Jak bydlí automobil

Víte, že osobních automobilů přibývá rychleji než obyvatel? V České republice připadá jedno auto na 2,3 obyvatele. To znamená, že je samozřejmou součástí výbavy domácností a musíme pamatovat na jeho ubytování. Nejen na to, jak bude jeho příbytek vypadat, ale i na to, aby vyhověl právním a technickým předpisům.

Musí mít rodinný dům garáž, nebo stačí přístřešek? Musím s autem trvale parkovat na vlastním pozemku, nebo mohu nechávat auto na ulici? Je třeba ke stavbě garáže stavební povolení? Jak velká musí být garáž? To jsou asi nejčastější dotazy, které si klademe, chystáme-li se stavět nový dům.

KOLIK PARKOVACÍCH STÁNÍ?

Obecné právní předpisy, tedy stavební zákon a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se konkrétně nevyjadřují k tomu, kolik místa máte vyhradit pro své pojízdné společníky ani jakou mají mít podobu. Tedy na rozdíl od starší vyhlášky, kdy bylo požadováno, aby rodinný dům měl nejméně jedno garážové stání na jeden byt na pozemku stavby, dokonce aby garáž byla přistavěna k rodinnému domu. Vyhláška č. 501/2006 Sb. praví pouze, že „odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení musí být umístěna ve skutečné docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné.“ Ovšem pozor, obce mohou svými vyhláškami stanovit pro svá území přísnější požadavky. Například v Praze platí, že u rodinného domu musí být vytvořeno tolik garážových stání, kolik je v domě bytových jednotek, a navrch ještě jedno parkovací. Obce, většinou větší města, se tak chrání proti tomu, aby se veřejné komunikace staly parkovišti. Nezřídka se stane, že zaparkovaná auta trvale vytvoří z dvouproudé silnice těžko průjezdnou úzkou ulici. Je proto třeba se s příslušnými obecními vyhláškami seznámit, nejlépe dotazem na příslušném stavebním úřadě.

GARÁŽ, PŘÍSTŘEŠEK, NEBO STÁNÍ?

Stejná rada platí i při hledání odpovědi na tuto otázku. Obecné předpisy blíže nespecifikují podobu parkovacích, respektive garážových stání, ani garáží, nevyžadují ani propojení s domem. Podle nich lze vybudovat i samostatně stojící garáž nebo jen přístřešek pro auto, moderně řečeno carport. Vyhovovat by mělo, tedy z hlediska právních předpisů, i nekryté stání. Ovšem z obecních vyhlášek či územního plánu obce může vyplynout, že garáž musí být součástí hlavního objemu stavby, nebo jiné specifické požadavky. Nehledě na právní předpisy, je garáž jistě útulkem nejbezpečnějším. A tím nemyslíme ani tak na zloděje, ty nejspíš odradí plot, ale na ochranu před nepřízní počasí. Garáž zpomalí stárnutí auta, a navíc poskytne prostor pro skladování nezbytných autopotřeb, zimních či letních pneumatik, může sloužit jako příležitostná dílna. Při stavbě samostatné garáže musíme dodržet obecné nařízení, že její vzdálenost od hranice pozemku souseda nebude menší než 2 m. Místní vyhlášky se mohou lišit v požadavcích na odstup garáže od chodníku, většinou vyžadují, aby čelo s vraty nebylo blíže než 4,5 m od veřejné komunikace. Musíme pamatovat i na to, že výstavbou samostatné garáže a rodinného domu nemá být překročena stanovená míra zastavěnosti pozemku. Pokud není garáž přímo na hranici pozemku, je třeba upravit cestu ke garáži, aby byla dostatečně pevná. Většinou volíme betonovou nebo dlážděnou plochu před garáží, ale pro příjezd auta postačí dva zpevněné pruhy pro kola 50 až 60 cm široké, možné je použít i zatravňovací dlaždice. Nutné je zajistit odvodnění plochy dostatečným sklonem povrchu a s propustnými podkladními vrstvami. Podélný sklon příjezdové cesty ke garáži umístěné pod nebo nad úrovní terénu by neměl přesáhnout 15 %, pro osobní auta „na vyšších nohách“ může být strmější.

