13 domů v Českém ráji

Do obce Koberovy nemíří jen turisté prahnoucí po krásách Českého ráje, poslední dobou jsou i vyhledávaným cílem příznivců energeticky úsporného stavění. Je zde totiž unikátní soubor pasivních domů, který již deset let prověřuje smysluplnost nejen energeticky pasivního stavění, ale především stavění koncepčního, ohleduplného k lidem i životnímu prostředí.

Třináct rodinných domů na mírné stráni působí velmi harmonicky díky jednotnému řešení, citlivému zasazení do krajiny i absenci klasických plotů… Architektonické řešení vychází ze zdejší tradiční koncepce vesnického stavení s obytným podkrovím.

Jak to bylo?

Cílem projektu bylo ukázat, že lze stavět jinak a kvalitněji, než bylo v té době obvyklé, zbavit energeticky pasivní domy obav a předsudků, které kolem nich panovaly. Základem byl urbanistický koncept, který domy přirozeně začleňuje do krajiny a orientuje je k jihu a jihozápadu tak, aby mohly dostatečně využívat energii slunce. Zároveň bylo nutné dostát speciálním zásadám chráněné krajinné oblasti.
„Je zajímavé, jak snadné bylo vyhovět krajinářům z CHKO Český ráj, protože jejich požadavky vlastně logicky navazují na současné moderní zásady pasivní výstavby,“ říká Petr Morávek, ředitel společnosti Atrea, iniciátor a autor celého projektu. Konstrukčně se jedná o dřevoskeletové konstrukce s difuzně uzavřenou obvodovou konstrukcí. Součástí souboru je i první energeticky nulová budova v ČR s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 8,5 kWp.

Můžete tu i přespat!

Zkušenosti z návrhu, vlastní výstavby a následného provozu se staly cenným zdrojem informací, které jsou využívány v dalším vývoji trvale udržitelného stavebnictví. Nulový dům slouží jako školicí středisko, je místem setkávání laiků i odborníků. Po nedávné rekonstrukci byl rekonstruován vzorový dům, v němž je možné se ubytovat a na vlastní kůži si vyzkoušet, jak se v takové stavbě bydlí. O projektu, zkušenostech i výhledu do budoucna jsme hovořili s Petrem Dusilem, koordinátorem výstavby.
„Je třeba si uvědomit, že projekt vznikl v době, kdy informací, zkušeností, odborníků a kvalitních řemeslníků v oboru dřevostaveb a energeticky úsporných budov bylo naprosté minimum. Informace se čerpaly převážně ze zahraničních zdrojů a z akademické sféry. Podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů v ČR byl v roce 2005, v době plánování projektu, minimální, asi 3 % oproti dnešním 15 %. Pro úřady představoval pasivní dům ze dřeva těžko uchopitelný oříšek, solární kolektory a fotovoltaická elektrárna byly vnímány téměř jako ufo. Jen díky obrovské invenci a zkušenostem, nezdolnému přesvědčení a entusiasmu Petra Morávka – iniciátora, autora a investora celého projektu a enormnímu nasazení všech, kdo se na projektu podíleli, se záměr podařilo úspěšně dokončit a myšlenky v této oblasti dále šířit a rozvíjet,“ vysvětluje Petr Dusil.

Co považujete na projektu za nejcennější?

„Komplexnost přístupu. Podobná celostní řešení jsou dnes bohužel stále ještě výjimečná. A osobně oceňuji především odvahu investora opustit i přes nepochopení, leckdy i odpor okolí, zaběhnuté stereotypy, a obdivuji jeho nezdolnou vytrvalost a energii a oceňuji i ochotu získané zkušenosti následně sdílet. Souboru v Koberovech můžeme být vděčni za spoustu poznatků z provozu a realizace, ty negativní se díky tomu při další podobné výstavbě nemusejí opakovat, ty pozitivní se mohou dále vyvíjet. Ze stavebního hlediska je pozoruhodné, že nedošlo za celou dobu provozu všech objektů ani k jedinému závažnějšímu problému či k reklamované závadě.“

Jaké konkrétní zkušenosti jste získali?

