Vybírejme světlo podle barvy

Přestože září loňského roku bylo termínem, který ukončil dodávku klasických žárovek do českých i evropských obchodů, mnozí se s tímto rozhodnutím těžko smiřují. Nad žárovku není, říkají. Plnohodnotné náhrady však existují. Dokonce kromě úspor energie přinášejí i nové možnosti. Začneme-li si všímat u světelných zdrojů i jiných kvalit a správně s nimi zacházet, můžeme z „nutného zla“ hodně vytěžit pro naše zdraví i psychickou pohodu.

Výměnou neúsporných žárovek za jiné zdroje můžeme prospět nejen rodinnému rozpočtu, ale také zdraví. Žárovka totiž poskytuje pouze jednu kvalitu světla, teplé žluté. A to nemusí vždy být to pravé. I když jsme na ně zvyklí.

ŽÁROVKA NENÍ VŠEUMĚL

Každá žárovka svítí téměř stejně, stačilo jen si vybrat, jak silnou potřebujeme. A nezáleželo na tom, zda byla od renomované firmy nebo levná dovezená z Číny. Jen ta druhá asi dříve dosloužila. Rozžhavené wolframové vlákno totiž vydává teplé žluté světlo zhruba o teplotě chromatičnosti okolo 2800 kelvinů. A to se pro nás stalo normou. Tedy spíše zvykem. Možná si ani neuvědomujeme, že přisvítit si žárovkou třeba v zachmuřeném zimním odpoledni není zrovna příjemné. U nás v redakci máme tři pracovní stoly. Na mém je lampa s kompaktní zářivkou, která vydává velmi chladné bílé světlo, asi 5800 K. A často si ji přes den rozsvítím a pracovní desku mám výborně osvětlenou, jako při plném denním světle, neruší mne přechody mezi přímým denním světlem a světlem lampy. Kolegyně v takových dnech raději rozsvítí stropní zářivková svítidla. Na jejich stoly z klasické stolní lampy totiž dopadá ohraničený kužel žlutého světla, při kterém se jim špatně pracuje, obzvlášť v kombinaci s nedostatečným denním světlem. Proč tomu tak je?

SVĚTLO RŮZNÝCH BAREV

Různé zdroje mohou vydávat světlo jiné kvality – barvy, jiného složení barevného spektra. Ale nejsou to jen umělé zdroje, různou kvalitu světla pozorujeme i v přírodě. Barevný tón denního světla se v průběhu dne mění, přes den svítí chladné světlo o takzvané teplotě chromatičnosti asi 6000 K, při západu je teplejší, kolem 2000 K, ráno opět přechází z teplého ve studené. A tento přirozený cyklus působí na náš organismus. Od oka, respektive od světlocitlivých buněk v oku, vede přímá linka, kterou světlo působí na naši nervovou a hormonální soustavu. Naše biologické hodiny se každý den působením světla seřizují, dokonce se podle nich synchronizují i vnitřní hodiny jednotlivých orgánů. Plné denní světlo nás stimuluje k činnosti, s klesající teplotou chromatičnosti při slunce západu stoupá v organismu hladina melatoninu – hormonu spánku a tělesné regenerace. S rozedněním pak dochází k jeho odbourávání. Bohužel trávíme stále více času v místnostech, pracujeme při umělém osvětlení, což s sebou nese řadu negativních účinků, od poruch zraku přes únavu a deprese až třeba po zvýšenou agresivitu. Vhodným osvětlením můžeme tyto negativní účinky částečně eliminovat. A teplé světlo, na které jsme zvyklí, není vždy tím pravým. Poslouží výborně ráno k postupnému přechodu k aktivitě a večer připraví tělo ke klidnému usnutí a kvalitnímu spánku. Pro aktivní činnosti, pro práci, však vhodné není, tam je lepší sáhnout po světle chladnějším, čím více se bude blížit dennímu, tím lépe.

LED – SVĚTELNÉ DIODY

LED neboli světlo emitující diody (Light Emitting Diode) přeměňují elektrický proud přímo na světlo, které vzniká při pohybu elektronů v materiálu polovodiče. Vyznačují se až padesátinásobnou životností a více než desetinásobnou účinností oproti žárovkám, neobsahují rtuť, mají okamžitý náběh a jsou odolné vůči častému zapínání. Běžně dostupné mají Ra kolem 80, nejlepší až 97. Teplota chromatičnosti je v širokém rozsahu a u některých typů ji lze regulovat.

