Stavění z cihel
Je možné stavět z cihel energeticky úsporné domy? Odpověď zní ano. A je možné postavit takové domy i bez dodatečné izolace obvodového zdiva? Odpověď je opět kladná. Patříte-li mezi milovníky „klasiky“, nemusíte si odepírat keramické zdivo ani při stavbě pasivního domu.
Jak víme, keramický materiál není sám o sobě dobrým izolantem, mohlo by se tedy zdát, že na současné stavební scéně, která je vedena snahou o maximální úspory energie na vytápění domů, ztratí své přední postavení. To by však byla škoda, protože keramické zdivo zaujímá své výsadní postavení mezi stavebními systémy zcela právem. Pálená hlína má ze své podstaty všechny zásadní předpoklady, které musí mít stavební materiál – pevnost, mrazuvzdornost, trvanlivost, požární a hygienickou nezávadnost. K tomu přistupují další vítané vlastnosti jako dobrá akumulace tepla, chemická a biologická odolnost, vyhovující prodyšnost, nízká průzvučnost či šetrnost vůči životnímu prostředí. Potřebné tepelně izolační vlastnosti se keramickému zdivu dodávaly dodatečnou vrstvou tepelné izolace. Ještě donedávna to byla jediná možnost, jak dosáhnout velmi nízkého součinitele prostupu tepla obvodovou zdí, ale díky vývoji cihlářských výrobků máme v současné době možnost vrátit se k jednovrstvému zdění, a není to rozhodně krok zpátky.
Bloky s integrovanou izolací HELUZ Family 2in1 tloušťky 380, 440 a 500 mm splňují bez dodatečného zateplení doporučené hodnoty pro nízkoenergetické a pasivní domy. Součinitel prostupu tepla obvodového zdiva šířky 500 mm s venkovní tepelně izolační omítkou je 0,11 W/m2K.
Dům Iveta postavený podle typového projektu ateliéru Ing. Karel Peterka THERMO PLUS splňuje parametry nízkoenergetického domu, na jeho stavbu byly použity cihly plněné minerální vatou POROTHERM T Profi o tloušťce 42,5 cm.
Cihly POROTHERM T Profi umožní při tloušťce stěny 44 cm stavbu nízkoenergetických a pasivních domů, obvodové zdivo tloušťky 42,5 cm s omítkami Porotherm dosahuje součinitel U = 0,16 W/m2K. Zdivo z cihel POROTHERM 30 T Profi s tepelně izolační omítkou dosahuje U = 0,22 W/m2K. Vyhovuje tak legislativním požadavkům i při velmi subtilní stěně.
Od plných k plněným
Klasickou plnou cihlu vystřídaly děrované cihly a později lehčené dutinové tvarovky vykazující lepší izolační schopnosti. Tepelným izolantem je zde vzduch, jak v dutinách tvarovek, tak v samotné cihlářské hmotě, do níž se při výrobě přidá lehčivo, například piliny. Ty při vypálení vyhoří a zanechají ve střepu mikrodutiny. Postupný vývoj, jehož smyslem bylo zadržet v dutinách tvarovek co nejvíce vzduchu a prodloužit cestu unikajícímu teplu, dospěl k vylehčeným tvarovkám se sítí až filigránsky jemných tenkostěnných komůrek. Jsou větších rozměrů a nazývají se cihelnými bloky typu therm. Zdivo z nich zhotovené dosahuje velmi nízkých součinitelů prostupu tepla při jednovrstvém zdění a bez přídavné vrstvy tepelné izolace s přehledem splňují nejen současné doporučené normované hodnoty prostupu tepla, ale i parametry na výstavbu energeticky mimořádně úsporných domů. Ani zde se však výrobci nezastavili a dutiny vyplňují účinnějšími izolanty než vzduch, polystyrenem či minerální vatou. Spojili tak výhody keramického materiálu a tepelného izolantu v jeden celek. Dosahují tak i při jednovrstvém zdění špičkových hodnot prostupu tepla obvodovou stěnou domu. Proto můžeme odpovědět kladně na úvodní otázky. A co je důležité, požadovaných hodnot dosahují stěny poměrně subtilní, o tloušťce 30 až 50 cm.
Lícové cihly a obkladové pásky nabízejí originální ztvárnění fasády, která vyniká vysokou odolností proti povětrnostním vlivům, samočisticí schopností a bezúdržbovostí. Vyrábějí se v téměř neomezené škále barev. Využití najdou jak u rekonstrukcí starších objektů, tak u moderních novostaveb. KLINKER CENTRUM
Přesné zdění
Snaha o vylepšení izolačních vlastností by neměla smysl, kdyby teplo unikalo spárami kolem tvarovek a vytvářelo tak síť tepelných mostů, a tím zhoršovalo tepelný odpor celé zdi. Proto jsou cihelné bloky velmi přesné – upravené broušením a ve svislém směru tvarované tak, aby do sebe zapadaly na pero a drážku. Styčné plochy přiléhají tak těsně, že mezi nimi vzduch prakticky neproudí. Broušené cihly se spojují tenkovrstvými tepelně-izolačními maltami, s jejichž pomocí jsou spáry skutečně minimální, pouhý milimetr. Nebo se používají speciální bezcementová lepidla, jejichž základem je polyuretan. Tento způsob zdění minimalizuje mokrý proces, jinak typický pro zděné stavby. Díky tomu se vlhkost nepřenáší do zdiva a je možné zdít i při teplotách pod bodem mrazu.
