Střechu tvoří tým
Uvažujeme-li o tom, jakou střechu bude mít náš nový dům, neptáme se jen na její tvar a krytinu, ale musíme zároveň uvažovat o její konstrukci. Střechu dnes netvoří jen krov a krytina, ale více vrstev, z nichž každá má svou specifickou funkci, důležitou pro dobré fungování celé střechy. Stejně dobře jako tento tým materiálů musí fungovat i tým těch, kteří střechu vytvoří – od projektanta přes tesaře, izolatéry, pokrývače, klempíře až po stavební dozor.
Požadavky na funkci střechy se změnily v důsledku toho, že podkroví využíváme k bydlení. Současná střecha nejenže musí ochránit dům před povětrnostními vlivy, ale zároveň musí zadržet v domě co nejvíce tepla. A navíc se musí vypořádat s vlhkostí, kterou svou přítomností pod ní produkujeme. Proto patří navržení správné skladby střechy pouze do rukou odborníků, projektantů. Není však od věci „nahlédnout“ pod střešní krytinu o něco hlouběji, abychom se s projektantem lépe domluvili, abychom věděli, co máme na výběr, co můžeme a nemůžeme požadovat, na co se máme ptát, co máme kontrolovat…
VLÁKNOCEMENTOVÁ KRYTINA
Je zdravotně nezávadná – oproti dříve používaným azbestocementovým krytinám a eternitu. Šablony či desky vlnitých i hladkých profilů o různých velikostech z vláknocementu spojují pevnost, stálost, odolnost proti povětrnostním vlivům se snadnou zpracovatelností. Patří mezi lehké krytiny (12 až 21 kg/m2), jsou proto velmi vhodné při rekonstrukcích, kde starší krov již neunese těžkou skládanou krytinu. Je možné je použít i k obkladu štítů a fasád. Krytina je dodávána v mnoha barvách (obvykle šedá, červená, hnědá, grafitová nebo černá). Minimální sklon závisí na typu krytiny a klimatické oblasti, například pro obdélníky od sklonu 18°, pro vlnitou od 10°.
PÁLENÉ A BETONOVÉ TAŠKY
Jsou hlavními představiteli těžkých střešních krytin. Jejich hmotnost je od 40 kg po 80 kg/m2. Kladou proto větší požadavky na únosnost střešní konstrukce. Vyšší hmotnost je však vykoupena jinými vlastnostmi, především vysokou odolností, dlouhou životností, dobrými tepelně izolačními i zvukově izolačními vlastnostmi. Jsou prodyšné a vyznačují se i vysokou akumulační schopností. Pevnost betonových střešních tašek se v průběhu let zvyšuje. Jsou vhodné pro střechy o sklonu 22–30°, některé typy betonových tašek jsou vhodné i pro sklony nižší, až 7°.
ZÁKLADEM JE TVAR
Jaký bude mít střecha tvar, je důležité nejen z estetického hlediska. Tvarem střechy rozhodujeme i o mnoha dalších faktorech, zejména velikosti využitelného obytného prostoru, o investičních i provozních nákladech. Za plně využitelný se považuje prostor, kde výška podhledu je alespoň 2,3 m. Nejvíce využitelného prostoru získáme pod plochou střechou, u ostatních je výhodné, aby sklon střechy při obvodu prudce stoupal. Tomuto požadavku nejlépe vyhovují střechy mansardové. U sedlové střechy, která je u nás nejobvyklejší, se lepšího využití podkrovního prostoru dá dosáhnout tím, že se obvodové zdi vyzdí výše než podlaha, nejčastěji do výše 1,3 m. Podezdívka umožní umístit pod nižší strop postel, můžeme se zde posadit a podobně – hovoříme o tak zvaném omezeně využitelném prostoru. Prostor s dostatečnou podchozí výškou se v šikmých střechách často vytváří pomocí vikýřů, což s sebou nese různá úskalí, jak uvidíme později.
ASFALTOVÝ ŠINDEL
Skládá se z nosné vložky, upraveného asfaltu – bitumenu – a kamenného posypu. Na kvalitě všech těchto složek záleží, jaká bude jeho životnost, proto je třeba vybírat jen kvalitní produkty. Jedná se o velmi lehký druh střešní krytiny (12 až 21 kg/m2), tvárný, a proto použitelný i na složité tvary střech, se sklonem od 7°. Asfaltové šindele pohlcují hluk při dešti nebo krupobití. Jsou nabízeny v široké paletě barev a tvarů. Kladou se na dřevěný záklop, proto unesou i vysokou tíhu sněhu. Nejsou třeba speciální doplňky pro stavební detaily, hřebeny či prostupy, které jinak prodražují celkovou cenu krytiny.