„V prvé řadě, že se zde lidem dobře bydlí. Reálný provoz potvrdil teoretické předpoklady o spotřebě energie na provoz domů, kde vedle architektonicko-stavebního řešení a použitých technických zařízení hraje významnou roli i chování uživatelů.“

Co máte na mysli tím chováním uživatelů?

„V neúsporném domě se chování uživatelů neprojeví zdaleka tak výrazně, jako v domě, kde je potřeba energie na jeho provoz minimální. Čím je dům úspornější, tím větší vliv na konečnou spotřebu energií (a na výpočtové předpoklady) jejich chování má – na jakou teplotu vytápějí, jak využívají regulaci, projeví se třeba i zapomenutá rozsvícená žárovka. Vytápění hraje podružnou roli, vzrůstá význam spotřeby energie na ohřev vody, provoz spotřebičů… Je samozřejmě rozdíl mezi rodinou s malými dětmi, která je i přes den doma a kde běží neustále pračka, a třeba bezdětným párem. Je ale třeba zdůraznit, že i ten „nejhorší“ uživatel pasivního domu bude v absolutním porovnání spotřeby energie lepší, než uživatel domu neúsporného.“

Jaké konkrétní poznatky jste získali rekonstrukcí vzorového domu?

„Po deseti letech provozu byla cílem určitá aktualizace vzorového domu a hlavně adaptace pro plnohodnotné bydlení na zkoušku. Prakticky se potvrdila obrovská výhoda dřevostaveb, kdy díky suchým procesům výstavby byla demontáž upravovaných konstrukcí a prvků poměrně jednoduchá, rychlá a čistá. Také se potvrdila správnost rozhodnutí soustředit se na difuzně otevřené konstrukce, které jsou z hlediska životnosti konstrukcí a možností změn a úprav spolehlivější, praktičtější a efektivnější. Při úpravách jsme byli limitování právě přítomností parozábran.
Poznatků z průběhu doby fungování souborů domů je mnoho, mimo jiné je využíváme při zdokonalování koncepce Domů Atrea, některé věci můžeme řešit jednodušším způsobem, snížit tak pracnost, cenu, i rizika při realizaci stavebních prací.“

Součástí souboru je i první energeticky nulová budova v ČR s fotovoltaickou elektrárnou o výkonu 8,5 kWp. Slouží jako školicí středisko, je místem setkávání laiků i odborníků.

A jak vnímáte posun za posledních deset let ve vztahu k energeticky úsporné výstavbě?

„Objevil se širší a kvalitnější sortiment materiálů a výrobků, můžeme sledovat trend většího využití tradičních přírodních, obnovitelných materiálů. K dispozici jsou okna s výrazně lepšími parametry, různé doplňkové výrobky a komponenty – světlovody, stínicí prvky, kvalitní nářadí. V oblasti technických zařízení je vývoj doslova překotný – od větracích jednotek, které jsou úspornější, s možností ovládání přes internet. Rozvody se navrhují jednodušší, kratší, snadno přístupné a čistitelné. I nabídka vhodných zdrojů tepla, tedy s malými výkony, se rozšířila. Termické solární panely se stávají minulostí, v našich domech dáváme přednost fotovoltaickým systémům, jejichž využití je mnohem univerzálnější, s přípravou na bateriové systémy a pro nabíjení elektromobilu. Se změnami klimatu roste význam letní stability budov, je třeba zabránit přehřívání objektů. Rád bych zdůraznil, že efektivní využití těchto technologických zařízení je v prvé řadě podmíněno kvalitním architektonicko-stavebním řešením, které zcela zásadně ovlivňuje množství energie potřebné k provozu domu.“

Vzrůstá zájem o pasivní domy?