Stavění z cihel POROTHERM T Profi je snadné, velmi rychlé a přesné. Například cihla Porotherm 38 T Profi i přes svoji masivnost váží pouze 15,7 kg, což usnadňuje manipulaci. Zdí se na celoplošně nanášenou tenkovrstvou maltu, která se někdy v praxi označuje jako lepidlo. Na cihly se aplikuje speciálním maltovacím vozíkem pouze v 1 mm silné vrstvě. Ložné spáry jsou u tohoto typu zdiva naprosto minimální a nehrozí zde vznik tepelných mostů.
Proč jednovrstvé zdění?
Až donedávna jedinou možností, jak dodat cihelnému zdivu potřebné tepelně izolační vlastnosti, byla přídavná vrstva tepelné izolace. Proč se výrobci vracejí k možnosti jednovrstvého zdění? Jeho výhodou je zejména jednoduchost konstrukce, v níž si nekonkurují dvě vrstvy různorodých materiálů. Jednoduchost znamená i menší riziko chyb při realizaci stavby. Předností cihelného zdiva je, že bez problémů odvádí vlhkost zevnitř konstrukce do venkovního prostředí. Kontaktním zateplením, obzvlášť polystyrenem, se cihelné zdi tato přednost odnímá.
Vnější zateplení není pro cihlové zdivo ideální ani z hlediska schopnosti akumulovat teplo. Pod akumulací tepla si vesměs představujeme nasátí vnitřního tepla do stěny a zapomínáme na to, že se stěny zahřívají i zvenčí – slunečními paprsky. Teplo naakumulované do cihelných zdí přes den se večer postupně uvolňuje do interiéru, což oceníme zvláště v přechodných obdobích, kdy bychom si v domě dobře izolovaném vnější vrstvou tepelné izolace museli přitopit. A v neposlední řadě větší vylehčené a přesné cihelné tvarovky umožnují rychlejší zdění, mohou tak konkurovat jiným materiálům i v rychlosti realizace hrubé stavby. Avšak pozor, u jednovrstvého zdiva je obzvlášť důležité dbát na precizní provedení, není se totiž možné spoléhat na to, že nedokonalosti a nepřesnosti při zdění překryje přídavná izolace.
To, že stavět úsporné, nízkoenergetické a dokonce i pasivní domy lze bez dodatečného zateplování stěny vrstvou tepelné izolace, dokazuje výběr finalistů letošní soutěže Pasivní dům roku. Odborná porota vybrala mezi deset kandidátů na vítězství i dva domy jednovrstvé konstrukce z cihel HELUZ Family. Dům v Hostivicích (na obrázku) je z cihelných bloků 38 2in1, konstrukce domu ve Vraném nad Vltavou je ze systému Family 50 2in1.
A co sendvič?
Ač má jednovrstvé zdění své přednosti, neodzvonilo ani sendvičovým konstrukcím. Tedy takovým, kdy cihlové bloky tvoří nosnou a pevnou zeď bez požadavků na tepelnou izolaci, protože tu jí dodá přídavná vrstva izolantu. Výhodou tohoto postupu je možnost dosáhnout přesně požadovaných tepelně izolačních parametrů. Souvislá vrstva izolace minimalizuje tepelné mosty – překryje spáry ve zdivu a konstrukční detaily… Dodatečné zateplení však s sebou přináší riziko plynoucí z použití dvou materiálů rozdílných vlastností, které reagují různě na změny teploty, různě stárnou… Jak jsme řekli, kontaktní zateplení může přinášet problémy s kondenzací vlhkosti uvnitř konstrukce, protože fasádní polystyren má podstatně horší difuzní propustnost pro vodní páru než cihla. Vhodnější je proto použít minerální vatu nebo ještě lépe bezkontaktní způsob zateplení s provětrávanou fasádou. V sendvičových konstrukcích se kromě keramických tvarovek určených pro tyto účely často používají i vápenopískové cihly, protože jsou velmi pevné a díky tomu dovolují postavit velmi štíhlou nosnou zeď.
Broušené cihelné bloky se spojují tenkovrstvou maltou nebo PUR pěnou, ve svislém směru systémem pero-drážka. K dispozici jsou v různých tloušťkách i potřebných doplňkových formátech. HELUZ
Trvalá krása
Zatím jsme se zaměřili na keramické zdivo, které překryje finální fasádní úprava, obvykle omítka. Proč však nenechat vyniknout cihle i na fasádě? K tomuto účelu jsou určeny lícové cihly, vyráběné z keramických jílů a vypalované za vysokých teplot. Vyznačují se proto velmi nízkou nasákavostí a mrazuvzdorností, a díky tomu jsou velmi odolné vůči povětrnostním vlivům a teplotním změnám, jak se můžeme přesvědčit i u velmi starých cihlových objektů. Fasáda z lícových cihel se obvykle realizuje jako odvětrávaná přizdívka k obvodové zdi, která může být zateplena polystyrenem či minerální vatou, je-li potřeba. Jinou možností, jak dát fasádě cihlový vzhled, je obklad z cihelných pásků. Ten je možné lepit přímo na obvodovou zeď, či vrstvu tepelné izolace. Cihelný obklad je vítanou možností i pro rekonstrukce starších domů. A samozřejmě nic nebrání tomu použít cihlový obklad i v interiéru.
Foto: archiv firem
Datum vydání: 18. 4. 2017
