Sálavé teplo
To, že nás sluneční paprsky dokáží zahřát i v chladném počasí, zná z vlastní zkušenosti asi každý. Stejně příjemné nám jsou i tepelné infračervené paprsky některých topných systémů. Tedy těch, u kterých převažuje sálavý způsob přenosu tepla.
Při vytápění se teplo přenáší dvěma způsoby, konvekcí, tedy prouděním vzduchu, a sáláním tedy právě zmíněnými infračervenými paprsky, tepelnými vlnami. Přitom má každé otopné těleso svou složku konvekční a sálavou, ne však zastoupené ve stejném poměru.
V čem je rozdíl?
Při konvekčním způsobu přenosu tepla se topným tělesem ohřívá okolní vzduch. Lehčí teplý vzduch stoupá vzhůru, předává teplo stavební konstrukci a předmětům, ochlazený se vrací zpět k topnému tělesu. Prouděním se tak postupně ohřívá vzduch v celé místnosti. Oproti tomu sálavé zdroje produkují převážně tepelné vlny, které stejně jako infračervené sluneční paprsky procházejí vzduchem, aniž by ho zahřívaly. Teplo je předáváno přímo stěnám, podlaze, stropu a předmětům, vzduch se od nich ohřívá až následně. Sálavé vytápění známe dobře v podobě kachlových kamen či otevřeného krbu, v současnosti se velké oblibě začínají těšit sálavá elektrická topná tělesa stejně jako stěnové a podlahové vytápění, kde je však podíl sálavé složky nižší.
Proč sálavé teplo
Díky sálavým paprskům zahřívajícím přímo celou plochu místnosti se dosáhne dobré tepelné pohody při nižší teplotě vzduchu než u konvekčního vytápění, což přispívá k úsporám za topení. To však není jediným plusem tohoto způsobu. Sálavé teplo má pozitivní vliv na fyzické i duševní zdraví člověka, na příznivější mikroklima v místnostech. Studený vzduch se totiž nehromadí u podlahy a teplý u stropu, jak je tomu u konvekčního způsobu šíření tepla, vzduch necirkuluje, nevzniká průvan, nevíří a nepřepaluje se prach, zůstává čistý. Je proto vhodným řešením i pro alergiky. Infračervené teplo se šíří prostorem stejně jako světlo, narazí-li tedy na překážku, bude za ní chladněji podobně jako ve stínu. Na to je nutno pamatovat při rozmísťování otopných těles.
Když sálá oheň
Typickým představitelem zdroje sálavého tepla jsou kachlová kamna. Znáte ten příjemný pocit, když k nim přistoupíte a zasáhne vás jejich příjemné teplo? „Velkým plusem svislých teplosměnných ploch jako jsou akumulační kamna, popřípadě infrapanely či stěnové topení, je, že vytvářejí takzvané vertikální teplotní zóny, můžete si tedy vybrat, jaká teplota nám v daný moment vyhovuje. Lidské tělo potřebuje k různým aktivitám v průběhu dne i různou teplotu. Na ploše místnosti vznikají odlišné teploty a máme tedy na výběr, zdal se nahřívat v blízkosti kamen, nebo spíš chladnout. Ukazuje se, že tato okolnost má příznivý vliv na lidské zdraví, možná více než komfortní neměnné teplo třeba podlahového topení,“ tvrdí kamnář Jan Temr. Potěšitelné je, že už nemusejí mít podobu kamen našich babiček ani honosných zámeckých topidel, ale mohou mít zcela současný design. A nemusí se jednat jen o kachlová kamna, ve kterých se nemůžete těšit z pohledů do plamenů, ale můžete si zvolit či nechat postavit přímo na míru takové topidlo, které nabídne jak pohled do plamenů, tak sálavé teplo. Dokonce nemusejí zabrat příliš mnoho místa. Zkrátka možností je hodně, stejně jako užitku, který poskytnou, vysokou účinnost a všechny výhody sálavého vytápění. Podle typu se bude měnit podíl sálavé složky, nejvíce jí nabídnou těžká akumulační kamna, jiná řešení budou kombinovat sálání s konvekcí, minimum sálavého tepla vydávají krby či kamna teplovzdušná.
