Rekonstrukce pražského loftu

Byty v některých rekonstruovaných historických objektech dokážou nabídnout podstatně více než bytové jednotky v novostavbě. Kromě pohodlného bydlení je to v případě citlivé přestavby i genius loci doby, ve které vznikly. Mezonetový byt, který jsme navštívili v Praze, je součástí developerského projektu. V bytové jednotky se v tomto případě proměnily prostory historické lisovny a rafinerie řepkového oleje.

Kdo se těší na klasický loftový byt, bude možná trošku zklamán. Malá výška i rozloha místností v historickém objektu neodpovídají v tomto směru náročným parametrům loftových bytů. Výtka se ale týká pouze nepřesnosti názvu projektu, samotné byty, což je důležitější, představují v dnešní době naopak nadstandard. Navzdory kvalitě bytu nebyl majitel s novým domovem zcela spokojen. Měl pocit, že při rekonstrukci nebyly maximálně využity historické prvky, a byt tak zbytečně přišel o atmosféru Prahy z dob „za císaře pána“. S přáním, zda by šlo ještě něco napravit, se obrátil na ateliér oooox architekti.

MALÉ ZMĚNY, VELKÉ VÝSLEDKY

Architektka Radka Valová, která společně s ing. arch. Magdou Palečkovou zpracovala projekt rekonstrukce, vzpomíná, že byt postrádal švih, který nabízel původně průmyslový charakter objektu, ale zároveň chválí: „Zajímavě, ale neprakticky byly řešeny koupelny. Byly obloženy skleněnou mozaikou a za vanou bylo velké zrcadlo. Vhodně zvolené byly i masivní dřevěné podlahy.“ K úpravě bytu se architektky rozhodly využít industriální historie objektu a detailů v tomto stylu. „Směrem do ulice je fasáda tvořena původní konstrukcí s malými okny sýpky. Na této stěně jsme nechaly osekat nové omítky až na kamennou stěnu, která následně byla natřena bílou barvou. Nové konstrukce byly upraveny cementovými stěrkami. Klasické radiátory byly nahrazeny továrními registry v černé barvě, které tak krásně kontrastují s bílými stěnami. Původní dřevěnou podlahu jsme nechaly zbavit lesklého laku, přebrousit a naolejovat, čímž získala velmi příjemný hebký povrch,“ přibližuje architektka úpravy. Kus historie vrátily do bytu i další zdánlivé maličkosti – třeba staré dřevo, které bylo použito na desku jídelního stolu a v koupelně pod umyvadla.

VELKÁ PROMĚNA BEZ VELKÝCH ZMĚN

Co se týče dispozice, byt výraznější změny neprodělal. Příčky zůstaly na svém místě. Přesto došlo k jeho výrazné proměně v souladu s investorovými představami. Ze společné chodby se vchází do horního podlaží bytu. Středem celé dispozice je kuchyně s jídelnou, místnosti, které však zdaleka neslouží pouze k přípravě a konzumaci pokrmů. Sama kuchyně je vybavena nerezovým ostrůvkem, který ji opticky odděluje od jídelny, a vysokou bílou skříní, v níž mají své místo vestavné spotřebiče a úložné prostory. Zajímavým kusem výbavy je například spouštěcí digestoř, která se vysouvá ze stropu, jen když se připravují pokrmy. Díky tomu nenarušuje prostor. „Jídelní stůl jsme zvolily s nerezovou podnoží a patinovanou dřevěnou deskou ze starých prken. K němu jsou přistaveny židle z transparentního plastu, aby daly vyniknout právě jídelnímu stolu. Svítidla jsou volena čirá skleněná bez zbytečných příkras, jež opět podtrhují industriální prvky interiéru,“ vysvětluje architektka. V jídelně je umístěna knihovna, čímž vznikl příjemný prostor k nejrůznějším činnostem – ať již k posezení u knížky, popovídání či přijímání návštěv. Naopak obývací pokoj slouží výhradně k relaxaci – pouze k sezení, poslechu hudby a sledování filmů. Součástí jeho vybavení je i velké zrcadlo, které bylo původně v koupelně za vanou. V obýváku je opřeno o stěnu za sedačkou, a tak prosvětluje celou místnost. Přidává na objemu tomuto hlavnímu obytnému prostoru, který není tak prostorově velkorysý, jak by se u loftového bytu dalo očekávat, a šikmým odrazem mu zároveň dodává dynamiku. Ani v této místnosti nechybějí industriální kousky. Mají podobu lampiček vedle televize, které byly vyrobeny na zakázku. „Na toaletě jsme na podlaze ponechaly původní skleněnou mozaiku. Stěny jsou opět provedeny v černé stěrce, která dává krásně vyniknout bílé sanitě a plechovému zrcadlu,“ říká Radka Valová.

KLIDOVÁ ZÓNA

Spodní podlaží bytu slouží jako klidová zóna. Je zde situována ložnice, z níž je přístup na terasu. Čelo postele je tvořeno přizdívkou s nikami pro knihy, za kterými je instalováno nepřímé osvětlení dodávající ložnici intimní atmosféru. Největší změnu doznala koupelna, v níž došlo k totální změně dispozice: Původní vana byla nahrazena velkým walk-in sprchovým koutem, který je kromě jiného osvětlen bodovými světly v podlaze. Jedná se o venkovní osvětlení, na něž může pršet, aniž by docházelo k ohrožení života při sprchování. Sklo sprchového koutu není záměrně dotaženo až ke zdi, kde zůstala mezera pro přístup k ručníku nahřátému na radiátoru. Umyvadla jsou umístěna na dřevěnou desku, přes celou stěnu je osazeno zrcadlo se zadními policemi na kosmetiku. Povrchy jsou tvořeny probarvenou černou stěrkou.

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Datum vydání: 2. 3. 2016

Edit: Alena Vondráková