S jasnou představou

Byt v secesním domě navzdory svému stáří působí mladě a útulně. Zásluhu na tom má dokonale promyšlená kombinace přírodních tónů s veselejšími, teplých materiálů se surovými, vkusné doplňky, spousta obrazů a pokojových květin. Bez nich je málokterý interiér skutečně zabydlený. A navíc, jak říká majitel a autor projektu rekonstrukce architekt Adam Horák: „K secesi patří kytky.“

Původně jsme si chtěli koupit byt v prvorepublikovém funkcionalistickém domě, ale na nic vhodného jsme nepřišli. Pak nám ale padl do oka byt v památkově chráněném secesním domě v samém centru starého Brna. I když jsem nikdy po něčem takovém netoužil, do vysokých stropů a křivých zdí typických pro staré domy jsem se postupně zamiloval,“ vzpomíná architekt.

Stěna mezi obývacím pokojem, byla vybourána, aby do něho z jídelny s kuchyňským koutem pronikalo více světla. Ve skříni je ukryto počítačové pracoviště.

VŠECHNO Z JEDNÉ VODY

Mladý pár bydlel v zakoupeném bytě poměrně dlouho – téměř čtyři roky, než přistoupil k přestavbě. „Chtěli jsme si nejdřív ujasnit jeho příští styl, a hlavně si našetřit na celou rekonstrukci. Udělat vše z jedné vody, nic neslepovat. Viděl jsem byty, kde se jednotlivé místnosti rekonstruovaly postupně a konečný výsledek byl značně nesourodý,“ vysvětluje Adam Horák. Sám průběh rekonstrukce přibližuje slovy: „Znám hodně lidí, kteří v této zástavbě koupili byt, vymlátili dveře i podlahy, a vše, co šlo, zakryli sádrokartonem, hlavně ať je to hladké a pravoúhlé. My jsme se naopak snažili zachovat z toho původního co nejvíce. Měnili jsme pouze dispozici. Z bytu s dispozicí 3 + k. k. jsme udělali byt 2 + k. k. Tím, že se snížil počet místností, zbyly nám dveře. Ty jsme prodali na Aukru.“

Aby se do ložnice vešlo dvojlůžko, muselo potřebný chybějící prostor zabrat v sousední koupelně formou niky. V ložnici je prkenná smrková podlaha. Stěna nad pelestí je upravena pomocí hliněné omítky se slámou.

DNEŠNÍ DISPOZICE

Půdorys bytu tvoří klidová a obytná část. V první – napravo od vstupních dveří, je situována ložnice s prostornou koupelnou a samostatným WC. Ve druhé pak kuchyňský kout s velkým jídelním stolem a obývací pokoj. Na přechodu z obýváku do jídelní části stojí krbová kamna. S jejich instalací nebyl sebemenší problém, protože v bytě se původně topilo kamny ve všech místnostech. Stačilo se tedy domluvit s dolními a horními sousedy. Současné dispozice bylo dosaženo promyšlenými stavebními úpravami. Směrem do dvora byla přesunuta ložnice. Objevil se ale problém. Místnost je malá a nevešlo se do ní dvojlůžko. Chybějící centimetry se nakonec získaly pomocí niky vysunuté do koupelny. Nika má odtud podobu skříně, úložné prostory však jsou pouze v horní části. Prostorná koupelna s dostatkem denního světla díky dvěma oknům vznikla spojením původní malé koupelny s pokojíkem pro služku. Vejde se do ní jak sprchový kout, tak vana, z níž je pěkný výhled do zahrady. Z koupelny se posuvnými prosklenými dveřmi vstupuje do ložnice. Stavební úpravy však pokračovaly. Zbytečně dlouhá předsíň se předělila posuvnou příčkou, a tak vznikla velká komora, kam se vejde pračka se sušičkou. Na co však už opravdu nezbylo místo, byla pracovna – a bez ní se mladá dvojice nehodlala a ani nemohla obejít. Nakonec se však vyřešil i tento problém. Pracovna má podobu boxu ukrytého ve skříni v obývacím pokoji. Toto řešení má své výhody: Když na pracovním stole není zrovna nejvzornější pořádek, dveře skříně se jednoduše zavřou. Poslední stavební úpravu představovalo vybourání stěny mezi kuchyní s jídelnou a obývacím pokojem. „Obývák je orientován do úzké ulice, a proto v něm bývalo značné šero. Nikdy jsem se tam necítil dobře,“ vysvětluje architekt důvod kroku, díky němuž se místnost stala velice příjemnou.