SVĚTLO NA MÍRU

Zdroje, kterými nahrazujeme žárovku, přinášejí nové možnosti právě z tohoto pohledu. Dávají možnost volit nejen intenzitu osvětlení, ale vybrat i po kvalitativní stránce ten správný zdroj, který bude odpovídat činnosti, kterou v místnosti vykonáváme. Vhodným osvětlením můžeme simulovat přirozený denní cyklus. Pro teplé světlo, které teplotou chromatičnosti odpovídá žárovce, se nemusíme obracet jen k halogenkám. Úsporné zářivky se dnes vyrábějí i v teplém provedení, na druhé straně se dokáží velmi přiblížit plnému dennímu světlu. Ledky, neboli světlo emitující diody – LED mají možnosti ještě širší, některé typy dokáží teplotu chromatičnosti dokonce měnit. Pak si v jedné lampě můžeme měnit barvu světla podle momentální potřeby. Vybíráme-li si svítidlo, respektive světelný zdroj, měli bychom zvažovat, kam ho umístíme, k čemu bude sloužit, jaké nároky na osvětlení v daném místě máme. V obytných místnostech bychom se proto neměli spokojit s jedním centrálním osvětlením, ale mě- li bychom zde rozmístit více svítidel, která se budou lišit barvou světla. Při práci nebo větší aktivitě rozsvítíme ta s vyšší teplotou chromatičnosti – bílé světlo, večer pro zklidnění pak sáhneme po světle teplejším. Když tak učiníme alespoň hodinu před spaním, bude se nám určitě lépe usínat. V ložnici dáme z tohoto důvodu přednost zdrojům s teplejším barevným spektrem. A dobře spát se nám bude, pokud se postaráme také o dobrou tmu, kterou tělo ke kvalitnímu spánku potřebuje. Melatonin tak může nerušeně pracovat a tělo se během spánku dobře regeneruje. Svítí-li do okna pouliční lampa, je třeba okno vhodně zastínit. Nezapomeňme na další důležitý ukazatel kvality světla – všeobecný index podání barev (Ra), který zjednodušeně řečeno vyjadřuje věrnost podání barev ve světle daného světelného zdroje ve srovnání s denním světlem, které má Ra = 100. V prostorách, kde pobýváme déle, by mělo mít umělé osvětlení Ra aspoň 80, pro garáž či chodbu stačí Ra >70. Pro jemné práce, dlouhodobé soustředění a práci s barvami je dobré vybírat zdroje s indexem podání barev Ra > 90. Jak Ra, tak Tc musejí výrobci uvádět na obalech. Na zářivkách bývají uvedené formou kódu, například 827 znamená Ra = 80–90 a teplota chromatičnosti Tc = 2700 K, 965 znamená Ra > 90 a Tc = 6500 K.

KOMPAKTNÍ ZÁŘIVKY

Miniaturní nízkotlaké rtuťové výbojky byly vyvinuty jako náhrada klasických žárovek, princip je stejný jako u zářivek lineárních. Lze je vybírat z mnoha tvarů a provedení. Mají přibližně pětkrát větší účinnost než žárovky a šesti- až dvacetinásobně delší životnost. Teplota chromatičnosti může být od 2500 K do 6500 K. Index podání barev Ra bývá kolem 80, nejlepší až 95. Zářivky potřebují k náběhu na plný výkon několik minut, podle typu, vyrábějí se však zářivky i s rychlejšími starty. Některé mohou být stmívatelné. Při nízkých teplotách klesá jejich světelný tok. Nevýhodou zářivek je obsah rtuti v jejich náplni, je třeba je likvidovat jako nebezpečný odpad a být opatrní při manipulaci – rtuť je nebezpečná při vdechnutí. Při rozbití větrejte.

KVANTITA SVĚTLA

Byť jsme se tentokrát zaměřili na kvalitativní ukazatele při výběru světla, nesmíme zapomenout ani na to, aby bylo světla dostatečné množství. Již jsme si zvykli, že u náhradních zdrojů bývá uvedeno srovnání s klasickou žárovkou ve wattech. Je to údaj o příkonu – energetické náročnosti, tedy kolik žárovka, zářivka či ledka spotřebuje elektrického proudu. Srovnání se žárovkou je ale jen velmi orientační. Značková 15wattová kompaktní zářivka může svítit třeba o polovinu víc než neznačková pochybného původu. Mnohem lepší představu o tom, jak silně bude zdroj svítit, získáme pomocí údaje o světelném toku. Jednotkou je lumen (zkratka lm) a udávající, kolik viditelného světla vyzáří světelný zdroj do všech směrů. Dozvíme se tím, kolik světla za vynaložené watty, potažmo koruny, získáme. Pro srovnání: klasická žárovka 60 W má světelný tok 730 lm, obdobné hodnoty by měla dosáhnout kompaktní (úsporná) 15W zářivka nebo 12W LED žárovka. Informace o příkonu a světelném toku najdete na obalu světelných zdrojů. To než si na uvažování v lumenech zvykneme. Musíme vzít v úvahu i další důležitý údaj, a tím je životnost zdroje v hodinách. Kvalitní zářivka vydrží svítit deset tisíc hodin a více, kvalitní ledky ještě déle. Jen tak můžeme porovnávat cenu světelných zdrojů. Pro snadnější srovnání bývá na obalu uveden ekvivalent životnosti světelného zdroje v letech, vypočtených na základě průměrného denního provozu 2,7 hod. Může zde být i názorná pomůcka pro srovnání životnosti s žárovkou, například úsporná zářivka s životností 20 tisíc hodin odpovídá dvaceti klasickým žárovkám, které mají životnost 1000 hodin.

