Konec dobrý, všechno dobré...

Majitelé třípokojového bytu prošli složitou rekonstrukcí, výborný výsledek ale nechal všechny komplikace rychle upadnout v zapomenutí. Mladý brněnský pár na vlastní kůži zažil, že cesta k jednoduchému modernímu bydlení bývá někdy všechno jiné než jednoduchá.

Paní Lucie dnes s nadhledem shrnuje rozdíly mezi původními představami a skutečností. „Při realizaci interiéru bytu jsme narazili na neuvěřitelné komplikace. Nový stavební zákon nabyl platnosti právě v době podání žádosti o stavební povolení, a ačkoli sliboval zjednodušení postupů, v našem případě přinesl úřední postup složitější. Komplikovalo se prakticky vše až absurdním způsobem. Čalouník, který měl opravit stará křesla po dědečkovi, trpěl alergií na africkou trávu, která byla samozřejmě součástí jejich původní konstrukce. Jednoduchost, lehkost, hravost, vtip, radost – tak jsme si na začátku představovali nejen výsledek, ale i cestu k němu… Cestou se nám čelo nejednou orosilo potem.“

BYT SE OTEVÍRÁ…

„Když jsem se o plánované rekonstrukci bytu zmínil v práci, doporučila mi kolegyně architektku, se kterou řešila přestavbu svého bytu. Její práce nás zaujaly, domluvili jsme si tedy schůzku přímo u nás v bytě,“ vzpomíná pan Tomáš. Původní řešení dispozice bytu už neodpovídalo současným představám o bydlení. Ačkoliv byt měl jen 66 m2, dispozičně byl vyřešen jako 3 + 1, měl minimální místnosti, tmavé chodby… Nepůsobil určitě vzdušně ani prostorně. Architektka Daniela Boučková s úsměvem vzpomíná na první setkání. „Schůzku jsme měli v pátek odpoledne, přijela jsem na místo na kole v doprovodu dvou dětí a říkala jsem si, že setkání v této sestavě bude trochu zatěžkávací zkouška pro všechny zúčastněné. Zvládli jsme to, Tomáš a Lucie byli velmi tolerantní a otevření lidé, což se pak potvrdilo při práci na přestavbě bytu.“ Byt měl být vyřešen jako prostor pro rodinu s jedním až dvěma dětmi. Prostor bytu dělí široká komínová centrální zeď na část společenskou a část klidovou se dvěma ložnicemi. Při řešení dispozice bytu byly zrušeny všechny zbytečné chodby, kuchyň byla propojena s obytným prostorem, dveře byly nahrazeny širším průchodem v nosné zdi domu. Zásah do nosné zdi přinesl zdržení při vyřizování stavebního povolení, ale byl nezbytný pro otevření, propojení prostor. Rodina s malými dětmi tráví dost času v koupelně, kterou lze snadno otevřít posunutím velkých dveří. Prostorově koupelna zůstává skryta pohledům a může přes den klidně zůstat bezbariérově otevřená, aniž by působila rušivě. V klidové části bytu, v ložnicích, nebylo nutné provádět žádné rozsáhlejší stavební úpravy, dokonce i původní dubové parkety už byly opravené, napuštěné kvalitním olejem na dřevo. Stačilo vyměnit lišty podlah, parapety a vymalovat. V ložnici bylo nezbytné vybudovat dostatek úložných prostor. Ložnice je jediná místnost v bytě skrytá za klasicky otevíravými dveřmi tak, aby rodičům poskytla dostatek klidu a soukromí. Dětský pokoj naopak navazuje na obytný prostor. Pokoj pro děti je malý, a proto předpokládáme, že děti budou využívat k hrám i hlavní obytný prostor. Od začátku bylo jasné, že barevnost bytu bude jednoduchá, světlá, s převahou bílé barvy. Lucie a Tomáš mají barvy rádi. Těšili se, až interiér doplní obrazy, dekoracemi. „Bílou jako základní barvu interiéru jsem doporučila z několika důvodů. Prostor opticky zvětšuje, uklidňuje… Typový nábytek a doplňky v bílé jsou snadno dostupné, což by mohlo usnadnit zařizování bytu. Neutrální šedá litá podlaha v opravené části bytu kontrastuje s původními dubovými parketami v ložnicích.

