Jak udělat z podkroví obytný prostor

Využít k bydlení starou půdu je lákavou, a často i ekonomickou možností, jak rozšířit obytný prostor v rodinném domě nebo jak si pořídit byt ve městě. Obytné místnosti těsně pod střechou však mají své zvláštnosti, které musejí respektovat jak novostavby, tak rekonstruované prostory. V druhém případě je to samozřejmě těžší, protože se nepočítalo se zvýšenými nároky, které bydlení těsně pod střechou přináší.

U starších domů bylo podkroví neobydlené, a tudíž nevytápěné. Střecha kryla nevytápěnou půdu plnou netěsností. Byl to nejjednodušší způsob, jak zajistit dostatečnou životnost krovu a střechy. Netěsné jednovrstvé střechy dovolovaly vyfoukat z půdního prostoru všechnu nadbytečnou vlhkost, ale s ní i teplo. A jedno nevyužité podlaží dříve nikoho příliš netrápilo. Dnes tento dříve podřadný prostor přitahuje, protože zde již umíme vytvořit stejně funkční a stejně komfortní bydlení jako v nižších podlažích, často s notným nádechem romantiky.

NEŽ ZAHÁJÍME REKONSTRUKCI

Je samozřejmé, že nejdříve musíme zjistit, zda jsou prostory pod střechou k rekonstrukci vhodné. Zda ano, musí posoudit v prvé řadě statik, protože půdní vestavbou se zvýší zatížení, které musejí unést jak stěny domu, tak strop, respektive podlaha podkroví, a zejména krov, který nově ponese tepelnou izolaci. Pokud statik objeví nedostatky, neznamená to, že není možné se do přestavby pustit, většinou je možné navrhnout opatření ke zpevnění a sanaci konstrukce.

Krov nemusí vyhovovat nejen staticky, ale může být napaden dřevokaznými houbami nebo hmyzem, je proto třeba provést i mykologický rozbor. Určitě se vyplatí pozvat architekta, který se po závěrech statika vyjádří, zda jsou reálné naše představy o tom, jak chceme podkroví využít. Zhodnotí, zda je možné podkrovní prostor zrekonstruovat za splnění nároků hygienických norem na denní osvětlení a větrání. Je třeba pamatovat také na dodržení platných norem požární bezpečnosti.

K realizaci půdní vestavby je ve většině případů nutné stavební povolení, je tedy třeba nechat si vypracovat prováděcí projekt pro stavební povolení. Určitě se vyplatí nechat si vypracovat i podrobný projekt s detaily provedení. Správné provedení všech detailů je důležité u každé stavby, u rekonstrukcí se však hledají spolehlivá řešení obtížněji, musejí se přizpůsobovat dané situaci. Navíc u rekonstrukcí máme sklon improvizovat a hledat řešení až při samotné realizaci, což vede k pozdějším poruchám, které se odstraňují jen obtížně, většinou za finančních nákladů mnohem vyšších, než jsou náklady na podrobný projekt. Ze stejného důvodu se vyplatí zjednat si spolehlivý stavební dozor, který bude důsledně kontrolovat kvalitu provedení.

ZAČÍNÁME OD STŘECHY

Základem úspěchu je dostatečně, a především správně zateplit střechu. Důraz klademe na slovo správně, protože tím, že se z nevětrané půdy stane byt, se změní nároky, které musí splňovat. Vybudujeme-li pod střechou obytné podkroví, přestane se krov a střešní krytina vysoušet prouděním vzduchu. Přitom se začne v důsledku bydlení v prostoru vytvářet spousta vlhkého teplého vzduchu, který pojme mnohem více páry než vzduch studený, aniž to cítíme. Vodní páry, které vznikají naší činností – sprchováním, vařením i samotným dýcháním – prostupují do chladnějších vrstev konstrukce střechy. V místě, kde se ochladí na kondenzační teplotu, se zákonitě přemění ve vodu. U nesprávně navržených či nedbale realizovaných střech hrozí, že vlhkost zkondenzuje uvnitř nasákavých izolačních vrstev, izolace zvlhne, ztěžkne a přestává izolovat. Vlhké izolace z neupravených přírodních materiálů navíc podléhají plísním a hnilobě stejně jako zvlhlý krov. Není proto možné střechu zateplit pouze přidáním tepelné izolace a vybudováním podhledů, jak by se mohlo stát nepoučenému amatérovi, ale je třeba zvolit jiné řešení.