„Obava z pasivních domů stále přetrvává, domnívám se, že je to především z důvodu špatné informovanosti. Naštěstí těch, kteří kriticky přemýšlejí o letitých stereotypech, přibývá. Pro ty však může být paradoxně těžké zorientovat se v přemíře informací, legislativa i stavební řízení jsou stále složitější, pro stejná pravidla mohou být odlišné výklady a přístupy… Nejde však jen o splnění určitých hodnot, cílem musí být kvalita bydlení vůbec. Je důležité, abychom se přestali zabývat pouze energiemi. Energetika je malý zlomek v celkové kvalitě budovy. K navrhování budov je třeba přistupovat komplexněji, v širších souvislostech, zajistit kvalitní bydlení ve všech směrech. A nejde jen o samotný dům, ale o celé lokality, čtvrti, města, celá území… V současné době se do popředí dostává otázka efektivnějšího hospodaření s vodou jak pitnou, tak i s vodami dešťovými a odpadními, které se dají využít například ke splachování toalet nebo zalévání zahrady… Je alarmující, že většinu pitné vody při provozu budov spotřebujeme právě na splachování toalet. “

Zkušenosti z výstavby a provozu

Cenu pasivního domu dělá hlavně jeho individualita a kvalita, která pro optimální řešení vyžaduje práci architekta a detailní prováděcí projektovou dokumentaci a kvalitního řemeslníka pracujícího s kvalitním materiálem.
Není problém za minimálních nákladů udržovat v domě přesně danou provozní teplotu, vlhkost, koncentraci CO2 a podobně
Řízené větrání opravdu zajišťuje velmi komfortní vnitřní prostředí s jednoduchým ovládáním a údržbou bez sníženého akustického komfortu.
Provozní náklady závisí mnohem více na tom, jak je dům užíván, než na tom, jaký nakonec bude zvolen zdroj tepla.

Zkušeností s technologiemi

Obecně se dá říct, že v pasivním domě budou fungovat všechny dnes známé otopné systémy a zdroje tepla, jen s menšími výkony, přednost by měly dostat systémy snadno regulovatelné.
Teplovzdušné vytápění s cirkulací vnitřního vzduchu se osvědčuje, v jeho prospěch mluví i využití pro chlazení vzduchu, což je v posledních letech zásadnější téma než vytápění. Je možné ustoupit od problematických rozvodů v podlaze a přivádět topný a větrací vzduch horními výústkami. Topení je stejně komfortní, chlazení dokonce efektivnější. Cirkulační okruh v domě je ideální pro udržení potřebné vlhkosti.
Krbová kamna nejsou u pasivního domu problémem, pokud mají minimální výkon a výměník pro odvod alespoň 70 % výkonu do akumulační nádoby.
Solární kolektory díky hůře využitelným tepelným přebytkům v létě a nulové využitelnosti v zimě je možné nahradit fotovoltaickými střešními panely, které mají praktičtější využití i rychlejší návratnost.
Zemní výměník pro přívod čerstvého vzduchu, který v létě vzduch ochladí a v zimě předehřeje, se neukázal jako něco převratného. Cena realizace a jisté problémy při provozu neodpovídají jeho přínosu. Účinnost rekuperací je tak vysoká, že další předehřev v zimě se na nákladech neprojeví a chladicí efekt v létě se ztrácí po několika letních týdnech, kdy se zemina v okolí výměníku zahřeje.

Zkušenosti s konstrukcí

Koberovy byly stavěny ve skeletovém konstrukčním systému, kde vnitřní parotěsnou rovinu tvořila folie, prostor stěny byl vyplněn minerální vatou a zvenčí zakryt paropropustnou folií a dřevěným obkladem, nebo dřevovláknitou deskou a omítkou.
Foliové systémy se ukázaly jako technologie velmi choulostivá na chyby, ale hlavně náročná na následné opravy, rekonstrukce, havárie vody… Dnes používaná OSB deska je mnohem odolnější pro vytvoření dlouhodobě fungující parotěsné vrstvy. Dřevovláknitá deska zvenčí zajistí difuzní otevřenost stavby, tedy možnost vysychání v zimním období. Minerální vlnu nahradila foukaná celulóza, která ji v mnohém předčila.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv ATREA

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.