TVAR STŘECHY A NÁKLADY
Možná si však neuvědomujeme, že tvar střechy významně ovlivní energetickou náročnost domu. Vzhledem k tomu, že střechou uniká nejvíce tepla (z prostého důvodu, že stoupá vzhůru), musí být střecha nejlépe zateplena. Tedy i nejnákladněji. Tvar střechy určí, jak velká plocha bude ochlazována, respektive bude propouštět teplo. Rozdíly v množství propuštěného tepla dané různými tvary jsou překvapivě veliké, nejlépe na tom jsou střechy s nízkými sklony. Prostým srovnáním velikosti ploché střechy se sedlovou o sklonu 45° nad stejným půdorysem zjistíme, že musíme zateplit a opatřit střešní krytinou, izolací a dalšími materiály zhruba o 40 % větší plochu, čím strmější, tím více. To samozřejmě neznamená, že kvůli tomu zavrhneme šikmé střechy. Jsou u nás nejoblíbenější, protože vycházejí z historické tradice, a jsou proto často požadovány stavebními úřady či památkáři. Navíc mají své nesporné kvality: napomáhají dobrému odtoku vody, hůře se na nich drží sníh, dům vypadá méně mohutně, jejich přirozený sklon můžeme využít k umístění solárních kolektorů a podobně. Co bychom však měli bedlivě zvažovat, je jejich členitost. Často ve snaze zvýšit velikost využitelného prostoru vkládáme do šikmých střech vikýře, čímž získáme kolmé okno s výhledem i vyšší prostor, ale zároveň výrazně zvýšíme ochlazovanou plochu střechy. Konstrukce vikýře se obtížněji zatepluje, obtížněji se na ni pokládá střešní krytina, je třeba řešit mnoho konstrukčních detailů. To vše s sebou nese zvýšení nákladů a riziko chyb již v samotném projektu či realizaci. Z ekonomického hlediska je proto lépe volit střechu jednodušší. A dodejme, že zpravidla i z estetického.
PLASTOVÉ KRYTINY
Plastové střešní krytiny se vyrábějí z recyklovaných plastů, zejména vznikajících v automobilovém průmyslu. Takovéto plasty, již jednou ošetřené pro venkovní použití, se znovu při výrobě krytin zušlechťují barvivy, UV stabilizátory a plnivy, aby dlouhodobě odolaly působení povětrnostních vlivů. Výhodou je jejich lehkost (6,5 kg/m2) a velká odolnost, nevýhodou je částečná hořlavost a nutnost pokládat na bednění. Mohou imitovat drahé přírodní krytiny, jako je břidlice a dřevěný šindel. Jsou proto pomocníky při rekonstrukcích starších objektů, kde je položení původní krytiny finančně příliš náročné nebo vzhledem ke stavu krovu technicky neproveditelné. Použití však najdou i na nových objektech.
STŘECHU JE TŘEBA ZATEPLIT
Jak jsme řekli, střechu je třeba v souladu s fyzikálními zákony zateplit dokonce o něco důkladněji, než obvodové stěny nebo podlahy, protože tvoří hráz teplému vzduchu stoupajícímu vzhůru. Stejně jako stoupají nároky na zateplení domů, v současnosti stoupají i nároky i na zateplení střechy. Tepelná izolace nechrání dům jen před úniky tepla, ale v létě chrání podkroví před přehříváním. Druhý úkol je dokonce náročnější. Dbejte proto, aby projektant navrhl pokud možno tak silnou vrstvu izolace, aby nebylo nutné podkrovní místnosti v létě klimatizovat. Dobře navržená a dostatečně zateplená střecha by měla dokázat vzdorovat i letním vedrům.
KAM S IZOLACÍ?