 

Ukázka sanace střechy pomocí nadkrokevní izolace firmou Dörken:

JAK ZATEPLOVAT?

V zásadě existují dvě strategie řešení. V prvním případě vlhkosti zabráníme, aby do konstrukce vnikla – takzvanou parozábranou – pro vodní páry nepropustnou fólií. Toto řešení se používá zejména při rekonstrukcích, u nichž zároveň nedochází k výměně střešní krytiny. Jeho nevýhodou je, že parozábrana musí být instalována nadmíru precizně a nesmí se během realizace ani později poškodit. I malé poškození, například propíchnutí fólie nebo nepevný spoj způsobuje, že se zde hromadí vlhkost bez možnosti vyschnout, často třeba i dlouho nepozorována. Proto pokud je to možné, je vhodnější volit odvětrávanou skladbu střešního pláště, kdy vodní páry procházejí konstrukcí do odvětrávací mezery pod střešní krytinou.

Pronikání vlhkosti se omezí takzvanou parobrzdou, opět ve formě fólií nebo například dřevovláknitých desek. Výhodou tohoto řešení je, že střecha vysychá nejen při běžném provozu, ale dokáže se vypořádat i s větším množstvím vlhkosti v případě havárie střechy. Existují i tak zvané inteligentní fólie, jejichž prodyšnost se mění podle aktuální vlhkosti.

Potřebujeme stavební povolení?

Přestavbou půdy nebo půdní nástavbou se z neobytného prostoru stává obytný, proto je potřeba stavebnímu úřadu ohlásit změnu užívání stavby, v tom případě je vždy nutné stavební povolení. Pokud rekonstruujeme podkroví, které již sloužilo k bydlení nebo s ním bylo v projektu k bydlení počítáno, stačí pouze ohlášení stavby. Pokud však rekonstrukce zasáhne do nosné konstrukce, změní se podmínky pro požární bezpečnost či nová užitná plocha domu přesáhne 150 m², je nutné stavební povolení. Určitě se vyplatí informovat se včas na příslušném stavebním úřadě, co bude v konkrétním případě vyžadovat. Přístup stavebních úřadů není zcela jednotný, například při použití střešních oken je třeba někde stavební povolení, jinde může stačit ohlášení. Pokud se jedná o půdu v domě s více majiteli, ve společenství vlastníků, bude stavební úřad vyžadovat smlouvu o výstavbě. Musí ji uzavřít všichni dosavadní vlastníci bytů s budoucími vlastníky budované bytové jednotky. Proto si tuto smlouvu zajistěte ještě před koupí takového prostoru.

JAK NECHAT KROV DÝCHAT

Ukazuje se, že u správně navržené a perfektně provedené odvětrávané střechy se za určitých podmínek může vlhkost z venkovního prostředí dostat větrací mezerou do střechy. Z tohoto důvodu se stále více prosazují takzvané nadkrokevní systémy izolace. Krov není obalen izolací, dřevěné krokve zůstávají v interiéru a vlhkost je neohrožuje. Při rekonstrukci je tento způsob možný využít pouze v případě, že vyměňujeme zároveň střešní krytinu. Stojí však za zvážení, zda se nevyplatí původní krytinu sejmout a po instalaci nadkrokevní izolace ji na střechu opět vrátit.

Uložení izolace nad krokve je spolehlivější, a navíc umožňuje vyniknout odhalenému krovu v interiéru v plné kráse. Pro nadkrokevní tepelnou izolaci se používají materiály s vynikající tepelně izolační účinností, aby i při malé tloušťce poskytly potřebný tepelný odpor. Používají se jak staří známí – minerální vlna či polystyren, tak novější materiály – polyuretan a polyisokyanurát. Nelekejte se obtížných slov – poznáte je podle jednoduchých zkratek – PUR a PIR. Součinitel tepelné vodivosti λ (lambda) dosahuje u těchto desek hodnoty jen 0,023 W/m2K, takže stačí opravdu tenká vrstva izolace. Přitom jsou pochozí s vysokou odolností proti tlaku a s dobrou odolností proti ohni, což jsou vlastnosti právě pro nadkrokevní systémy velmi vítané.

