Čerpadla ke studnám

K rozhodnutí pořídit si vlastní studnu můžeme dospět z několika důvodů. Nejčastěji nás k tomu vede skutečnost, že k našemu rodinnému domu či rekreačnímu objektu nedosahuje místní vodovodní řad. Někdo rovněž odmítá platit vodné a stočné, když ví, že má na svém pozemku vydatný zdroj kvalitní vody.

K pořízení vlastní studny nás však může donutit i nespokojenost s kvalitou vody z místního vodovodu. Tentokrát se zaměříme na otázku, jak nejlépe dopravit vodu z vlastní studny na místo spotřeby. Nošení ve vědrech ani pumpování se ve třetím tisíciletí nenosí. Božena Němcová měla spíše napsat pohádku Voda nad zlato, protože bez vody se skutečně neobejdeme. A mít vlastní studnu je dnes velká výhra, přestože její pořízení je spojeno s  nemalými náklady. Ještě před tím, než začne naše dlouhá cesta k jejímu pořízení, je třeba si nechat zmapovat (nejlépe ještě před zahájením výstavby samotného objektu), kde se na našem pozemku nachází nejvhodnější zdroj vody. V této fázi bychom si měli zároveň ujasnit, jaký typ studny si vlastně hodláme pořídit. Dalším krokem by měla být návštěva stavebního úřadu, protože každá studna je totiž stavba. Zde také získáme informace, co vše potřebujeme k získání stavebního povolení a jaké další kroky bychom měli podniknout.

U vrtané studny potřebujete odborníka

Podle způsobu realizace rozeznáváme studny vrtané nebo kopané. To, jaká je pro nás vhodnější, záleží na několika aspektech: na naší spotřebě vody, na složení podloží a v jaké hloubce se pramen nachází. „V  případě vrtaných studní, které bývají velmi hluboké – často 30, ale i podstatně více metrů, se používají několikastupňová (na větší výtlak), takzvaná doutníková čerpadla. O  tom, jak silné čerpadlo bychom měli zvolit, rozhoduje celá řada faktorů. Záleží na průměru studny, na tom, jak rychle voda natéká – čerpadlo musí být ponořeno, aby se chladilo, ale hloubka ponoru musí zároveň odpovídat konstrukčním parametrům čerpadla, aby vydrželo tlak vody. Pochopitelně musí zcela pokrýt potřeby domácnosti, ale nesmí být zase příliš výkonné, protože by mohlo dojít ke zborcení vrtu. Obavy, že při volbě čerpadla do vrtané studny šlápneme vedle, jsou však zbytečné. Jeho výběr stejně jako osazení bychom v tomto případě rozhodně měli nechat na odborníkovi. Při instalaci čerpadla do vrtané studny je vhodnější se obrátit na specializovanou firmu.

Kdy je to na nás

Podstatně větší díl odpovědnosti na  nás zůstává v případě kopané studny. Velmi omezené jsou naše možnosti v místech, kam není zaveden elektrický proud. V těchto případech připadají v úvahu pouze benzinová čerpadla sloužící většinou jen k čerpání užitkové vody. Jinak si před koupí čerpadla musíme zodpovědět několik zásadních otázek: Potřebujeme vodu k  vlastní potřebě, nebo pouze k  zalévání zahrady, případně k oběma účelům? Jasno musíme mít i ohledně spotřeby. Kolik osob bude vodu používat, jak často se v domácnosti splachuje, kolik vody spotřebujeme na provádění hygieny… Dále je třeba znát i technické parametry zdroje vody: Jak je zdroj vody vydatný, zda kolísá hladina vody v průběhu roku a z jaké hloubky a na jakou vzdálenost budeme vodu přepravovat. Vždy je však třeba počítat s tzv. hydraulickými ztrátami, na kterých se podílí například délka hadice/potrubí, koš zabraňující průniku nečistot do čerpadla či záhyby ve vedení. Na každých 10 m celkové délky je třeba počítat se ztrátou 1 výškového metru výtlaku (0,1 baru).

