Tady se mi to bude vařit…

 

Při plánování kuchyně většinou začínáme u svých snů, přání a představ. K nim se postupně připojuje realita ruku v ruce s praktickými nápady a konkrétními řešeními, které závisejí na daném prostoru. Není toho málo, co si musíme pořádně promyslet…

Nejlepší je vytvořit si hned na začátku seznam věcí, které v kuchyni rozhodně chcete mít, bez nichž vám vaření a příprava jídla prostě nejdou od ruky – ať už se chystáte pořídit si svoji první kuchyň nebo tu současnou chcete jen vylepšit. Myslete na všechny detaily, třeba kam dáte chladničku, kolik úložného prostoru potřebujete, kam až dosáhnete a jak často se naopak chcete ohýbat. Promyslete si, jak vlastně vaříte (jak náročně a často), které části kuchyňské linky používáte nejčastěji a co vám případně u stávající kuchyně nevyhovuje. Až budete mít seznam hotový, pak teprve vyrazte do obchodu.

 

ZÓNA JE DOBRÁ
Základní členění kuchyně je na takzvané pracovní zóny – ty by měly být dispozičně naplánovány a umístěny tak, aby zajistily co nejplynulejší a nejpohodlnější provoz v kuchyni. První zónou je ukládání a příprava (sem patří chladnička a spíž), druhou mytí (tam patří dřez a myčka) a poslední zónou je vaření (trouba, varná deska). Když dodržíte jejich logické a smysluplné uspořádání, bude se vám v kuchyni vařit jedna radost. Rozmístění pracovních zón se říká „pracovní trojúhelník“ a nevyplatí se podcenit jeho důkladné naplánování – rozdíl je jen v řazení zón pro praváky a leváky, u praváků začíná zleva doprava (spíž a chladnička, mycí a varné centrum) a u leváků naopak zprava doleva. Mezi jednotlivými zónami dodržujte optimální vzdálenost – konkrétně mezi chladničkou a dřezem budete potřebovat minimálně 60 až 90 cm pracovní plochy, mezi dřezem a varným centrem ještě větší, 90 až 120 cm. Snažte se tyto rozměry dodržet a rozhodně neprohazujte logickou posloupnost těchto tří stanovišť – zbytečně byste se naběhali.

 

 

MÁLO MÍSTA?
Uspořádání kuchyňské linky je závislé na prostoru, který máte k dispozici. Do omezeného je ideální kuchyň lineární (tedy v jedné linii, většinou při stěně). Je jednoduchá, skvěle vypadá a uspořádání zón je snadné – chladnička, dřez a varné centrum. Po obou stranách varného centra ponechte aspoň 40 cm prostoru, abyste měli kam bezpečně odložit horké hrnce. Zbývá-li vám ještě trochu místa, můžete si lineární variantu vylepšit kuchyňským ostrůvkem a nemusí být nijak zvlášť velký – můžete ho používat jako skvělé místo k přípravě surovin nebo při servírování pokrmu na talíře a podobně, navíc jeho útroby můžete využít jako bezvadný úložný prostor. Mezi ostrůvkem a linkou nechte vzdálenost 120 cm.

 

Pár dobrých rad…
◗ Nejvytíženějším místem v kuchyni je plocha mezi varnou deskou a dřezem.
◗ Vzdálenost mezi protilehlými skříňkami linky musí být dostatečná, dvířka by mělo být možné otvírat i současně.
◗ Umístění horních skříněk si proměřte a promyslete, abyste do nich viděli a manipulace s nimi byla snadná.
◗ Po stranách varné desky ponechte minimálně 40 cm místa na odkládání horkých hrnců a pánví.
◗ Umístění digestoře musí odpovídat doporučené bezpečnostní a funkční výšce nad varnou deskou.
◗ Myčku umístěte blízko dřezu, zjednodušíte si tím její plnění a vyprazdňování, navíc neušpiníte podlahu.
◗ U potravinové skříně zvolte hladce a snadno výsuvné zásuvky (ideálně plnovýsuvy), jsou praktické a přehledné.
◗ Dřez před oknem je hezká záležitost, předem si ale ověřte, jestli kuchyňská baterie nebude blokovat otevírání okna.
◗ Nikdy nedávejte dřez, troubu nebo myčku těsně ke stěně, nebude se vám pohodlně pracovat a stěnu můžete zašpinit.
Zdroj: www.ikea.cz

 