Dosud nejobvyklejším způsobem zateplování šikmých střech je vkládání tepelné izolace mezi krokve, nejčastěji minerální nebo skelné vlny. Její tloušťka je ale limitována výškou krokví, obvykle kolem 16 cm. To v současné době nestačí ke splnění ani normových požadavků, natož parametrů, kterých potřebují dosáhnout úsporné domy, nízkoenergetické a pasivní. Tloušťka tepelné izolace se proto zvyšuje přidáním tepelné izolace pod krokve. Získá se tak potřebná síla izolace, a navíc se odstraní tepelné mosty, které jinak vytvářejí nezateplené krokve. Nevýhodou je, že každý centimetr izolace pod krokvemi snižuje výšku i šířku místnosti, což je omezujícím faktorem zejména při rekonstrukcích. Tuto nevýhodu odstraňují moderní systémy nadkrokevních izolací. Střecha se izoluje shora, nad krokvemi. V interiéru je pak možné přiznat trámoví a místnosti tím zatraktivnit. Kromě této estetické výhody přináší nadkrokevní izolace i řadu dalších technických kladů. Dokonale obalí střechu velkoplošnou izolací bez tepelných mostů, a tedy bez zbytečného úniku tepla a kondenzace vodních par v problematických místech. Realizace je snadnější, a tím i rychlejší. Používají se jak staří známí – minerální vlna či polystyren, tak novější materiály – PUR a PIR pěny. Izolaci nad krokvemi je možné doplnit zateplením mezikrokevním, popřípadě i pod krokvemi. K zateplení střechy nemusíme využít pouze pevné materiály ve formě desek či pásů, ale můžeme použít tak zvanou foukanou izolaci. Aplikuje se foukáním sypké hmoty, vlny, celulózy či polystyrenu. Tento způsob je vhodný zejména při rekonstrukcích, pro členité obtížně přístupné prostory, dutiny. Není to však podmínkou, lze ji aplikovat i do dodatečně vybudovaného záklopu či jen volně na vodorovný strop, dokonce i do svislých konstrukcí. V posledních letech se rozšiřuje technologie stříkaných polyuretanových pěn. Výhodou je celistvost vrstvy izolace, nevýhodou finanční náročnost a závislost na odborné aplikaci, klimatických podmínkách při realizaci a dalších faktorech, které mají vliv na výslednou kvalitu.
PLECHOVÉ KRYTINY
Plech patří mezi nejlehčí krytiny, je až desetinásobně lehčí než těžké skládané. Výhodou je možnost aplikace na střechy o velmi nízkých sklonech, díky tvárnosti možnost použití pro atypické konstrukce, vhodnost do náročných klimatických podmínek. Nejpoužívanějším materiálem pro plechové střechy je ocel upravovaná tak, aby se zamezilo korozi a prodloužila jeho životnost, nejčastěji žárovým pozinkováním. Výrobci upravují dále povrchy lakováním nebo vrstvou plastu. Navíc se mohou aplikovat další vrstvy – například protihluková nebo imitující povrch keramických střešních krytin. Povrchová úprava by měla vydržet alespoň 15 let bez opětovného natření, kvalitní, a tedy i dražší, po celou dobu životnosti, která se udává kolem šedesáti let. Pro plechovou střechu můžeme vybrat i takové materiály, které si stejně jako měď vytvářejí pobytem na vzduchu ochrannou vrstvu – patinu, a jsou tak bezpečně bezúdržbové – titanzinek a hliník. Životnost těchto materiálů je velmi vysoká, až ke stovce let. Plechové krytiny mohou tvořit pevnou nerozebíratelnou plochu z tabulového nebo pásového plechu nebo se skládají z jednotlivých šablon. Mohou také imitovat klasické pálené tašky a spojit tak výhody lehkých střešních krytin s klasickým vzhledem pálených tašek.
STŘECHU JE TŘEBA VĚTRAT
Střecha je obklíčena vodou z obou stran. Deštěm a sněhem zvenčí, zevnitř pak vlhkostí, která vzniká v obytných místnostech pod ní. Denně vyprodukujeme značné množství vodních par – vařením, praním, koupáním, a v neposlední řadě jen samotným dýcháním, lidí i pokojových rostlin. Pokud tato vlhkost pronikne do střešní konstrukce, hrozí, že zde zkondenzuje a ohrozí všechny její části. Dřevěným krovům hrozí hniloba, tepelná izolace ztrácí vlhkostí na účinnosti, trvalou vlhkostí trpí i střešní krytina… Je tedy nezbytné podkroví dobře větrat, ale i tak hrozí, že vlhkost do střešního pláště pronikne. Možným řešením je nevpustit vlhkost dovnitř konstrukce. K tomu běžně slouží tak zvaná parozábrana, speciální fólie zabraňující prostupu vodní páry z interiéru. Konstrukci však není možné neprodyšně uzavřít z obou stran, aby mohla vysychat vlhkost, která se může dostat do konstrukce z vnějšku, při poškození parozábrany a podobně. Musí se zajistit odvětrávání střechy, tedy vytvořit prostor pod krytinou, kterým proudí vzduch. To, co dříve zajišťovala celá půda, musí zvládnout úzká vzduchová mezera, popřípadě dvě, u tak zvaných tříplášťových střech, kdy se druhá mezera vytvoří mezi pojistnou hydroizolací a tepelnou izolací. Tloušťka větrací mezery záleží na sklonu střechy a její délce, podle nichž se určí velikost přiváděcích a odváděcích větracích otvorů. Nasávání je většinou u okapu, ale musí být zajištěn i průchod vzduchu okolo střešního okna, komína stejně jako odvětrání u hřebene pod hřebenáčem a pomocí větracích tašek, včetně hřebenáčů v nároží. Větrací mezerou musí vzduch volně proudit, aby byla střecha trvale vysušována. Veškeré otvory by měly být kryty plastovou či kovovou mřížkou proti zalétávání drobného ptactva.
