Kosatce – voňavé a proměnlivé

Barevná škála kosatců sahá od bílé až po temně fialovou. Jejich výrazné, exoticky působící květy dobře vynikají ve společnosti okrasných trav a dalších trvalek. Mnohé z nich také nádherně voní…

Výhodou kosatců je, že si můžete vybrat druh na míru zahrady. Od malých, deset až patnáct vysokých kosatců, až po velkokvěté hybridy, tyčící se na stoncích dlouhých až sto dvacet centimetrů.

ROSTLY U CHALUP

Kosatce, zejména ty malokvěté, provázely české chalupy už před sto lety. Také v zahraničí jsou to rostliny oblíbené odedávna, o čemž svědčí například jejich výskyt u hradních zřícenin. Ostatně podíváte-li se na znak rodu Bourbonů, zvaný „Fleur-de-lis“, odhalíte v údajném květu lilie kosatec! Oddenky některých kosatců poskytují vonné silice i léčiva, parfémy se vyrábějí i z okvětních lístků. Některé kosatce voní po hřebíčku, jiné po meruňkách, třešních atd. Rod zahradních kosatců zahrnuje nesčetné množství kultivarů. Všechny tyto rostliny mají jedno společné: na jedné lodyze je několik velkých barevných květů, přičemž každý se skládá z šesti okvětních lístků. Celkový počet kultivarů a hybridů převyšuje tisícovku, druhů je známo přes dvě stě. Pokud je chcete dobře poznat, navštivte Dendrologickou zahradu v Průhonicích, Botanickou zahradu v Praze–Troji nebo arboretum Mendelovy univerzity v Brně. Zažijete tu to pravé kosatcové opojení. Nám se stal zasvěceným průvodcem RNDr. Jiří Žlebčík z Dendrologické zahrady.

ODKUD JSOU?

„Na 300 botanických druhů osídlilo skoro celou severní polokouli – stepi, louky, okraje lesů i ba- žiny. V zemi mají oddenek nebo hlízu, některé druhy dokonce cibulku, například Iris reticulata, který rozkvétá společně s prvními krokusy. K tomu nesčetné pěstované kultivary několika druhů a mezidruhových kříženců. Například v Presby Memorial Iris Gardens ve státě New Jersey pěstují na 10000 rostlin reprezentujících 3000 pěstovaných forem.“

KOSATCE Z NAŠÍ PŘÍRODY

Podle výkladu ing. Žlebčíka můžeme u nás potkat ve volné přírodě především kosatec sibiřský Iris sibirica (roste na vlhkých podhorských loukách), na jižní Moravě lze objevit kosatec nízký Iris pumila, který měří zhruba 20 cm a vyžaduje spíše sucho. „Náš další druh, kosatec různobarvý Iris variegata, byl vyšlechtěn do mnoha odrůd. Má žlutohnědé květy a všechny pěstované kosatce s hnědou barvou v květech ji mají právě od něj. U nás jej v přírodě najdeme opět na jihu Moravy, v teplých doubravách kolem Pálavy.“ Našinec je však i kosatec trávolistý nebo kosatec bezlistý z Kokořínska a Českého středohoří.

S KARTÁČKY A BEZ KARTÁČKŮ

Chceme-li vnést do obrovského počtu zahradních kultivarů kosatců nějaký řád, rozdělíme je na formy s kartáčky na květech (sem patří například i ony americké kultivary) a na druhy a formy bez kartáčků (pocházejí například z kosatců sibiřských, trávolistých nebo žlutofialových). Kartáček vyrůstá na vnějších třech okvětních lístcích některých druhů a může být nápadně odlišně zbarvený. Výsledkem je, že škála barev květů kosatců nemá mezi ostatními květinami obdoby. Chybí jen výrazná jasná červeň, jakou vídáme u vlčích máků. Jinak se od bílé rozbíhají škály různé sytosti tónů žlutých, růžových, hnědých, fialových i modrých až ke květům téměř černým, v některých květech najdeme i zelené tóny.

BAREVNÉ KOMBINACE

Co se týče kombinací dvou až tří barev, dostáváme se u kosatců ke stovkám možností. Existují formy s odlišně zbarveným kartáčkem, jiné mají odlišně zbarvený střed okvětních plátků, jiné jen jemně lemovaný jejich okraj, a navíc se vícebarevnost může týkat pouze vnějších okvětních plátků nebo i těch vnitřních. Trendem ve šlechtění je posun tvaru květů od rovných ke zvlněným okvětním plátkům. Moderní odrůdy také rozkládají svá květenství do větší šířky. A konečně: v sekci „barbata“, což jsou právě kosatce s kartáčky v květech, zahradníci ještě rozlišují podle vzrůstu kategorie elatior (ty vysoké 70–100 cm), media (40–70 cm) a nana (měřící 20–40 cm). Nižší formy se hodí k výsadbě na obvodě záhonů. A nezapomínejme na kosatce s cibulkou, které můžeme pěstovat třeba na skalkách.

POTŘEBUJÍ SLUNNÉ MÍSTO

Od kosatců očekáváme především to, že bohatě pokvetou. Mnoho vyšlechtěných kultivarů je však značně citlivých na výkyvy počasí, které nás v posledních letech provázejí. „K výsadbě vybíráme spíše slunné a sušší místo chráněné před větrem. Dokonce neuškodí vytvořit ze zeminy nízký kopeček a oddenek zasadit tam, aby nezůstával ve vlhku. Vysoké a velkokvěté odrůdy je dobré opatrně vyvázat třeba k bambusové tyčce. Jinak, zastihne-li je během květu silnější déšť, beznadějně polehnou a květy se od vlhké země znehodnotí.

KOSATCE K JEZÍRKU

Majitelé jezírek ocení schopnost kořenů vodních kosatců čistit vodu. Nemusí to být vždy jen obligátní kosatec žlutý (Iris pseudacorus), i když ten jakožto náš domácí druh nejlépe vzdoruje rozmarům počasí. Kosatce žluté můžeme nasadit blízko břehu a ony se samy rozrostou dále do vody i na břeh. Můžeme je ovšem umístit i do hlubších partií mělčiny a blíže ke břehu je vystřídat kosatcem japonským (Iris laevigata). Dočkáme se tak pestřejšího lemu břehů. Ve vlhku se daří našim kosatcům sibiřským. Ty mohou doprovázet proud potůčku směřujícího do jezírka a čistit jej nebo pomohou odebírat spodní vodu z mokřin u břehu. Kosatce sibiřské jsou sympatické i dobou květu – vytvářejí barevné plochy tehdy, když už velkokvěté kosatce dokvetly.

Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Foto: Zdeněk Roller

Datum vydání: 23. 8. 2016

Edit: Radka Borovičková