O místnost navíc

Hra hejbejte se, škatulata, je oblíbená u mnoha dětí. Ovšem někdy jsou v ní nuceny účinkovat celé rodiny a rozhýbat při tom musejí také zdi a celé místnosti. Třeba v případě, kdy v bytě mají k dispozici jen jeden dětský pokoj. A zkuste v něm vytvořit odpovídající bydlení pro patnáctiletého chlapce a dvě dvanáctileté dívky!

Jeden čtrnáctimetrový pokoj pro tři děti a na druhé straně zbytečně velký obývák (má více než dvacet metrů čtverečních), který nebyl využíván tak, jak by si jako největší místnost v bytě zasloužil. Rodina se mnohem více setkávala u jídelního stolu v kuchyni. Právě tyto dispoziční chyby byly hlavním důvodem, proč byt prošel celkovou rekonstrukcí. Zadání pro designéra bylo jednoduché: změnit třípokojový byt na čtyřpokojový, aby jak syn, tak dcery měli vlastní bydlení. Zároveň majitelé chtěli zachovat samostatnou ložnici, ponechat nebo zvětšit úložné prostory, a hlavně vše udělat tak, aby byl byt co nejméně náročný na údržbu. Tím, že jsou majitelé bytu s designérem Markem Obadalem, který je autorem přestavby, dlouholetí přátelé a znají jeho práci, rozhodli se nijak nezasahovat do návrhů interiéru. A vyplatilo se to.

KDYŽ SE STĚHUJÍ KUCHYŇ I LOŽNICE

Základním a velmi chytrým tahem designéra byla „škatulata“ s využitím jednotlivých místností, přičemž každá z nich zastává plnohodnotně svou funkci. Do velkého obývacího pokoje se přesunula kuchyňská linka a jídelna, čímž se této místnosti dostalo využití, které si zaslouží. Prostor za koupelnou, dříve jídelna, se proměnil v ložnici. Dětem pak zbyly pokoje s rozlohou třináct a čtrnáct metrů čtverečních. Změnilo se samozřejmě i zařízení interiéru. V celém bytě je položena podlaha z drásaného běleného dubu. Světlé provedení vytváří příjemný kontrast k tmavému nábytku a navíc se velmi snadno udržuje. Prostor zaujme i minimem barev. Od vstupní chodby po koupelnu interiéru dominují teplé přírodní barvy, od čokoládové dýhy wengé na nábytku v kuchyni a dřevěných obkladech až po neutrální bílý lesklý lak na dveřích a skříních. Ve vstupních dveřích si tak připadáte jako – a nutno podotknout že v krásném – černobílém filmu. Výjimkou jsou dětské pokoje. Neutrální odstíny zde střídají veselé barvy korespondující s věkem a přáním dětí. V chlapeckém pokoji převládá zelená, v dívčím růžová.

 

NA NÁVŠTĚVĚ KROK ZA KROKEM

Že nevstupuje do obyčejného bytu, pozná návštěva hned ve dveřích. Dvanáctimetrová chodba byla pojata jako reprezentativní vstupní hala a zároveň šatna. „Vše je tady skryto ve velkých vestavěných skříních přes celou stěnu, vybavených úložnými mechanismy. Zrcadlové obložení skříní pak prostor zvětšuje, dává mu hloubku a navozuje pocit luxusu,“ popisuje Marek Obadal. Ve společenské části bytu, tedy obýváku propojeném s jídelnou a kuchyní, přišla kuchyňská linka pod okno. „Denní světlo dopadá přímo na pracovní linku, což je velmi příjemné, a tomu, kdo zrovna vaří, se nabízí výhled do vzrostlé zeleně a částečně i ulice,“ říká designér. Linka má tvar písmene U. Při pohledu od vstupních dveří zcela vlevo jsou samostatně postavené vysoké skříňky, v nichž jsou ukryté vestavné spotřebiče: tedy kombinovaná chladnička s mrazničkou, nad sebou instalované pečicí a mikrovlnná trouba. Vznikly zde i nezbytné úložné prostory. Sestava pod oknem, kde bylo samozřejmě myšleno na pohodlný přístup až do rohu a patřičný manipulační prostor, se logicky skládá pouze ze spodních skříněk. Je tu umístěno varné centrum a kolem něj vznikla poměrně velká pracovní plocha. Na ni vpravo navazuje mycí centrum doplněné skříňkami v horní i dolní části. Kuchyň zakončuje do prostoru otočený jídelní stůl, který zároveň tvoří optický předěl mezi kuchyní a obývacím pokojem. Na výrobu skříněk byla použita dýha wengé, pracovní deska je z nerezu. Do obývací části si majitelé koupili tmavou koženou pohovku, naproti je na stěně zavěšená televize, pod ní stojí komoda v bílém lesku. To vše doplňuje několik malých konferenčních stolků na černém koberci. I zde byl tedy zachován zajímavý a nestárnoucí kontrast tmavé a bílé barvy.

V LOŽNICI VLÁDNE KLID A POHODA

Přírodní barvené odstíny navozují pocit klidu a pohody i v ložnici. Protože úložné skříně a další úložné prostory mají majitelé k dispozici ve vstupní hale bytu, mohl si designér dovolit dát sem pouze pohodlné dvoulůžko doplněné dvěma nočními stolky. Více by se ani do devítimetrové místnosti nevešlo. Klid do prostoru přináší hnědá čelní stěna, tmavé jsou i doplňky. Zbytek prostoru je laděný do světlých odstínů, což je v malých místnostech žádané. Přesunutím kuchyně do obýváku a změnou vstupu se mohla o nějaký ten decimetr zvětšit koupelna s toaletou. Majitelé si v ní přáli ponechat vanu, prostor to dovoloval. Jedno umyvadlo nahradila dvě nová, díky nimž rodina lépe zvládá ranní nával v této místnosti, což určitě přispívá k větší pohodě a spokojenosti s novou podobou bydlení. „Ještě dnes, po dvou letech od rekonstrukce, když se vracíme domů, si někdy společně sedneme a vychutnáváme si tu neskutečnou atmosféru,“ spokojeně konstatují majitelé.

Marek Obadal (1972)
Návrhář, realizátor, dekoratér
◗  Vystudoval ekonomickou školu a založil vlastní firmu
◗  K práci designéra se dostal při zařizování svého domu
◗  Při spolupráci s architektem realizoval zařizování, vzhled, volbu barev a materiálů
◗  Designérská práce ho zaujala a nabídl své poznatky a zkušenosti nejprve známým a pak i ostatním zájemcům
www.marekobadal.com

Datum vydání: 22. 10. 2015

Edit: Magdaléna Krajmerová