Digestoře
Rozhodně zde platí dvakrát měř, jednou řež. A to doslova. Na výběr digestoře se opravdu dobře připravte a nechte si poradit od odborníků, vědí, o čem mluví. I my jsme připravili pár užitečných informací, které vám s výběrem určitě pomohou.
Vybírat můžete v podstatě mezi čtyřmi typy digestoří (odsávačů par). Jde o klasické komínové, které výrobci doporučují nejraději a také bývají nejčastěji zákazníky upřednostňovány – jejich velkou předností je snadný způsob napojení odtahu. Potrubí odvádí všechny pachy mimo kuchyň například do větrací šachty nebo rovnou ven z bytu (domu). Docílí se tím maximální funkčnosti a efektivnosti digestoře.
Jiným způsobem je zabudování odtahového potrubí do horní řady skříněk kuchyňské linky, tehdy výrobci hovoří o tzv. vestavném modelu odsávače par. Výhodou je nerušený vzhled kuchyňské linky.
PODVĚSNÉ A OSTRŮVKOVÉ
Pak existují ještě podvěsné modely digestoří, které se také (stejně jako vestavné) zabudovávají pod horní skříňky kuchyňské linky, ale nemají odtah ven, nýbrž fungují v režimu recirkulace vzduchu. Nasáté pachy se pouze filtrují přes filtr s aktivním uhlím a pachovým filtrem a vracejí se pak zpět do místnosti. Samozřejmě, že účinnost není tak dokonalá, jako u digestoří s odtahem ven.
Posledním typem jsou digestoře ostrůvkové, které jsou mezi zákazníky velmi oblíbené pro svoji eleganci, složitější je ale odtah vzduchu. Ten musí probíhat nikoliv pomocí potrubí do zdi, ale pouze stropem. Tyto digestoře se využívají nad varným centrem umístěným na samostatném ostrůvku nebo v části kuchyňské linky, která není u zdi, ale v prostoru.
JE VÝKON DŮLEŽITÝ?
Výkon se udává jako objem vzduchu, který je ventilátor digestoře schopen odsát za hodinu (m3/h). Záleží ale opět na velikosti prostoru, protože optimálně by měl být vzduch v místnosti vyměněn desetkrát, což je náročné třeba u obytné kuchyně spojené s obývákem. To by bylo zapotřebí instalovat digestoř s opravdu obrovským výkonem – podle testu nezávislého časopisu dTest by pak u místnosti o rozloze 40 m2 a výšce stropu 3 m byl zapotřebí výkon 1200 m3/h. Ovšem při tak velkém výkonu by společně s odtahem vzduchu odcházelo ven i teplo.
TAKŽE CO S TÍM?
Výrobci se proto shodují na minimálním výkonu 600 m3/h a navrhují tento postup: uvést digestoř do chodu chvilku předtím, než začnete vařit, čímž se vytvoří potřebný podtlak a odvod znečištěného vzduchu a par je efektivní a rychlý. Během vaření se pak vyplatí využít funkce maximálního výkonu a posléze přejít na nižší stupeň.
Výkon sám o sobě tedy není tou nejdůležitější vlastností. Neméně důležitá je i konstrukce digestoře, umístění filtrů, vnitřní vedení vzduchu i provedení odtahu. Odtahové potrubí by mělo být co nejpřímější a nejkratší, protože každá „zatáčka“ snižuje výkon.
VŠÍMEJTE SI DETAILŮ
Jedním z nich je třeba šířka digestoře, která by měla odpovídat nejčastějšímu rozměru varné plochy, který je 60 cm. Výrobci nabízejí i širší modely, například 90 cm, ale je na vašem zvážení, jestli zbylé centimetry efektivně využijete.
Zajímejte se také o hlučnost digestoře, především u varianty kuchyně spojené s obytnou částí. Hlučnost by v tomto případě neměla překročit 60 decibelů, což je hladina hluku při běžném hovoru, ideální je 55 decibelů.
A nepodceňte ani osvětlení digestoře, které by mělo dokonale pokrýt celé varné centrum, mělo by svítit kolmo dolů na pracovní plochu, nemělo by vás oslňovat, ani „házet prasátka“. Zaměřte se i na materiál krytu světel, pokud není zcela čirý, ale spíše matný, intenzita a jas osvětlení budou sníženy.
Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
foto: archiv firem
Datum vydání: 27. 2. 2016