HALOGENOVÉ ŽÁROVKY

Fungují na stejném principu jako klasické žárovky. Světlo vzniká rozžhavením wolframového vlákna průchodem elektrického proudu, skleněná baňka je však obvykle naplněna kryptonem s příměsí sloučeniny bromu. Nabízejí světlo obdobné kvality jako klasická žárovka, Tc přibližně 2900 K, výborné podání barev, 2 až 3x delší životnost a o 30–50 % nižší spotřebu. Stejně jako u klasických jim nevadí časté spínání, jsou stmívatelné a mají rychlý náběh na plný světelný tok. Patří do skupiny neúsporných zdrojů a pravděpodobně se budou vyrábět jen do roku 2016.

ČÍM NAHRADIT ŽÁROVKU?

Ať se nám to líbí nebo ne, tuhle otázku si v posledních letech stále intenzivněji klademe. V předchozích řádcích jsme se snažili naznačit, že by se naše uvažování nemělo ubírat směrem, jak to udělat, aby to bylo stejné. Naopak, že od nové ho světelného zdroje můžeme čekat více a rozho dovat se podle dalších parametrů. Měli bychom tlaku na úspory energie využít ve svůj prospěch, a to nejen ekonomický. Mimochodem Evropská komise počítá, že používání nových světelných zdrojů má do roku 2020 ušetřit tolik energie, kolik za rok spotřebuje 11 milionů domácností. Možná jste neměli s náhradou ty nejlepší zkušenosti, ale možná jste jen sáhli po nekvalitním zdroji nebo vybrali nevhodný pro daný účel. Někdy stačí si na jinou barvu světla zvyknout nebo vyhledat pro světelný zdroj jiné umístění. Výrobci nabízejí jak halogenové žárovky, tak kompaktní zářivky a ledky k přímé náhradě klasických žárovek, co se rozměrů i barvy světla týče. Jak jsme však řekli, netrvejme jen na té „útulné“ žluté, která je výborná na relaxaci nebo před spánkem, ale dlouhodobě nás spolehlivě unaví. Vývoj jde rychle kupředu, zářivky zrychlují start, snesou i častější spínání a zapínání, některé je možné i stmívat. Halogenové žárovky, které jsou nám většinou podobností s klasickými nejbližší, však pokulhávají v úspornosti a zřejmě se s nimi budeme muset rozloučit v roce 2016. Kompaktní zářivky mají jednu podstatnou nevýhodu, a tou je obsah rtuti. Je jen otázkou času, kdy i ony opustí naše domácnosti. Zdá se tedy, že budoucnost patří ledkám. Dosahují dostatečného světelného výkonu pro osvětlení místností a mají široké možnosti při volbě barevného spektra. Přinášejí i další významnou výhodu, že je možné vyrobit je v různých zajímavých tvarech a významně tak ovlivňují design svítidel. Nabízejí se například v podobě tenkých pásků, kterými můžeme osvětlit kuchyňskou linku, vnitřek skříňky či osvítit obraz na stěně. Zatím se nám možná zdají dost drahé, ale ceny stále klesají a vzhledem k životnosti a nejmenší energetické náročnosti se nám investice do nich během pár let vrátí. Pokud samozřejmě sáhneme po důvěryhodném, certifikovaném zdroji. Závěrem znovu zdůrazněme: Neměňte kus za kus, ale využijte možností, které světelné zdroje nabízejí a vytvořte si doma i v práci co nejlepší světelné podmínky. Váš organismus vám za to bude vděčný. A za každodenní pobyt na denním světle také.

Odborná spolupráce: Ing. Antonín Fuksa, NASLI

Datum vydání: 10. 10. 2015

Edit: Miloslava Perglová