Obývák a jídelna
Doby, kdy se vařilo v malé kuchyni stranou všeho dění, jsou dávno pryč. Nyní jsou oblíbené otevřené a vzdušné kuchyně s jídelnou a nejlépe ještě propojené s obývacím pokojem. Tímto spojením navíc vzniká příjemný prostor, kde se dějí kouzla – rodina má totiž najednou společné místo, kde se všichni mohou přirozené scházet a zároveň si vůbec nevadí. A všechny to baví.
I ten, kdo zrovna během návštěvy nebo při běžné každodenní přípravě večeře chystá jídlo, není stranou dění, ale na ostatní pěkně vidí a může s nimi klidně konverzovat, není prostě odstrčený. Myšlenka spojení kuchyňské a jídelní části s obývacím pokojem není ale nijak převratná, takzvaný domácí open space vznikl již v době boomu garsoniér. Tenkrát to ale bylo tak, že kuchyň s jídelní částí byla upozaděna a do popředí se posunula hlavně obytná (a zároveň spací) část. Dnes je to přesně naopak – z vaření a stolování se stala společenská událost; vaříme rádi a vaříme rádi zdravě a ještě k tomu ve společnosti rodiny či přátel. Naštěstí moderní pokrmy nevyžadují dlouhé pečení a smažení a tudíž společný prostor tolik neobtěžují páry a pachy vzniklé při přípravě jídla. A pokud někdy dojde na poctivý nedělní oběd, zapne se funkční a výkonná digestoř.
PŘEDEM NAPLÁNOVANÉ
Že u této varianty spojení obýváku s jídelnou nejde jen o krátkodobý módní výstřelek dokazují i plány developerů, kteří chrlí nové byty – téměř u všech se už v plánech automaticky počítá s propojením obytné části s jídelní (kuchyňskou), o jinou možnost prý u klientů ani zájem není. Toto řešení pak bývá velmi často ještě doplněno terasou či balkonem, nebo alespoň francouzským oknem, které vnese do velkého spojeného prostoru maximum světla a prostor opticky zvětší.
ABY TO HRÁLO DOHROMADY
Spojení dvou odlišných prostorů vyžaduje jistou ukázněnost, pokud jde o výběr nábytku a doplňků – jak ideálně sladit jídelní stůl a židle třeba se sedací soupravou? A lze to vůbec? Řešení rozhodně existuje, jenom to chce víc energie, přemýšlení a hledání – můžete se obrátit na interiérového architekta nebo studio, kde vám pomohou vytvořit 3D návrh spojeného prostoru.
Podstatný je celkový styl vašeho bytu – nábytek byl měl být stejné barvy, odstínu a druhu anebo se naopak vydejte cestou naprostého kontrastu. Pokud ale kontrast, pak jedině barevný, nikoliv stylový. Jednotlivé kousky nábytku vybírejte i s ohledem na jeho účel – obývák slouží většinou jako reprezentativní pokoj, někdy i jako pracovna, především ale jako místo k odpočinku a trávení volného času celé rodiny. To by měl být jeho hlavní účel.
DETAILY V OBÝVÁKU
U obývacího pokoje, který má mít spíše relaxační charakter, se za gró považuje pohodlná sedací souprava, podnožník a případně i křesla. Nezbytnými doplňky jsou malé odkládací stolky či dva tři stohovatelné, nebo jeden větší kávový, neuškodí ani kusový koberec, který zahřeje chodidla a přispěje k dobré akustice v místnosti. K dokreslení příjemné atmosféry jsou vhodné stojací lampy nebo malé stolní lampičky, velké centrální světlo náladu nepodpoří a k intimitě prostoru nepřispěje, nicméně i ono se někdy k dokonalému prosvětlení pokoje hodí.
Celkově se snažte příliš nezaplnit obývací pokoj nábytkem, rozhodně lépe bude působit i fungovat volný prostor – bude tak flexibilní pro jednotlivé účely, ke kterým má sloužit. Vyzkoušejte třeba i pár mobilních kousků – taburety, stolky na kolečkách, sedací vaky a podobně. V jídelní části obytného prostoru zase nesáhnete vedle v případě rozkládacího jídelního stolu, a i proto se vám vyplatí ponechat prostor kolem vzdušný a nezastavěný.
NEJSTE SI JISTI?
Pokud si stále netroufáte na totální „nedělení“ prostoru, a potřebujete mít alespoň trochu pocit, že jsou obě zóny od sebe nějakým způsobem odděleny, zkuste nenásilný předěl v podobě barového pultu, ten funguje bezvadně jako přirozený patník mezi jídelnou a obývákem. Anebo vyzkoušejte vysokou polici (policovou stěnu) třeba s květinami nebo knihami, přes kterou je sice vidět, ale prostor alespoň částečně opticky oddělí. A klidně může být také na kolečkách, které je ovšem možné zabrzdit.
ODBOUREJTE STARÉ ZVYKY
Někdy mohou být totiž na škodu, než k užitku. Proč by měla být zrovna velká televize středobodem obývacího pokoje, když se na ni nedíváte tak často, jak jste původně plánovali? Proč stále děti krotíte, aby si nehrály tak blízko vystaveného porcelánu na polici, který vlastně vůbec nepoužíváte? Zrušte ho, uložte do krabice na bezpečné místo a dopřejte dětem prostor ke hraní.
Buďte co nejvíce spolu, když jste se rozhodli pro společný prostor – a snažte se naopak využít každý centimetr, kde je to jen možné, aby vám pak zbylo více místa pro váš vlastní život. Například můžete vytvořit knihovnu kolem okna – originální řešení a praktické využití plonkového prostoru. Pokojové květiny soustřeďte na jedno místo, vytvoříte si tak příjemnou zelenou oázu a i zalévání bude jednodušší.
Pokud se chystáte koupit novou sedací soupravu nebo pohovku, jděte do obchodu všichni společně, aby si ji mohl vyzkoušet každý člen rodiny a říci si k tomu své. Možná, že děti ocení spíš sedací vaky nebo ergonomické polštáře pohozené na zemi a vy tak ušetříte výdaje za velké sezení. Zkrátka snažte se propojit i v sobě dřímající touhy a přání po lepším bydlení, které možná začíná právě spojením obývacího pokoje s kuchyní a jídelnou, hrajte si a tvořte, předělávejte a vymýšlejte, je to váš život a váš byt.
Datum vydání: 25. 1. 2016