Stejnou rozmanitost jako v materiálech najdeme i ve způsobech řešení – od vícevrstvých systémů obdobných jako u klasického zateplení po prefabrikované prvky, které komplexně řeší celou skladbu střešního pláště. Mají zabudované laťování a jsou rovnou připraveny pro instalaci střešní krytiny.

ZATEPLENÍ MUSÍ CHLADIT

Při výpočtu potřebných parametrů pro izolaci střechy nesmí projektant uvažovat jen o tom, jak střechu zateplit, ale také jak zajistit, aby v létě nebylo pod střechou nepříjemné vedro. Ochrana podkrovních místností před letním přehřátím vyžaduje větší tepelně izolační schopnost obálky než ochrana před únikem tepla v zimě. Vyplatí se na zateplení střechy nešetřit. Nenechte se přesvědčit, že je přirozené, aby bylo v podkroví horko a že v létě pomůže klimatizace. Pokud projektant navrhuje do podkrovních prostor klimatizaci, veďte ho raději k tomu, aby navrhl účinnější zateplení střechy. Izolace dostatečná i pro léto je sice finančně náročnější, ale uživatelský komfort a náklady ušetřené za elektřinu potřebnou k ochlazování podkrovních prostor zvýšenou investici brzy kompenzují. Důležité je postarat se také o kvalitní a dostatečné zastínění střešních oken, vhodnější jsou venkovní rolety a markýzy, vnitřní zastínění není zdaleka tak účinné.

JAK NA PODLAHU

Ve starších domech nalezneme na podlaze půdy dřevěné trámy, odhalené nebo se zásypem, nejčastěji škvárovým, překryté prkenným záklopem. Při rekonstrukci podkroví je vhodné vyhnout se mokrým procesům, což platí zejména pro podlahy. Klasické cementové nebo sádrové potěry jsou pro původní strop velkou zátěží. Proto je vhodnější instalovat takzvanou suchou podlahu, tedy takovou, kde roznášecí vrstvu tvoří stavební desky – sádrovláknité či sádrokartonové, desky na bázi dřeva – dřevovláknité či dřevotřískové – nebo desky na bázi cementu. Výrobci nabízejí celou škálu suchých podlahových systémů.

Podlahy je však nutné izolovat tepelně, a zejména akusticky. Hluk se přenáší jednak vzduchem – slyšíme, co se děje nad námi (vzduchová neprůzvučnost), jednak mechanickými impulzy na konstrukci podlahy, kdy slyšíme kroky, pády předmětů, ťukání a podobně (kročejová neprůzvučnost). V prvním případě se zamezí přenosu hluku tím, že se podlaha provádí jako plovoucí, aby byly všechny vrstvy podlahy důsledně odděleny od nosné konstrukce stropu, od svislých konstrukcí i mezi vedlejšími místnostmi. Zlepšení kročejové neprůzvučnosti zvýšíme vrstvou akustické izolace, například dřevovláknitou deskou, násypem nebo tvrdými, ale zároveň pružnými podložkami z minerální vlny či izolací foukanou do dutiny mezi trámy a roznášecí vrstvou.

JAK UPRAVIT PROSTOR?

Opět lehkými materiály, dejme proto ze zdicích přednost pórobetonu před cihlami. Jak jsme však řekli, pro podkroví jsou nejvhodnější suché procesy. Výbornými pomocníky jsou zmíněné stavební desky, s jejichž pomocí vybudujeme příčky, obložíme šikmé stěny a stropy. Pomohou při budování vestavěného nábytku i při zakrytí nevzhledných instalací, světlíků i sloupů. Z nich nejznámější je sádrokarton, při úpravách podkroví se však výborně uplatní i desky sádrovláknité, zejména tam, kde vyžadujeme vyšší tuhost materiálu a tvrdost povrchu. Mají oproti sádrokartonovým deskám lepší akustické parametry a snadněji unesou zavěšené předměty.

Text: Miloslava Perglová

 

Datum vydání: 7. 4. 2015

Edit: Andrea Moudrá