Netradiční pohlednice z Řípu

 

Majitelé pozemku v krajině s výhledem na Říp a České středohoří chtěli původně přízemní dům. Právě výhled a výjimečný projekt přizvaných architektů tyto plány ale změnil. Podkrovní část domu se za to odměňuje nejen nádherným pohledem na Říp zarámovaným do ostrého trojúhelníku ve štítu.

Původní požadavek přízemního bezbariérového domu, který zamýšleli majitelé vystavět, vycházel z dostatečné rozlohy pozemku, ten představuje přes 3000 metrů čtverečních plochy. Okolní ráz krajiny a především výhledy, které se z místa nabízely, ovšem vyzývaly k vyšším cílům, a to v pravém slova smyslu. „Obraz krajiny tvořené ostrými siluetami vyhaslých sopek byl určitě inspirací pro obrys tohoto domu,“ říká na úvod Ing. arch. Jaromír Veselák z plzeňského ateliéru Aeroplan, kterému investoři svěřili projekt svého budoucího domova. A jak se z představ o přízemní stavbě zrodil patrový dům? „Majitele možná myšlenka rozšíření obytného prostoru do podkroví trochu překvapila… Obvykle je to tak, že společně se vznikajícím návrhem domu se průběžně upravují, zpřesňují a také vynořují nové představy. Takže díky podkroví získal jinak plochý přízemní dům vertikální prostorovou dimenzi,“ líčí architekt.

 

 

KRAJINA A REGULATIV
Fascinující je na první pohled prostorový koncept domu. „Zatravněná deska, která se odlepuje od země, chrání a přikrývá obytné prostory pod sebou, zdvihá se až do špičaté siluety střechy a zavinuje se do sebe. Uvnitř tak vzniká jakýsi prostorový tubus namířený na Říp, kam světlo vstupuje oběma prosklenými štíty,“ popisuje autor. Podle jeho slov byla určujícím prvkem konceptu nepochybně krajina Polabí, místo stavby se nachází v širokém oblouku Labe u Roudnice nad Labem. „Konkrétně tedy plochá krajina naplavenin, které řeka po tisíciletí ukládá na vnitřní straně každého meandru, ale i krajina Českého středohoří na dohled ve vzdálenějším horizontu. V méně poetické rovině to pak je v tomto případě místní regulativ pro zástavbu, který vyžadoval sedlovou střechu…“ dodává. Materiály zvolené na stavbu domu rovněž vycházejí z charakteru místa. V tomto ohledu měli ale poměrně jasnou představu již v počátku sami investoři, jejichž požadavkem bylo použití materiálů přírodních a přirozeně stárnoucích.

 

 

ŽIVOT KOLEM HALY
I vnitřní dispozice se vymyká tradičnímu pojetí. Středem domu volně plyne prostor haly, který je obklopený čtyřmi samostatnými skupinami místností (hlavní obytná místnost a koupelna, dva pokoje, ložnice s koupelnou, samostatná ložnice), což je dobře patrné z půdorysu domu. V hlavní společenské části pak vertikální prostor stoupá do podkroví, kde se nacházejí odpočinkové a pracovní zóny.

Vizitka domu
Realizace: 2010 až 2012
Dispozice: 6 + kk
Plocha pozemku: 3243 m2
Zastavěná plocha: 307,5 m2
Materiál: cihelné bloky, venkovní zateplení minerální vatou
Podlahy: marmoleum, koupelna a technické zázemí – keramická dlažba
Okna: dřevěná euro s izolačními trojskly
Dveře: venkovní – plné dřevěné, vnitřní – dubová dýha
Vytápění: podlahové vytápění, zdroj energie elektrokotel, krb s krbovou vložkou, řízené větrání s rekuperací (napojené na tepelné čerpadlo)

ZÁPLAVA SVĚTLA
Pokud jde o přízemí, jižně jsou orientovány ložnice rodičů a dětí s francouzskými okny vedoucími na terasu, na severní stranu je situován hostinský pokoj (pracovna) s vlastním sociálním zařízením a technickým zázemím. Hlavní, otevřený obytný prostor – kuchyňská, jídelní a obývací zóna – jsou pak s exteriérem opticky úzce propojeny prosklenými stěnami ze tří stran. Obyvatelé domu tak mají nejen nepřetržitý kontakt s okolím, ale i interiér je tak stále zaplaven denním světlem, dopadajícím i ze stran i shora. (Před přílišným slunečním svitem je hlavní místnost chráněna exteriérovými hliníkovými žaluziemi i přesahem římsy.)