Povrchová čerpadla

Základní rozdělení čerpadel je na  povrchová a ponorná. Každý typ má jak své přednosti, tak i  slabší stránky. Využití povrchového čerpadla připadá v  úvahu pouze tam, kde sací výška nepřesahuje osm metrů. Povrchová čerpadla se umísťují nad hladinu vody – nejčastěji přímo nad studnu. Sací hadice je na  konci vybavena košem bránícím nasávání nečistot a zpětnou klapkou zajišťující, aby se čerpaná voda nevracela zpátky do studny. Výhodou toho typu čerpadel je především snadná manipulace. Po  použití nebo po  sezoně se jednoduše odpojí od  sací hadice a  uklidí se pod střechu. Naopak nevýhodou kromě zmíněné omezené sací hloubky je i to, že dříve, než je zapneme, musíme nalít do komory čerpadla vodu. Slabší stránkou povrchových čerpadel je i jejich větší hlučnost. Tím, že jsou umístěna na povrchu, je hluk motoru více slyšet. Cena běžných povrchových čerpadel se podle typu a kvality pohybuje v rozmezí od 2500 do 10 000 Kč.

Ponorná čerpadla

Do hlubších kopaných studní lze použít zmíněná doutníková čerpadla využívaná především ve vrtaných studnách nebo klasická ponorná čerpadla o větším průměru. Největší předností ponorných čerpadel ve  srovnání s  povrchovými je to, že nám umožňují získávat vodu i z podstatně větších hloubek, než je osm metrů. Tím, že se umísťují pod vodu, mají ve srovnání s povrchovými typy také menší hlučnost. I ponorná čerpadla však mají své slabší stránky: Je s nimi složitější manipulace než s povrchovými – neobejde se to bez dolování čerpadla vážícího 5 – 8 kg z několikametrové studny na povrch. Je také třeba dodržovat určitá pravidla. V prvé řadě jde o to, že čerpadlo musí být z důvodu potřeby chlazení ponořeno ve vodě. Na druhou stranu však nelze hloubku ponoru překročit, protože tlak na těsnicí komponenty by byl příliš velký a v důsledku toho by pak voda mohla proniknout do motoru. Cena těchto čerpadel se pohybuje přibližně od 4000 Kč až po několik desítek tisíc v případě doutníkových čerpadel do vrtů.

Domácí vodárny

K zajištění dostatečného množství vody pro provoz domácnosti z vlastní studny se dnes častěji než samotná čerpadla využívají domácí vodárny. Domácí vodárna je sestava zařízení, kterou tvoří čerpadlo, tlakový spínač a tlaková nádoba, jejíž velikost určuje, jak často bude zařízení spínat. Bude-li nádoba malá a naše spotřeba velká, čerpadlo sepne každou chvíli a naopak. Častější spínání znamená větší spotřebu energie, větší hluk a má vliv na životnost čerpadla. Rozdíl mezi čerpadlem a  domácí vodárnou spočívá v  ovládání chodu čerpadla. Zatímco čerpadlo musíme před odběrem vody zapnout, a když chceme skončit zase vypnout, u domácí vodárny se díky tlakovému spínači zapne automaticky, jakmile poklesne tlak v tlakové nádobě pod stanovenou mez, a vypne po dosažení nastaveného tlaku nebo ukončení odběru. Cena běžné sestavy domácí vodárny se pohybuje podle provedení přibližně v rozmezí od 4000 do 12 000 Kč. „Pokud patříte mezi kutily, můžete si svoji domácí vodárnu sestavit sami. Pokud ne, pak můžete zakoupit výrobci sestavené domácí vodárny,“ informovali nás ve společnosti WILO. Současný trh ale již nabízí povrchová i  ponorná čerpadla, která dokážou nahradit domácí vodárnu. Jedná se o tzv. vodní automaty se zabudovanou elektronikou – čerpadlo samo rozpozná změnu tlaku v systému (např. otevření/zavření kohoutku) a pak automaticky spíná a vypíná, samo hlídá průtok vody, aby se zamezilo běhu na sucho, a provádí ve stanovených intervalech diagnostiku pro opětovné sepnutí.

Více informací se nachází v březnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

odborná spolupráce společnost Mountfield

foto: archiv firem

Datum vydání: 14. 6. 2016

Edit: Alena Vondráková