Elektrické infratopení
Sálavé teplo dokáží poskytnout infrapanely napájené elektrickou energií, které v sobě mají zabudovaný odporový prvek, jenž se vlivem průchodu elektrického proudu zahřívá a současně nahřívá i přední desku. Ta je poté zdrojem přirozeného sálavého tepla. Sálavé panely můžeme použít jako hlavní zdroj tepla, dokáží vytápět celý dům či byt, lze je však použít i jako doplňkový zdroj. Jejich příjemné a zdravé sálavé teplo oceníme obzvláště v koupelně, kde se výrazně projeví i další příznivá vlastnost sálavých topidel – schopnost rychlého vysoušení zdiva. Pokud jsou hlavním zdrojem vytápění, je možné získat zvýhodněnou přímotopnou sazbu dodávky elektřiny, ve které je po dobu dvaceti hodin denně nižší cena za elektřinu platná pro celou domácnost, a tím snížit provozní náklady.
Když sálá plocha
Velkým podílem sálavého toku tepla se mohou pochlubit i velkoplošné systémy vytápění, tedy takové, kde tvoří otopnou plochu podlaha, stěna, či strop. Nejznámější je zatím podlahové topení, ale postupně se díky dalším přednostem prosazují i stěnové nebo stropní systémy vytápění. U stropních systémů je podíl sálavé složky nejvyšší, zhruba 80 %, u stěnových asi 65 % a u podlahového nejméně, přesto více než polovina. Tyto systémy mohou být buď elektrické, kde zdrojem tepla jsou elektrické kabely, rohože či folie, nebo teplovodní, kdy jsou do podlahy či stěn zabudovány trubky. Zdrojem tepla pak může být jakýkoliv zdroj pro centrální vytápění – kotel, tepelné čerpadlo… Díky převažujícímu sálavému teplu zajišťují i tyto systémy pocit tepelné pohody při nižších naměřených teplotách. Velkou výhodou je zejména rovnoměrné rozložení teplot v místnosti. vytápěné klasickým konvekčním podokenním topidlem s podlahovým vytápěním – zatímco u konvekčního topidla byla nejnižší teplota u podlahy a rozdíl mezi teplotami u podlahy a stropu byl až 3°C, u elektrického podlahového vytápění byla nejvyšší teplota u nohou a teplotní rozdíl byl max. 0,5°C.
Výhodou stěnového vytápění je, že teplé stěny působí na lidi velmi příjemně, protože sálavými paprsky zahřívají přímo nás. Velmi vhodná proto může být kombinace podlahového a stěnového vytápění.
A ještě se zastavme u vytápění stropního, které se může zdát nevhodné, vždyť přece teplý vzduch stoupá vzhůru, a bude nám tedy u hlavy horko a nohou chladno. Opak je pravdou. Sálavý strop, obvykle s elektrickou folií, funguje opravdu jako slunce. Vyzařuje směrem dolů infračervené paprsky, které jsou pohlcovány podlahou, stěnami i předměty, a teprve po dopadu na tyto předměty se přemění na energii tepelnou. A samozřejmě přitom přímo zahřívají i osoby. Zvýšením teploty povrchu jednotlivých předmětů a konstrukcí se docílí tepelné pohody při ještě nižší teplotě prostředí. U stropu je navíc k dispozici větší účinná topná plocha – jednoduše na stropě nemáme nábytek.
A co říci závěrem? Snad jen to, že při plánování systému vytápění, si mezi kritéria, ke kterým budete přihlížet, přidejte způsob přenosu tepla, tedy zda bude váš otopný systém zajišťovat nejen potřebnou teplotu v místnostech, ale zda vás taky ohřeje stejně příjemně jako slunce.
Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: archiv firem
Datum vydání: 2. 6. 2016