Výběr stromu na zahradu
Pokud toužíte po zpestření vaší zahrady, vysaďte si na ni některý z méně běžných kvetoucích stromů. Po několika letech se takový stromek stane nepřehlédnutelnou korunou zahrady. A až se v něm uhnízdí ptáci, bude to nádhera!
Nápadně kvetoucí stromy v naší přírodě fungují jako kalendář. Postupně nakvétají třešně, jabloně, akáty, jeřáby, lípy a pak opět postupně dozrávají jejich plody – s třešněmi začíná léto, jeřabiny hlásí konec prázdnin, jablka se červenají v posledních teplých podzimních dnech…
Vy si pořízením vzácnějšího stromu vytvoříte něco jako kroniku. „Letos nám ta katalpa vykvetla nějak brzo.“ „Ta katalpa nám ale letos krásně vykvetla.“ „Kdy to bylo? No, když jsme ten rok prořezávali katalpu.“
KAM USADIT KORUNU ZAHRADY?
Hodně záleží na charakteru celé zahrady a také na výšce, jaké daný strom může dosáhnout. Menší kvetoucí listnáč můžeme usadit i doprostřed volného prostoru a zřídit v jeho blízkosti třeba piknikové posezení. Nebo jej můžeme předsadit před skupinu vyšších jehličnanů.
Vyšší a rozložité druhy jednoznačně patří na okraj pozemku (ale dostatečně daleko od plotu). Sluší jim sousedství několika nižších keřů a volný prostor.
A co když už na zahradě máme třeba sakuru, magnólii nebo okrasnou jabloň? Strom vykvétající ve stejnou dobu může celou skupinu barevně doladit, ale vhodnější je najít mu místo na docela jiném místě zahrady. Druh vykvétající později naopak význam kvetoucího ostrůvku podrží o nějaký ten týden déle.
Vůbec největším uměním je umět se myšlenky na vysazení kvetoucího listnáče vzdát.
To v případě, že by zahradě ubral příliš mnoho místa, že by nemohl náležitě vyniknout nebo pokud by po jeho vysazení byla zahrada lidově řečeno přeplácaná. Zahrada je přece něco jiného než arboretum, kam návštěvníci přijdou na hodinku ročně. Vy se na svou zahradu díváte den co den.
HLOUBÁNÍ V ATLASECH
Důrazně varujeme před zakoupením knihy „Stromy Evropy“ od manželů Spohnových. Po jejím prostudování totiž zjistíte, že byste potřebovali zahradu o rozloze Středočeského kraje, protože všechny ty nádherné dřeviny chcete. Ale teď vážně – je z čeho vybírat.
Naše vlast se nachází v pásu mírného klimatu a je ovlivněná doznívajícím vlivem Atlantického oceánu, který zmírňuje teplotní rozdíly a přináší celkem dost vlány (byť to tak v předchozím roce nevypadalo). Vybírejme tedy stromy pocházející z klimaticky podobných oblastí a nebojme se experimentovat – pěstováním v zahradnictvích byly vyselektovány odolnější varianty.
VELKÝ STROM DO VELKÉ ZAHRADY
Některé kvetoucí stromy nejspíše budete muset nechat odborně prořezávat, aby se výškou a objemem koruny nevymkly kontrole. Ale proč třeba hrdě neříci: „To je náš kaštan?“ Jírovec maďal dokáže dorůst až do výšky třiceti metrů, zejména v úžlabině chráněné před větrem. Také vás zaměstná shrabáváním listí, protože z něj nechcete mít líheň klíněnky. Ale co do tvorby mikroklimatu je nepřekonatelný a jeho koruna docela určitě nezůstane bez ptačích hnízd. Můžete si pořídit také červeně kvetoucího křížence jménem jírovec pleťový, který je o dost nižší a vůči klíněnce odolnější.
V decentních barvách, ale přesto nepřehlédnutelně kvete další velikán – liliovník tulipánokvětý. Na rozdíl od jírovců svou korunu rozkládá hodně do šířky, ale protože roste velmi pomalu, nemusíte se bát, že vám obsadí půlku zahrady. Spíše si připlaťte za vzrostlejší exemplář, aby se hned od počátku na zahradě výrazně uplatnil. Na podzim liliovníky doslova září žlutí svých listů.
VYBÍRÁME NĚCO ZVLÁŠTNÍHO
Jen málo stromů kvete modře. Paulovnie (neboli pavlovnie či paulownie) taková je. Navíc kvete bohatě a ještě před plným olistěním, takže se nedá přehlédnout. Vyžaduje spíše chráněné, dostatečně osluněné místo. Tento asijský strom umí rychle růst, takže brzy budete muset jeho korunu prořezávat. Některé odrůdy se dokonce pěstují kvůli dřevu jako zdroj biomasy, ale to se týká hlavně mladých stromků.
Svůj půvab mají i bohatě kvetoucí katalpy. Vedle výrazných bílých květů zaujmou i velkými listy a později dlouhými doutníkovitými plody, které vytrvají přes zimu. Pěstitelé nyní doporučují místo katalpy obecné pěstovat spíše katalpu nádhernou, která sice kvete méně, ale lépe vzdoruje případným mrazům. Existují i menší kultivary s pravidelnou kulovitou korunou, ale nenechte se překvapit tím, že vám nevykvetou.
Mnoho majitelů zahrad se chlubí tím, že mají na zahradě olivu. Popravdě řečeno – nemají. Vždy jde o hlošinu úzkolistou, která na rozdíl od olivovníku kvete žlutě a liší se i strukturou borky. Ale nezatracujme tento strom. Drobnými žlutými kvítky je celý obsypaný a voní na dálku. Navíc zaujme stříbřitými listy, kterými za větru jeho koruna doslova ožije jako mořská hladina.
Za pokus stojí pěstování svitelu latnatého, jehož kvítky výrazně voní a v létě je vystřídají světlé nafouklé „lampionky“ tobolek se semeny. Tahle dřevina vyniká odolností.
Jiným exotem je aralie štíhlá, opět dosti odolná dřevina s trnitými větvemi, která rozkvétá bílými kvítky během vrcholného léta.
Stromkovitý vzrůst může mít i štědřenec převislý, který obohatí zahradu hrozny žlutých květů.
Využijme stále rostoucí pestrosti nabídky dřevin na našem trhu – zahrada si zaslouží svou barevnou korunu.
Foto: Zdeněk Roller
Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 14. 7. 2016