POZOR NA OHEŇ

Pro garáže je samozřejmě zásadní i požární bezpečnost, předpisy jsou nejpřísnější na vestavěné garáže, které by požárem ohrozily celý dům. Z hlediska požárních předpisů garáž tvoří samostatnou požární sekci. Důraz je kladen na požární odolnost spojovacích dveří, dělicích zdí a stropní konstrukce garáže a na bezpečnost elektroinstalace. Obecně pro všechny typy garáží platí zákaz skladování zápalných a hořlavých látek, v omezeném množství mohou být pouze v utěsněných plechových nádobách. Povinnou výbavou každé garáže je hasicí přístroj s dostatečnou hasicí schopností. Do garáže s podlahou pod úrovní okolního terénu nesmí automobil s pohonem na LPG, protože jeho plynná fáze je těžší než vzduch.

JE TŘEBA STAVEBNÍ POVOLENÍ?

Pokud je garáž součástí stavby, pak se na ni vztahují požadavky jako na celý dům. Pro většinu rodinných domů stačí tak zvané ohlášení stavby. Rodinné domy do 150 m2, mající nejvýše jednopodzemní podlaží a maximálně dvě nadzemní a podkroví, jsou považovány podle stavebního zákona za jednoduché stavby, a ty lze „pouze“ ohlásit. Oproti tomu na samostatně stojící garáž se nehledí jako na stavbu sloužící k bydlení, a proto je nutné žádat o stavební povolení, pokud je její plocha větší než 25 m2. Menší stačí ohlásit, pokud není podsklepená a není vyšší než 5 m. Můžeme se tedy dostat do situace, že nebudeme potřebovat stavební povolení na dům, ale na samostatně stojící garáž ano. Proto i o stavbě samostatné garáže přemýšlejme již v době přípravy projektu celého domu. Jistě by bylo nemilé, kdyby stavební úřad odmítl vydat povolení třeba z důvodu, že tudy vede přípojka inženýrských sítí nebo není zaručen bezpečný výjezd na hlavní komunikaci a podobně.

JAK VELKOU?

Na výstavbu garáže se vztahují normy a právní předpisy, které se týkají i její velikosti. Minimální délka a šířka jsou stanoveny nejmenší potřebnou vzdáleností mezi autem a stěnou, například pro vozidlo délky do 4,25 m je minimální volný prostor mezi autem a stěnou 0,60 m na straně řidiče, 0,25 m na opačné straně a 0,50 m před čelem a zádí vozu. To je jistě poněkud nepohodlné a pravděpodobně zvolíme garáž větší, a to nejen pro snadné vystupování, ale i proto, že slouží k ukládání autopotřeb, nářadí či bicyklů. Světlá výška garáže musí být nejméně 2,1 m a zároveň o 0,2 m vyšší než výška nejvyššího vozidla nebo karavanu. Norma nestanoví zvláštní požadavky na garážování jednostopých vozidel, počítá se s jejich umístěním do garáže pro automobily. V jednom takovém stání najdou místo až čtyři motocykly nebo skútry. Pokud vlastníme auto i motocykl, je s tím třeba samozřejmě počítat. Jednotlivá garáž může mít jedno až tři automobilová stání se společným vjezdem.

TYPY GARÁŽOVÝCH VRAT

◗ Sekční jsou složena z částí, které pomocí systému torzních pružin zajíždějí ve vodicích kolejnicích pod strop. Výhodou je nízká hlučnost a prostorová nenáročnost – zabírají pouze místo pod stropem, kvalitní jsou výborně utěsněna po celém obvodu i mezi sekcemi, proto jsou vhodná pro zateplené garáže. Nepotřebují nadpraží a spodní rám, navíc průjezd stavebním otvorem není jakkoli zúžen.

◗ Posuvná jsou sestavena z panelů umístěných vedle sebe. Otevírají se do boku podél zdi a umožňují tak i částečné otevření. Je možné je instalovat s posuvem doleva i doprava. Díky bočnímu otevírání vrata slouží jako vjezd i jako vchod pro osoby. Protože se dají otevřít také částečně, jsou vhodné i pro domy, které mají jen jediný vchod.

