná fasáda s dřevěným obkladem. Na vnitřní opláštění je vhodné použít desky s vyšší odolností, například Knauf Diamant či Knauf Green v koupelně. KNAUF INSULATION
Difuzně otevřená konstrukce
Toto řešení již svou koncepcí počítá s prostupem vlhkosti, a je tedy méně náchylná k poškození, ale je náročnější na správný návrh skladby stěny. Musí být totiž navržena tak, aby do konstrukce nevstupovalo více vlhkosti z vnitřní strany, než z ní bude na vnější straně unikat. Vstup vodních par se pouze omezí pomocí parobrzdné fólie nebo desky a další vrstvy sendvičové konstrukce musí umožnit prostup vodních par, to znamená, že difuzní odpor materiálu směrem ven musí klesat. Jako tepelná izolace se používá většinou minerální nebo skelná vlna pro svou vysokou prodyšnost.
Přestože otevřená konstrukce snese větší prostup vlhkosti do konstrukce, ani ona nedokáže odvětrat velké množství vodních par, které by do konstrukce trvale vnikaly netěsnostmi, spárami či otvory. Proto se u všech typů dřevostaveb doporučuje prověřit, zda někde taková netěsnost nezůstala bez povšimnutí. Spolehlivě to prokáže test vzduchotěsnosti obálky – blower door test.
Nelze jednoznačně říci, který z přístupů je lepší, zda dát přednost difuzně uzavřené či difuzně otevřené skladbě stěny. Při správném návrhu a pečlivé realizaci fungují ke spokojenosti uživatelů dobře oba, difuzně otevřená dřevostavba je finančně náročnější, ale jak jsme řekli, snadněji se vypořádá s případným poškozením.
Novostavba, ale k nerozeznání od klasické poloroubené chalupy, poskytuje současný komfort. Technologie odstraňuje neduhy starých roubenek, sesedání dřeva. Roubení tvoří hoblované trámy, mezery mezi trámovím jsou vyplněny pružnou minerální vlnou a na přechodnou dobu 5 až 7 let, dokud dřevo pracuje a vysychá, překryty dřevěnou lištou. Poté je možnost vyplnit spáry tmelem. Vzhled je uzpůsoben krajovým zvyklostem a přáním majitelů. ROUBENKY ROUBAL
Pasivní dřevostavba umožňuje vytápět dům pouze s využitím rekuperace doplněné teplovodním ohřívačem o příkonu 1950 W, což odpovídá příkonu rychlovarné konvice. Dřevěný skelet je osazen deskami DHF, vnitřní stěny deskami OSB. Prostor mezi těmito ztužujícími deskami je vyplněn izolací z kamenné vlny Rockton, na fasádě je aplikován dvouvrstvý Frontrock Max E, bez lepení, pouze s využitím kotev s rozšiřovacím talířem. ROCKWOOL
Nesporné klady
Výhodou všech typů dřevostaveb je suchý proces výstavby, dřevostavbu je proto možné postavit velmi rychle, dokonce i v zimním obdobím. Největší rychlosti dosahují montované dřevostavby, kdy je dům sestaven na staveništi z prefabrikovaných dílců. Hrubou stavbu tak můžeme mít smontovanou na předem připraveném základu v řádu dní, záleží na stupni prefabrikace. Poměrně rychlý je i druhý způsob, kdy se přímo na místě postaví dřevěný skelet, sloupkový či rámový, který se opláští a zateplí.
Další nespornou výhodou dřevostaveb je možnost stavět domy s velmi nízkou potřebou energie na vytápění. Sendvičové konstrukce umožňují dostatečnou tloušťkou izolační vrstvy dosáhnout požadovaný stupeň energetické úspornosti, a to parametrů pasivního domu. A další výhodou je, že se těchto hodnot dosahuje při relativně malé celkové tloušťce stěn. Můžeme tedy bez nadsázky tvrdit, že jsou úsporné i z hlediska prostorového díky příznivému poměru obytné plochy vůči zastavěné.