S ÚCTOU KE STARÉMU

Jak už bylo zmíněno, dvojice se snažila při přestavbě bytu zachovat maximum původních historických prvků. Nechtěla z bytu vystrnadit původního genia loci, ale naopak ho skamarádit s duchem současnosti zastoupeným moderním vybavením – a úspěšně. Majitelé například obrousili secesní dveře, zárubně nalakovali a dveřní křídla natřeli pastelovými emailovými barvami. Růžovými se vstupuje do ložnice, žlutými do koupelny a červenými na WC. Co se týče nábytku, ideálně zde kombinují starožitné kousky jako například komodu, houpací křeslo a další s moderním nábytkem vyrobeným na zakázku z borovicové biodesky nebo masivu. Rakousko-Uhersko pamatují i jasanové parkety v obývacím pokoji a v kuchyni s jídelnou. „Původně byly položeny do stromečku, což se nám nelíbilo a podlaha hlavně velmi vrzala, tak jsme je rozebrali, ztužili OSB deskami a parkety položili podélně. Některé ale byly v tak špatném stavu, že už se nedaly použít. Sehnali jsme naštěstí podobné parkety z jiné stavby, namixovali s našimi a podlaha vypadá moc hezky,“ vysvětluje architekt. Současnost v bytě zastupují především nábytek, textilie a dekorace. V kuchyňském koutě je dominantou jídelní stůl pro osm osob. „Chtěli jsme, aby k němu mohla o Vánocích zasednout celá rodina nebo přátelé, když se u nás sejdou,“ říká architekt a dodává: „Ne jako v paneláku, kde jsme se tísnili u malého stolu.“ Na příjemném posezení mají zásluhu i staré a nové tonetky.

ZAJÍMAVÉ MATERIÁLY

V bytě jsou použity i ne zcela obvyklé materiály a techniky. Architekt k tomu říká: „Snažili jsme se použít především přírodní materiály, které budou příjemně stárnout a nejsou náročné na údržbu, a tak nehrozí, že se člověk stane jejich otrokem.“ V ložnici je například použita hliněná omítka se slámou, která dobře absorbuje vlhkost a pachy. Zajímavé na tom je, že kdybychom se chtěli stěhovat, můžeme ji seškrábat a použít znovu.“ Úprava stěn upoutá pozornost i v jiných částech bytu. Většinou byly použity navoskované kletované omítky, které jsou omyvatelné a stěny se nikdy nemusí natírat. V některých partiích byly ale stěny zbaveny starých nátěrů i omítky, odhaleny až na původní zdivo a zkombinovány s pásy kletovaného betonu. V koupelně je použit – a to nejen na stěnách, ale i na umyvadle – marocký štuk. Na podlahách v předsíni je kletovaný cement zkombinován s plochami z dlaždic, pod nimiž je položeno podlahové vytápění. Velkou roli dostal v bytě i kov, nejčastěji pozinkovaný. Je zde v podobě polic, svítidel, ale i ocelových pozinkovaných nosníků, které se ponechaly odhalené. Pozinkovaná ocel, která se běžně používá do exteriéru, zde byla zvolena kvůli svému surovému bezúdržbovému povrchu.

Prostorná koupelna je vybavena jak sprchovým koutem, tak vanou. Podlaha je upravena marockým štukem. Pod pruhem dlažby je uloženo podlahové vytápění. Zdi byly odhaleny na cihlu a přetřeny bílým nátěrem.

KOCOUR BYTOVÝM NÁVRHÁŘEM

Do konečné podoby bytu se aktivně zapojil i jeho třetí obyvatel – nádherný dlouhosrstý kocour Eliáš. Svou línající srstí majitelům bytu naprosto srozumitelně vymluvil pohovku s černými potahy a podobné ladění. Barevnost nábytku a použitých textilií se musela přizpůsobit smetanovo-kávové srsti nejdůležitějšího člena rodiny.

Ing. arch. Adam Horák (*1977)
autorizovaný architekt ČKA, vystudoval fakultu architektury v Brně od 2012 samostatná praxe
Vybrané realizace:
◗ rekonstrukce vily v Brně
◗ rekonstrukce bytů v Brně
◗ rekonstrukce chalupy u Jimramova
◗ bytové domy v Brně
Přání:
„Rád bych navrhl nějakou brněnskou kavárnu, kam bych pak chodil.“
Kontakt:
adamhorakarchitekt@gmail.com
www.adamhorakarchitekt.com