◗ Rolovací se navíjejí do kotouče nad horním okrajem vrat, takže zabírají minimum místa. Nevýhodou je menší odolnost vůči násilnému vniknutí. Nejsou vhodné pro vytápěné garáže kvůli špatné tepelné izolaci. Zásadní nevýhodou je hlučnost rolovacích vrat a vyšší nároky na údržbu.

◗ Výklopná mají masivní a velmi trvanlivou konstrukci, která slouží k vyklápění. Průjezd stavebním otvorem je nezúžený a bez nadpraží. Nevýhodou je potřeba volného prostoru před garáží pro vyklopení. Nehodí se proto pro garáže stojící přímo na hraně chodníku. Výhodou je nízká cena.

◗ Křídlová vrata se otevírají klasicky rozevřením dvou dveřních křídel. Vyžadují volný prostor před garáží a nemohou být instalována u garáží pod úrovní terénu. Výhodou je dlouhá životnost a vhodnost u rekonstrukcí starších domů.

JAK VĚTRAT?

Nezbytnou podmínkou pro jakoukoliv garáž je zajištění účinného větrání. Není to jen kvůli přítomnosti výfukových plynů či výparů z pohonných hmot, ale i kvůli ochraně před korozí. Větrání v garáži totiž podporuje odpařování a vysušuje jak garáž samotnou, tak vozidlo. Neznamená to nutně garáž s okny, naopak uzavíraná okna nestačí, protože větrání je třeba zajistit trvale – přirozeně nebo nuceně. Přirozeně se zajišťuje přívod vzduchu otvory v zadní a přední stěně, případně vratech garáže. Celková plocha větracích otvorů by měla být nejméně 0,0225 m2 na jedno stání. Přirozené větrání je účinné pouze v nadzemních garážích. Nucené větrání je buď podtlakové – řeší se nuceným odvodem a přirozeným přívodem, nebo přetlakové – přirozeným odvodem a nuceným přívodem vzduchu. Norma požaduje, aby větrací otvory nebyly uzavíratelné a aby byly chráněny mřížkou.

JAK UZAVŘÍT GARÁŽ?

Opatřit garáž vraty není jednoduchá záležitost. Nejen díky široké nabídce, v níž není snadné se zorientovat, ale každá se nehodí všude. Jednotlivé typy mají různé prostorové nároky a nabízejí odlišnou úroveň komfortu ovládání. Klasická dvoukřídlová vrata zabírají nejvíce místa před garáží, ovšem žádné v garáži. Hodí se tam, kde je garáž natolik vzdálená od veřejného chodníku či vozovky, že do nich nezasáhnou otvíraná křídla vrat a zároveň pokud se povrch hned před nimi nezvedá. Výhodou dvoukřídlých vrat je jejich jednoduchá konstrukce a tomu odpovídající cena. Jednoduchou konstrukcí a příznivou cenou se vyznačují i výklopná vrata. Stále však kladou nárok na prostor před garáží. Tuto nevýhodu zcela odstraňují vrata sekční, lamelová nebo roletová. Poslední zmiňovaná zabírají nejméně místa uvnitř garáže, hodí se proto dobře i pro dodatečnou instalaci. Nejhůře se však vyrovnávají se znečištěním. U garáží s dostatečně širokým vjezdovým otvorem lze použít posuvná vrata, jejichž díly pojíždějí po vodicích kolejnicích. Kromě křídlových vrat mohou být všechny typy na elektrický pohon i dálkové ovládání, jsou vybaveny různým stupněm jištění, liší se materiálovým provedením, úrovní zateplení, protipožární odolností, můžete si vybrat vrata i v neprůstřelném provedení. Při výběru vrat pamatujme nejen na komfort, ale i na to, aby domu slušela. Pokud je garáž součástí domu, měla by být vrata sladěna s vchodovými dveřmi, výrobci takové dvojice nabízejí. Pamatujme na to, že se jedná o velkou a výraznou plochu, která se na celkovém vzhledu domu podílí velmi výrazně.

Odborná spolupráce: Ing. Jiří Domlátil

Datum vydání: 12. 10. 2015

Edit: Miloslava Perglová