Okna se starají o úspory i zisk
Okna v energeticky úsporných domech musí zajistit, aby teplo neunikalo ven, a zároveň by měla dovolit, aby se na vyhřátí domu podílelo i slunce. Ale tak, aby se dům v létě příliš nepřehřál. A v neposlední řadě se musejí postarat o dostatek denního světla uvnitř domu.
To je hodně důležitých úkolů, které jsou svým způsobem i protichůdné. Na jedné straně potřebujeme dostatek světla, tedy velká okna, ale malými by unikalo méně tepla. Na jedné straně potřebujeme okna s co nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi, ale ta budou zároveň bránit průniku tepla dovnitř domu. Volba velikosti oken, jejich umístění a vlastností je jednou z nejdůležitějších součástí návrhu pasivního domu.
OPTIMÁLNÍ VELIKOST
Dostatek denního světla je důležitý nejen pro náš dobrý pocit, ale má i příznivý vliv na naše zdraví. Stejně tak potřebujeme mít výhled, pocit prostoru. Velké prosklení však výrazně zasahuje do energetické bilance domu. Na jedné straně je okno z hlediska tepelných ztrát i přes stále se zvětšující kvalitu nejslabším článkem obálky budovy, na druhé straně je zdrojem pasivních tepelných zisků. Těch však může být při velkém prosklení nepříjemně mnoho. Navíc je třeba přihlížet k finanční stránce – menší okna jsou levnější, stínicí prvky jsou poměrně nákladné. Jak velké tedy mají být prosklené plochy v pasivním domě?
Na to jednotné pravidlo neplatí, řešení musí vycházet z celkové koncepce domu. Dá se říci, že velikost prosklení na jižní fasádě je rozumná do 40 %, větší plochy oken způsobují výrazné letní přehřívání a vyvolávají další nutné investice do stínicích prvků. A dalším orientačním údajem je, že dostatek denního světla běžně zajistí stačí plocha otvorů o velikosti šestiny až čtvrtiny podlahové plochy místnosti. Ale pasivní domy nestavíme proto, aby byly pasivní, ale především proto, aby se v nich dobře bydlelo, a navíc levně. Proto nejsou tato čísla striktní, a konečné řešení vychází z potřeb těch, kteří budou v domě bydlet. A na projektantovi je, aby našel takové řešení, které vyhoví jak snaze po minimalizaci tepelných ztrát, tak nárokům obyvatel domu.
TEPLO DOVNITŘ I VEN
Okna v pasivním domě musí mít co nejlepší tepelně izolační vlastnosti, aby se co nejvíce vyrovnala kvalitě obvodových stěn. Ovšem taková okna nepropustí teplo ani dovnitř. Ukazuje se, že špičkové tepelně izolační prosklení směrem na jih může ovlivnit tepelnou bilanci domu dokonce negativně. Sice zadrží teplo vzniklé v domě, ale nedovolí slunečním paprskům, aby dům prohřály. Což může prodloužit dobu, kdy je potřeba v domě topit. Jak z toho ven? Naštěstí se nabízejí speciální druhy prosklení, které dokáží propustit větší procento slunečního záření. Vyvážit tyto vlastnosti udávané hodnotou součinitele prostupu tepla oknem (Uw), respektive sklem (Ug) a hodnotou solárního faktoru g je opět úkolem projektanta. V pasivních domech se nejčastěji instalují okna s tepelně izolačními trojskly (Ug = 0,6 W/m2K) a vyšším solárním faktorem, napříkad g = 60, což znamemá, že takové sklo propustí 60 % tepla slunečních paprsků. Není však nutné v celém domě zvolit jen jeden druh prosklení, na jižní či západní stranu je možné upřednostnit skla s vyšším solárním faktorem, na sever pak mohou dostat přednost okna především dobře tepelně izolující, tedy s nízkým součinitelem prostupu tepla Uw. Projektant musí brát v úvahu i množství světla, které okno propustí. Tepelně izolační trojskla či dokonce čtyřskla mají logicky nižší propustnost světla. Velmi důležitým parametrem zasklení, který přímo ovlivňuje tepelnou pohodu v místnosti, je vnitřní povrchová (dotyková) teplota. Tato teplota závisí na kvalitě zasklení i na způsobu zabudování okna do stěny.
OKNO NENÍ JEN SKLO
O kvalitě okna rozhoduje nejen prosklení, ale i rám, který ho nese. Rámy, ať už dřevěné, plastové či hliníkové, nedosahují tak dobrých tepelně izolačních kvalit jako prosklení. Proto je okno třeba hodnotit jako celek, tedy znát při výběru součinitel prostupu celým oknem Uw. Pokud tepelně izolační vlastnosti rámu (Uf) výrazně zaostávají za oknem, stává se rám tepelným mostem se všemi nepříznivými důsledky, které takto oslabené místo stavbě přináší.
Tepelným mostem se může stát i distanční rámeček, který zajišťuje přesnou vzdálenost mezi skly. Obvykle používané hliníkové rámečky jsou tepelně vodivé, a jejich neduhem je nepříjemné orosování hrany zasklení v zimním období. Poněkud lépe jsou na tom rámečky z nerezové oceli, ovšem pro okna pasivních domů jsou nejvhodnější tak zvané teplé rámečky – plastové, jejichž použití může zlepšit hodnotu U celého okna o více než 10 % oproti rámečkům hliníkovým.
SLUNCE POMOCNÍK I NEPŘÍTEL
Jak jsme již několikrát zmínili, pasivní domy se snaží v zimě a chladných dnech využít sluneční paprsky jako zdroj tepelného zisku. Tedy využít slunce tehdy, když je ho málo. Logicky pak nastává problém v době, kdy je ho hodně a kdy o jeho pomoc při vytápění domu nestojíme. I toto dilema musí vyřešit projektant v návrhu domu. Obvykle se řeší vnějším zastíněním, které může tvořit přesah střechy, či různé slunolamy a markýzy. Při návrhu se využívá faktu, že v létě je slunce vysoko a přesah či markýza se paprskům postaví do cesty. V zimě, kdy je slunce nad obzorem nízko, takové stínění nebrání vniknout šikmo dopadajícím paprskům hluboko do interiéru a vyhřát ho. Další možností je využít širokých možností aktivního stínění roletami a žaluziemi.
PERFEKTNÍ MONTÁŽ
Okno je nutné osadit tak, aby se zamezilo pronikání vlhkosti do spáry mezi oknem a ostěním, ať se jedná o dešťovou vodu zvenku, či vodní páry z interiéru. Jinak by byla investice do kvalitních oken, jaká pasivní dům vyžaduje, vyhozenými penězi. Používají se k tomu speciální pásky, kterými se připojovací spára parotěsně uzavře. V pasivních domech se často setkáváme s předsazenou nebo částečně předsazenou montáží, kdy jsou okna v rovině izolace, která minimalizuje ztráty osazeného okna. Kvalita montáže se prokáže při testu vzduchotěsnosti, kterým by měl projít každý pasivní dům. Tak zvaný Blower Door test odhalí všechny případné netěsnosti pláště budovy. Tento test není samoúčelný. Odhalí chyby v provedení včas, dokud je možná snadná oprava. Jinak může do konstrukce vnikat vhkost dlouho nepozorovaně, a až se konečně projeví, bude těžké závadu odhalit a odstranit.
Foto: archiv firem
Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 4. 7. 2016