Zahradničení na balkoně
Být obklopen zelení, mít přírodu na dosah… jak často o této lidské touze slýcháme. Ale co když bydlíme v sedmém patře domu na sídlišti? Musíme se vzdát potěšení z bezprostřední blízkosti rozkvetlé zahrady či radosti vypěstovat si vlastní jahody?
Touhu po zahradničení můžeme naplnit na balkoně či lodžii, v nejhorším alespoň v truhlících za oknem. Možná se vám to nezdá, ale i v této oblasti udělal pokrok své – od chytrých nádob přes promyšleně namíchané odlehčené substráty po širokou paletu rostlin, kterým se daří právě na balkoně, v truhlíku či na terase. Díky tomu můžeme být ve svých zahradnických pokusech úspěšnější.
Zeleninová, nebo okrasná?
Zvolit správnou kombinaci rostliny, nádoby a zeminy, do které ji zasadíme, je základem úspěchu. Nejprve se však musíme rozhodnout, co vlastně od naší malé zahrádky očekáváme. Dřímá v nás pěstitelský duch a chceme si sami vypěstovat něco dobrého k snědku? Toužíme po oáze rozkvetlé od jara do podzimu? Nebo si přejeme mít zelené přátele sice na dosah, ale nechceme s nimi mít příliš starostí? Zkrátka je důležité vědět, co chceme pěstovat, kolik času můžeme této zálibě věnovat, a podle toho vybírat rostliny. Neměli bychom se do pěstování pouštět metodou pokusu a omylu – zastavit se v zahradnictví nebo na tržišti a nakoupit vše, co se nám líbí. I balkonová zahrádka by měla mít svůj koncept a rostliny je třeba vybírat podle podmínek, které jim můžeme poskytnout.
Do čeho sázet?
Funkci záhonů přebírají na balkonech různé druhy nádob. Důležité je rozmyslet si, jak je rozmístíme, kde všude jim na balkoně vyhradíme místo. Můžeme použít stejné typy nebo budeme tvořivější a troufneme si na odvážnější kombinace. Tato cesta je obtížnější, ale pokud se podaří, budeme se moci pochlubit zcela originálním zákoutím. Nemusíme se obracet o pomoc jen k těm pro rostliny přímo určeným – truhlíkům či květináčům, ale můžeme využít i staré hrnce, konve, džbery, ale třeba i proutěné koše, které vyložíme nepropustnou fólií. Fantazii se meze nekladou. Musíme však zajistit, aby z nich mohla odtékat přebytečná voda, jinak hrozí uhnívání kořenů a překyselení půdy. Otvory je třeba navrtat i do klasických plastových truhlíků, dobře k tomu poslouží třeba rozpálená pletací jehlice. Lépe se bude rostlinám dařit v samozavlažovacím truhlíku s vložkou, jejíž otvory umožňují vzlínání vody ke kořenům a provzdušňování substrátu. Vzduchová mezera mezi vložkou a hladinou vody zabraňuje hnití kořenového obalu. Některé typy samozavlažovacích truhlíků jsou navíc opatřeny knoty, které usnadňují vzlínání. Do ostatních nádob je dobré dát na dno drenážní vrstvu, ale pokud použijeme dostatečně propustný a rychle vysychající substrát a zajistíme dostatečný odtok vody, není tato vrstva nutná.
Co potřebují?
Výběr rostlin musíte přizpůsobit jejich potřebám, tedy především tomu, kolik potřebují slunce. Na balkony orientované směrem k jihu musíte vybírat jen takové, které velký úpal snesou, na severní straně domu se bude lépe dařit rostlinám stínomilným. Rostliny s podobnými nároky na slunce, prostor i zálivku můžete sesadit do jedné nádoby a vytvořit tak zajímavou skupinu převislých, nižších a vyšších druhů. Na balkoně se dobře daří i popínavkám, jako jsou plaménky, přísavník či chmel. Při nákupu je dobré poradit se, co konkrétní rostlina potřebuje, s čím ji můžete zkombinovat. Důležitá je i správná velikost ná26 doby, většině balkonových rostlin vyhoví středně vysoké nádoby a truhlíky, do vyšších se nemusíte bát umístit zakrslou dřevinu, hodně zeminy potřebují například plaménky či popínavé hortenzie. Dekorativně působí mělké misky, které můžete osadit drobnějšími nenáročnými rostlinami, zejména sukulenty, ale dařit se v nich bude například tymiánu či nízkým cibulovinám. Nezapomínejme na to, že rostliny v truhlících a květináčích jsou odkázány na svůj omezený prostor, a musíme jim proto o to pečlivěji dodávat potřebné živiny, nejen je zalévat. Základ je v dobře zvoleném substrátu, není vhodné použít zeminu ze záhonu. Zemina pro balkonové rostliny se skládá ze směsi rašeliny, jílovitých minerálů, hnojiv, kompostové zeminy, případně dalších přídavných látek stabilizujících její kvalitu. Dobrý substrát zůstává kyprý a částečně vyrovnává extrémní kolísání vlhkosti. Většinou obsahuje základní živiny pro první tři týdny od výsadby. Pak již musíme o výživu rostlin dbát sami zaléváním rozpustnými hnojivy, zhruba jednou za sedm až deset dní. Ušetřit si práci můžeme pomocí pevných hnojivých tyčinek, ze kterých se živiny postupně uvolňují. A což udělat si radost a pořídit si šikovné pomocníky – lopatku, sázecí kolík či kypřicí vidle, za které se nebudete muset stydět, ani když je necháte na očích?
Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: archiv firem
Datum vydání: 7. 5. 2016