 

PO SCHODECH DO VÝŠEK
Kolem oboustranného krbu, který opticky předěluje prostor kuchyně s jídelnou od obývací zóny a tvoří jádro domu, se vine schodiště vedoucí do podkroví. Prostor pod sedlovou střechou nabízí dvě výškové úrovně využívané coby odpočinkové či pracovní zóny – podle okamžitých potřeb. Obyvatelé domu tu mohou odpočívat, cvičit, číst si, ale i nerušeně pracovat. „Kvůli výhledu jsme navrhli, aby byla část vnitřních prostor vyzvednuta do podkroví ve dvou navazujících úrovních, kde jsou místa pro odpočinek trochu odlišná od těch, kde se rodina běžně schází,“ komentuje architekt. Přízemí je s těmito prostory propojené průhledy, takže ačkoli na jiné výškové úrovni, fyzicky neztrácejí obyvatelé kontakt s těmi, kteří tráví čas v nejnižší úrovni domu. Nejvyšší místa pod střechou, jak již zaznělo, nabízejí nádherný výhled do krajiny v jakémsi trojúhelníkovém rámu. Tím je možné se kochat i z venkovní terasy v ustoupeném štítu.

 

 

VNITŘNÍ SOULAD
Vybavením a barevností vychází interiér domu z rázu okolí. Představují jej kusy v kvalitním materiálovém provedení a neutrální barvách. Bílá, šedá a černá vhodně doplňují světlé dřevo a plochy podlah v barvě písku. Část vybavení si majitelé kvůli citové vazbě přinesli z předchozího domova, některé kusy – například repliky křesla Barcelona, jsou zbrusu novými přírůstky.

ROZLEHLÁ ZAHRADA
Spolu se stavbou domu probíhaly také úpravy rozlehlé zahrady, na níž se nachází velká pobytová terasa navazující na vnitřní obytný prostor, krytá modřínovou palubou. „Výsadba stromů a krajinářské úpravy byly provedeny plynule v návaznosti na dokončení domu. Vzhledem k rozlehlosti zahrady jsme s kolegou krajinářem kromě estetické stránky věci v mezích možností zohledňovali také nenáročnost údržby,“ říká architekt. Podle něj nevyžaduje zásadní péči ani zelená střecha domu. „Není pobytová a je proto navržena jakožto extenzivní, použitý druh vegetace nevyžaduje složitou údržbu. Plní navíc praktický úkol – zadržování vody na pozemku, což má vliv třeba na mikroklima zahrady a v neposlední řadě to zabraňuje i přehřívání obytných prostor v letním období,“ popisuje výhody.

 

 

 

DOHLED SE VYPLATIL
Dalším požadavkem majitelů, který architekti naplnili, bylo dům zbytečně nepřetechnizovat. Do projektu tak bylo zaneseno jen podlahové vytápění a řízené větrání napojené na rekuperační jednotku s tepelným čerpadlem. To však neznamená, že by stavba byla jednoduchá. Plány architektů, které byly v mnoha ohledech výjimečné i bez technických vymožeností, se ale nakonec podařilo úspěšně zrealizovat, a to také díky intenzivní účasti investorů. To konečně podtrhuje i Jaromír Veselák. „Bez osobního nasazení a důslednosti majitele při realizaci na každém kontrolním dnu, by výsledné dílo nemohlo vzniknout. Stejně jako by to nešlo bez důkladného a taky náročného autorského dozoru, což je obecně pořád ještě opomíjená a podhodnocená část výkonu profese architekta přímo na stavbě,“ dodává. Úspěch díla ale podle něj spočívá i v mimořádně skvělé spolupráci architekt – investor. „Obecně platí, že nedostatečně precizní zadání nebo naopak příliš těsně definované představy zadavatele vznik výjimečného domu zpravidla neumožní. V tomto případě se však samotné setkání s majiteli odehrálo především na půdě vzájemné důvěry a otevřenosti, bez nichž se tvůrčí práce jako činnost s předem neznámým výsledkem neobejde,“ uzavírá Jaromír Veselák.

 

 

 

 

 

Ing. arch. Jaromír Veselák
(1977)
Atelier Aeroplan
Absolvent SPŠ Stavební v Plzni a Fakulty architektury ČVUT v Praze (2003). Od roku 2006 pracuje v architektonickém atelieru AeroPLAN, který založil společně s Ing. arch. Radkem Dragounem a Ing. Jakubem Chvojkou (jsou zároveň spoluautory projektu tohoto rodinného domu). Zajímá se o trvale udržitelné stavění, zejména dřevostavby, je členem neformální architektonické skupiny Zapálení 02, která se zabývá pozapomenutou moderní architekturou na Plzeňsku.
jarek.veselak@aeroplan.cz
www.aeroplan.cz

 

Datum vydání: 1. 5. 2015

Edit: Kateřina Nová