Domov pro alergika
Každý, kdo je na něco alergický, ví, jaká to bývá patálie… Alergik vyžaduje zvláštní pozornost, což často zasahuje do života celé rodiny. V první řadě je nezbytné zabránit rozvoji alergie, jak jen to jde – tedy především snížit riziko kontaktu „pacienta“ s alergenem, nebo se mu úplně vyhnout.
Léčba alergií je dlouhodobá, někdy i doživotní, ale jde se naučit s ní žít. Jakmile alergik přijme svůj úděl a přizpůsobí mu životosprávu, bydlení i denní režim, má v podstatě vyhráno – podle lékařů dojde většinou jako zázrakem ke stabilizaci obtíží a někdy i k minimalizování projevů alergií.
Jaké existují alergeny?
Nejznámější jsou pylové alergie, které jsou většinou sezónní – na jaře dřeviny, v létě traviny a na podzim vysokobylinné plevely. V těchto obdobích alergici vyrážejí ven pouze v dešti nebo těsně po, větrání bytu je naprosto nemyslitelné. Dalším zdrojem alergenů, tentokrát domácích, je prach – v podstatě jsou to bakterie, plísně, lidské i zvířecí odpady i roztoči. V tomto případě je naopak záhodno často a hodně větrat, aby se regulovala teplota a relativní vlhkost vzduchu v bytě. Tím totiž nepřímo klesá koncentrace alergenů v ovzduší. Podobné je to při vytírání a luxování podlah, pomůže i kvalitní čistička vzduchu. Dýchání jako takové (a zejména u alergiků) nepodceňte, během dne se totiž nadechneme zhruba 43 200 krát, záleží tedy skutečně na tom, co a jak dýcháme.
Roztoči, hmyz a plísně
Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům, asi 0,3 mm velcí a okem neviditelní, živí se lidskými lupy a kožním odpadem. Náramně se jim daří v lůžkovinách a nejaktivnější jsou od srpna do října a pak znovu od února do března. Zbavíte se jich jedině pečlivou kontrolou a úklidem interiéru – žádné záclony, koberce, čalouněný nábytek a častá výměna lůžkovin (jednou za 14 dní i častěji) a praní na 60 °C. Plyšáky pěkně každou noc do mrazáku a ráno vyndat, peří v polštářích nahradit dutým vláknem.
Alergie na hmyzí jed bývá někdy opravdu vážná a někdy může i ohrožovat život – projevuje se od kopřivky přes lokální edémy až po anafylaktický šok. Tady byt bez koberců nepomůže, řešením je pouze pohotovostní balíček s injekcí adrenalinu a antihistaminik a bleskové přivolání lékaře.
Plísně jsou menší, než pylová zrnka a snadno se dostanou hluboko do plic a mohou vyvolat obávané astma. Daří se jim ve vlhku a teple; jejich čas přichází na podzim, kdy padá listí a tlejí rostliny, rizikové jsou hlavně přízemní a podkrovní byty. A pokud jde o plísně v potravinách, jednou z nejnebezpečnějších je plíseň sýru typu niva.
Domácí mazlíčci
Klasika – kočičí alergeny ze slin, kůže a srsti mají dlouhou životnost, i po odstranění kočky z bytu tam ještě půl roku přetrvávají. Psí alergeny pocházejí ze slin, kůže a moče – nikdy ne z chlupů. Hlodavci, mezi dětmi oblíbený křeček, morčátko nebo potkan, mají za hlavní alergeny srst a moč. Jediným řešením je prevence – žádného chlupatého kamaráda si nepořizovat anebo se s ním rychle rozloučit.
Co si dáme dobrého?
Mezi rizikové potraviny patří kravské mléko, bílek, ryby, ořechy, některé ořechová zelenina, ovoce, lepek, kakao i mnoho druhů koření. Někomu dokonce stačí jen být u přípravy jídla a alergická reakce je tu – kopřivka, otok sliznic, bolest hlavy a celková únava, a to jsou jen počáteční projevy…
Velmi často způsobují alergickou reakci i léky nebo kovy, zejména sloučeniny chromu, niklu, rtuti, kobaltu a platiny.
Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
odborná spolupráce www.proalergiky.cz
Foto: archiv firem
Datum vydání: 4. 4. 2016