Nízkoenergetické montované dřevostavby společnosti NEMA jsou realizovány jako difuzně otevřené, celková tloušťka stěny je pouhých 317,5 mm (skladba: difúzní otevřený omítkový systém, dřevovláknitá izolace, foukaná celulóza mezi nosným systémem stěn, nosná konstrukce KVH, OSB desky, instalační předstěna, finální záklop sádrokartonové nebo sádrovláknité desky).
Úsporné systémové řešení zateplení stropu při zachování tepelně izolačních, odkládacích a zároveň pochozích vlastností půdy nabízí systém STEPcross využívající pevnosti EPS trámců v kombinaci s tepelnou účinností měkčích desek z minerálních vláken. Aplikace je jednoduchá bez tepelných mostů a s minimálním zatížením stropu. ISOVER
Otazníky?
Přestože se dřevostavby osvědčují v mnohých zemích, kde není tak silná tradice staveb zděných jako u nás, vzbuzují vlastnosti dřeva určité obavy. Nejčastější je strach, že nebudou dostatečně odolné vůči požáru. Možná je to překvapivé, ale dřevo si při požáru uchovává svou vysokou nosnost déle než například ocelová konstrukce. Při hoření se totiž ze dřeva nejdříve odpařuje jeho přirozená vlhkost, což oddaluje okamžik vznícení, hořením pak vzniká zuhelnatělá vrstva, která brání okysličování, a tím hoření a dalšímu narušování konstrukce. Pro stavební účely se většinou nepoužívá masivní dřevo, ale lamelový lepený materiál, kdy se dřevo nejprve rozřeže a potom opět pod tlakem slepí do pevnějších prvků, hranolů, trámů, sloupků, i celých masivních desek a panelů. Vyznačuje se vyšší hustotou, tedy logicky i vyšší požární odolností, kterou je navíc možné zvýšit pomocí chemických nátěrů a nástřiků, i samotné lepidlo může působit jako retardér hoření. Při tomto postupu se navíc vyřadí části dřeva s vadami, suky a podobně. Taková úprava dřeva je vysokou zárukou kvality dřevěných prvků, jejich vlastnosti jsou dlouhodobě stabilní a spolehlivě garantované, tedy odpadají i obavy ze vzniku nežádoucích prasklin či škvír, lepené dřevo nereaguje na změny vlhkosti tak jako dřevo rostlé. Kromě masivního lepeného dřeva se v dnešních dřevostavbách uplatňují dřevotřískové nebo dřevoštěpkové desky. Jejich výhodou je nižší cena, neboť se vyrábějí z odpadního dřeva. Pryskyřice a další přísady obsažené ve směsi, ze které se desky lisují, opět přispívají ke zvýšení požární odolnosti stavby.
Akumulace tepla?
Dřevostavbám bývá vytýkána nízká akumulace tepla, tedy že stěny rychle vychladnou, jakmile přestaneme topit. Záleží však na úhlu pohledu. Tato nevýhoda může být naopak předností, uvědomíme-li si, že stěny se zároveň rychle ohřejí. V současné době, kdy celá rodina dům ráno opustí a vrátí se až večer, tato schopnost dřevostavbám spíše nahrává. Přes den můžeme stavbu jen lehce temperovat a večer dům velmi rychle vytopit. Je proto třeba volit pružný, snadno regulovatelný otopný systém. Okamžité tepelné ztráty energeticky úsporné dřevostavby jsou velmi nízké a nízká je i spotřeba energie pro temperování stavby. Vyšší povrchová teplota stěn přispívá k rychlejšímu dosažení tepelné pohody, a proto zpravidla můžeme dřevostavbu vytápět na nižší teplotu než masivní zděnou stavbu.
Foto: archiv firem
Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 6. 9. 2016
