Lebedění si nad bažinou
Je to jako v pohádce. Na malebném vršku v Jizerských horách se mezi stromy ukrývá dům, který „stráží“ bažinu. Ze všech koutů domu dýchá pohoda a dobrá nálada. Svým kouzlem přispěli i architekti Lenka Křemenová a David Maštálka z A1architects. Z mlhy blat a horského vzduchu zhmotnili svěží a prosvětlenou dřevostavbu, že je radost se na ni nejen podívat, ale také v ní bydlet.
Majiteli je starší pár, který se rozhodl stvořit dům pro rekreaci a setkávání celé rodiny poblíž bydliště. Chtěli moderní chalupu, zrcadlící jejich potřeby a touhy, jež je bude hýčkat a zároveň chránit před nepřízní horského počasí. A to se plně podařilo. Již od letoška zde starší členové rodiny, sami či se svými blízkými, tráví mnohdy i polovinu dní v týdnu. Díky firmě Reno byla dřevostavba Dům nad bažinou postavena na klasických betonových základech za pouhý rok.
Jaké to je, když si majitelé s architekty tzv. sednou?
Jaká byla cesta ke konceptu a výstavbě domu? Majitelé si nás našli na internetu. Jak sami říkali, jejich vizí bylo dát prostor mladým architektům. Tito osvícení klienti naslouchali našim nápadům a sdělovali nám ty své. Spolupráce tedy byla skvělá – vzájemné sympatie, porozumění a společný pohled nejen na architekturu. Dohromady jsme navrhli dřevěný dům s vyhlídkou a pojmenovali jej Dům nad bažinou. Dnes jsou z nás přátelé, jsme spolu v kontaktu a jednou za čas se v Jizerkách všichni setkáme. Při projektování nás navíc naprosto očaroval samotný rozlehlý pozemek s bažinou a krásným rozhledem do kraje Jizerských hor. Z něj vyšla naše koncepce domu jako současné architektury horské chalupy, čerpající z místního krajinného rázu i původní lidové architektury. V horách jsme vedle povětrnostních vlivů bojovali také s CHKO Jizerské hory o stavební povolení. Po dlouhých vzájemných diskusích nakonec schválilo naši koncepci domu, dobré dílo se podařilo a budova skvěle zapadá do místní krajiny. Obyvatelé z okolních chalup přijali nový dům bez nejmenších výtek a jejich názor, „že dům vypadá, jako by zde stál odjakživa“, je pro nás po všech úředních peripetiích nejlepším uznáním.
Souzní exteriér domu s okolní krajinou? Má nějaká specifika?
Zarovnaný a vyvýšený terén prostoru svahu, kde se dům nachází, je zespodu po okrajích zpevněn velkými kameny. Uprostřed jsou z nich zhotoveny kamenné schůdky. Dřevěný dům je oblečen do deštění v tlumené šedozelené barvě, která se stejně jako šedá plechová střecha přirozeně ztrácí v okolních smrcích. Jednoduchý tvar této „chalupy“ s vysokou sedlovou střechou se záměrně opakuje i v dlouhém vikýři vyhlídky („lebedín“). „Lebedín“ tak „vystupuje“ po dvou nohách ze střechy a „natahuje se“ za sluncem a krásným výhledem do krajiny. Specifiky domu, kromě lebedína, je dominantní prosklená veranda a tři vstupy. Dva hlavní se nachází ve štítové stěně, kde v zimě nedochází k mohutným závějím sněhu, padajícího ze střechy. Jeden vstup je letní a druhý zimní. Zimní vchod ústí přímo na zasklenou verandu, jenž poskytuje potřebný prostor a závětří na oklepání sněhu nebo přípravu lyžařské výbavy před výletem. Tato veranda s posuvným zasklením propojuje a rozšiřuje prostor hlavní obytné části domu do venkovní přírody, která se tak stává její nedílnou pocitovou součástí. Ve slunných dnech jara a podzimu poskytuje pozorovatelům příjemné teplo a bezvětří. V létě pak, po odtažení zasklení, otevřené posezení pod střechou. Třetí vstup je ryze utilitární. V létě slouží k přístupu na pozemek nad chalupou, v zimě pro doplnění paliva z dřevníků umístěných na severní straně domu. Dřevo, vyskládané při stěně objektu, je tak i v případě velké vánice a sněhových závějí jednoduše dostupné.
Co je dominantou interiéru a jak je členěn?
Majitelé si vybrali jako centrální motiv interiéru kachlová kamna, která jednak celý objekt vyhřejí, ale zejména také stmelí. Kamna jsou prostě hlavním společenským magnetem obytné části – hřejivou lavicí, válendou anebo sporákem. Do vnitřních přízemních prostor vstupujeme skrze velké vstupní zádveří, na něž navazuje technická místnost a lyžárna (zimní vstup), malá toaleta a dále pak velká obytná místnost, která se po celé této jižní ploše otevírá skrz zasklenou verandu do krajiny. Centrální umístění kachlových kamen opticky člení obytný prostor na několik různých částí, je zde například kuchyň a na ni navazující ostrůvek s jídelním stolem. Nad ním je otevřená galerie, která umožňuje, aby byli obyvatelé domu spolu v neustálém kontaktu, a zároveň také zajišťuje mezi podlažími rovnoměrné šíření tepla z kamen. V západní části přízemí je zázemí nejstarších členů rodiny – ložnice, knihovna a sprcha s toaletou. Dřevěné nosné konstrukce procházejí skrz obě podlaží. Na některých místech jsou dřevěné obklady stěn opatřeny bílou olejovou lazurou a prvky nosné konstrukce ošetřeny bezbarvým voskem. Interiér vytvářela paní majitelka jednak distančně s námi dle studie a dále v úzké spolupráci s Jakubem Šulcem. Nicméně většinu věcí a drobných prvků si skvěle vybavila sama.
„Výjimečnost našeho života utvářejí na první pohled nepodstatné detaily. Při své práci hledáme kouzlo těchto maličkostí v obyčejných věcech kolem nás, které nás inspirují.“
První samostatné projekty členů ateliéru A1Architects spadají do roku 2003. V roce 2005 se v Praze začíná formovat studio a kreativní dílna A1Architects, kterou dnes tvoří Lenka Křemenová a David Maštálka, původně spolužáci z ateliéru architektury s označením A1 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V letech 2005–2009 spolupracoval na některých projektech v ateliéru také Jakub Filip Novák. V roce 2006 se ke skupině architektů přidává i grafická designérka, Davidova sestra Marta Maštálková, a od roku 2012 i další architektka Tereza Schneiderová. www.a1architects.cz
Datum vydání: 20. 1. 2017