PĚKNĚ PODLE ABECEDY
Jiným řešením je linka do tvaru písmene L, pokud chcete využít i roh místnosti – získáte tím dostatek místa jak na přípravu potravin, tak i jejich uskladnění, ovšem pouze v případě, že prostor v rohu linky využijete originálně a důmyslně. Jak ho dobře vyřešit, vám nejlépe poradí v kuchyňských studiích, kde vám nabídnou nespočet možností přímo na míru vaší kuchyňské lince. I k tomuto provedení můžete přidat malý ostrůvek, jen nezapomeňte opět dodržet vzdálenost 120 cm. Téměř luxusní variantou je uspořádání kuchyňské linky do tvaru písmene U – poskytuje totiž nejvíce místa na přípravu jídla a zároveň maximum úložného prostoru. Jednu její stranu můžete navíc využít třeba jako jídelní pult, který oceníte při snídaních, svačinách nebo posezení u skleničky…

 

DVĚ LINIE?
Do větších kuchyní je také vhodné souběžné řešení – tedy dvě lineární linky naproti sobě. Získáte tím nejen dostatek místa na samotné vaření, ale i velký úložný a odkládací prostor. Už při návrhu si naplánujte, která linie bude ta dynamická (rušná), s mycím a varným centrem, a která bude fungovat jako klidnější část – odkládací a uskladňovací zóna (spíž a chladnička). Mezi varným a mycím centrem ponechte dostatek místa pro manipulaci a přípravu surovin, jinak vznikne chaos. Zároveň mezi oběma linkami dodržte vzdálenost 120 cm; to vám zaručí velkorysý prostor a bezpečné otevírání dolních skříněk linky.

 

 

VEJDE SE NÁM SEM?
Dnes je naprostou samozřejmostí, že všechny na trhu dostupné vestavné spotřebiče krásně zapadnou do kuchyňské linky. Za to může jednotný modulový systém, který všichni výrobci vestavných spotřebičů respektují, chtějí-li v konkurenci ostatních uspět. Vestavný spotřebič se musí do skříňky vejít a přitom vzít v úvahu sílu jejích bočních stěn. Ty bývají většinou 18 mm silné, spotřebiče určené pro vestavbu mívají tedy zpravidla 560 mm. Před koupí je proto vždy důležité pečlivě prostudovat technický popis výrobku, čímž zjistíte, jestli daný kousek jednotný systém opravdu respektuje. Zároveň se snažte vybrat všechny spotřebiče dříve, než koupíte kuchyň nebo její výrobu zadáte kuchyňskému studiu či truhláři. Oba budou vyžadovat technické nákresy s vašimi poznámkami o zabudování spotřebičů.

 

 

PRAKTICKÁ ÚVAHA
Pečlivě postupujte i u praktického provozu v kuchyni – nedávejte těsně vedle sebe pečicí troubu a chladničku, aby horko nezvyšovalo její spotřebu. Pokud to opravdu nejde vyřešit jinak, pak je rozhodně oddělte izolační deskou – třeba jedním úzkým modulem skříněk, které využijete jako úložný prostor. A máte-li chladničku těsně u stěny, snažte se ji od ní odsadit minimálně 5 cm, jinak ji neotevřete stoprocentně a police nepůjdou vysunout ven (což je nutné při jejím čištění). Zároveň nezapomeňte na odvětrávání spotřebičů, aby se nepřehřály – hlavně chladničky a trouby. Za jejich zády musí být dostatečný prostor (alespoň 5 cm), kudy může vzduch proudit. Stojí-li kuchyňská linka na nožičkách, je po problému, jinak je nezbytné přivést vzduch ke spotřebičům větrací mřížkou v soklu. Ale nebojte, na tohle všechno vás v dobrém kuchyňském studiu sami upozorní a vyřeší to za vás.

 

 

POHODLNĚ A SNADNO
Častou otázkou k řešení je, do jaké výšky umístit pečicí troubu, případně i mikrovlnku. Současný trend velí dát je do horní linie kuchyňské linky, ovšem není to tak jednoznačné. Při pečení v klasické troubě se manipuluje s horkými plechy a nádobami, proto je záhodno si její situování dobře promyslet. Pokud jste mikrovlnnou troubu umístili vedle klasické, pak se za optimální výšku považuje 90 cm, maximálně 115 cm, ale výš je rozhodně nedávejte. Máte-li spotřebiče umístěné nad sebou, měli byste začít ještě níže – dno klasické pečicí trouby dejte do výšky maximálně 70 cm, abyste stále ještě pohodlně dosáhli na mikrovlnku. Také si promyslete, kam dáte vestavný kávovar (presovač). Nejlepším řešením je, když se vám vejde pěkně do jedné linie s troubou a mikrovlnkou, pak není co řešit. Pokud ale váháte, čemu dát přednost u vertikálního uspořádání, pak volte jednoznačně presovač. Ovšem pouze za předpokladu, že si častěji vaříte kávu, než pečete pokrm v troubě. Pak je naprosto bez debat dát troubu do spodní linie linky, jako tomu bývalo dříve, a kávovar umístit do výšky očí, pěkně pohodlně…

 

Datum vydání: 4. 4. 2015

Edit: Mirka Vernerová