STŘEŠNÍ KRYTINA
Když jsme nahlédli do útrob střešního pláště, můžeme se konečně zaměřit i na krytinu. Jaká střešní krytina bude střechu krýt, musí být jasné již ve fázi projektu, protože je jí třeba přizpůsobit jak tvarové řešení střechy, tak konstrukci. Nebo naopak, k požadovanému tvaru střechy je třeba zvolit vhodnou krytinu a navrhnout vhodnou konstrukci. Pro výběr krytiny je totiž nejdůležitější sklon střechy a její členitost. V úvahu je třeba vzít i klimatické podmínky, ve vyšších polohách je třeba počítat zejména s větším zatížením sněhem a větrem. Dalším důležitým kritériem výběru je tíha krytiny, tedy jak hodně zatíží střešní krov. To je důležité zejména při rekonstrukcích. Z tohoto pohledu rozlišujeme krytiny lehké a těžké. Mezi těžké patří pálené a betonové tašky či přírodní břidlice. Mezi lehké zařazujeme krytiny plechové, vláknocementové, asfaltové a plastové, z přírodních pak dřevěné šindele. Pro funkčnost a životnost střešní krytiny je důležitý i zmíněný systém větrání. Výrobci v záručních podmínkách deklarují, zda musí být krytina od- větrávána, často i přesněji vymezují způsob i materiály použité ve skladbě střechy. K tomu nabízejí v rámci střešního systému potřebné prvky, jako jsou odvětrací tašky, pásy, mřížky. Je proto třeba záručním podmínkám výrobce krytiny věnovat pozornost.
KONTROLA IZOLAČNÍCH VRSTEV
Doporučuje se kontrolovat průchodnost větracích mezer a mřížek na nasávacích a ve výdechových otvorech. Důležitá je kontrola stavu izolační hmoty; její deformace, vlhkost, slehlost vrstvy a případný úbytek, proto je vhodné vytvořit ve střeše kontrolní místa tak, aby byl dostatečný přístup k tepelné izolaci. Kontrolovat je třeba i stav a napjatost fólií, dbát, aby kontaktní fólie trvale přiléhala k povrchu izolační vlny, a naopak bezkontaktní fólie aby se nedotýkala.
VZÁJEMNÁ SOUHRA
Cílem naší malé exkurze pod střešní krytinu je ukázat těm, kteří se chystají ke stavbě nového domu či k rekonstrukci, že se jedná o náročnou úlohu, kterou je třeba svěřit odborníkovi. Bohužel, chyby mohou být již v samotném projektu, nejčastěji v řešení konstrukčních detailů. Toto nebezpečí se zvyšuje zejména tvarovou složitostí střechy. I proto raději se raději držme hesla, že v jednoduchosti je síla. Další podmínkou úspěchu je pečlivá realizace podle podrobného projektu s popisem konstrukčních detailů. Je třeba vybírat spolehlivé realizační firmy a určitě doporučujeme zajistit si ještě spolehlivější odborný dozor. Je nutné kontrolovat jak dodržení předepsaných materiálů, tak jejich správné zabudování do střechy. Není od věci vyfotografovat etikety zejména použitých fólií, které jsou často na první pohled k nerozeznání, zkontrolovat, zda není zaměněn rub za líc, i to se bohužel stává. A zejména je nutné kontrolovat, aby byly fólie pečlivě spojovány a dodržena těsnost ve všech konstrukčních detailech, u prostupů střešní konstrukcí, například kolem tělesa komína, odvětrání kanalizace, v úžlabí, nároží i u hřebene. Je třeba kontrolovat i počínání řemeslníků, aby fólie nebyly nikde proraženy, aby před zakrytím střechy krytinou byla pojistná fólie zkontrolována, aby například sádrokartonáři při instalaci podhledů nevytlačili izolaci do větrací mezery, aby… Ve výčtu toho, na co je třeba dohlédnout, bychom mohli pokračovat ještě dlouho, zkrátka laik vše posoudit a ohlídat nezvládne. Proto znovu apelujeme na to, abyste při výběru řemeslníků, kteří budou realizovat vaši střechu, nevybírali ty nejlevnější, ale zaměřili se na jejich zkušenost a spolehlivost. Nejlépe je svěřit realizaci dodavatelské firmě, se kterou uzavřete smlouvu o dílo a která se postará o výběr subdodavatelů. Pak budou případné reklamace směřovat jen k ní, a má proto větší motivaci dodat bezchybné dílo než v případě, kdy si sami budete shánět jednotlivé řemeslníky.
Datum vydání: 26. 9. 2015