KUCHYŇ S MODROU A ČERVENOU

Nová kuchyň zůstala v místnosti původní kuchyně, pracovní plocha se přesunula blíže k oknu, aby denní světlo z nevelkého okna dopadalo na pracovní desku. Úložné prostory, vestavěná lednice a spížní hluboké skříně lemují celou stěnu. Jídelní stůl zůstává v kuchyni, je možné od něj přehlédnout nejen kuchyň, ale částečně i obytný prostor. Tomášova oblíbená tyrkysově modrá se objevuje na obkladu za kuchyňskou linkou. Temperamentní výraznou červenou, oblíbenou barvu Lucie, najdeme jen na židlích u jídelního stolu a na detailech vybavení kuchyně. Určitou měkkost, příjemnost dodává použití dřeva. Deska jídelního stolu i deska stolu konferenčního jsou z olejovaného masivního dřeva, takže případné šrámy a poškození vzniklá časem přinesou do interiéru osobitost a vlastní paměť. Kuchyň je osvětlena jednoduchým svítidlem nad jídelním stolem, pracovní plochu osvětluje intenzivní ledkové svítidlo, nad linkou je umístěna zářivka, která měkce osvětlí kuchyň lomeným světlem.

KDE SE VŠICHNI SEJDOU

Obytný prostor je vybaven velmi jednoduše, prostoru dominuje stěna s knihovnou a dřevem obloženým vstupem do dětského pokoje. Už teď si některé dětské knížky našly místo v obýváku. Jednoduchá plechová skříňka a pohovka jsou z IKEA. Konferenční stolek je navržen na míru – drobná kolečka a ocelové madlo umožňují snadnou manipulaci, plechový box může být využit na časopisy, květiny či uložení nádoby s nápoji. Pro klidné čtenářské večery je připraveno červeně čalouněné křeslo po dědečkovi a stojací lampa. Světlo nad stolkem svítí přímým i nepřímým světlem. Dokáže prostor osvětlit tak, aby si děti mohly kreslit třeba na podlaze. K náladovému osvětlení je pokoj vybaven dostatkem menších lamp.

VIZITKA BYTU
byt 3 +k. k., Brno
Autorka: Ing. arch. Daniela Boučková
Projekt: 2012/2013
Realizace: 2013/2015
Plocha bytu: 66 m2 + 5,4 m2

KOUPELNA JE ATYP

V malé předsíni je místo jen na pár kabátů a bot, tyrkysově modrý botník tvoří dělicí příčku mezi koupelnou a toaletou. Posuvné dveře do koupelny zůstávají přes den otevřené, předsíň se přelévá nejen do obytného prostoru, ale i do koupelny. Koupelna s prádelnou je vyřešena jako pracovní linka se dřezem a horními skříňkami. Pracovní deska se hodí k odkládání předmětů a přebalování. Pračka, sušička i kontejner na špinavé prádlo tvoří malou prádelnu pod pracovní deskou. Původně navrhovanou vanu při realizaci nahradil velkorysý sprchový kout. Zrcadla na dveřích horních skříněk nejen umožňují provést osobní hygienu, ale také opticky zvětšují prostor. Namáhané plochy zdí jsou obloženy obyčejnými obklady 150/150 RAKO v bílé barvě. Koupelna je opět osvětlena zářivkami nad horními skříňkami osvětlujícími prostor příznivým lomeným světlem. Majitelka přitakává: „Trochu netypické řešení koupelny se nám i po narození dítěte osvědčilo.“

KAM NÁVŠTĚVY NECHODÍ

V ložnici stavební zásahy nebyly potřeba. Při řešení nábytku se počítaly milimetry, skříň v ložnici byla vyrobena jen v hloubce 55 cm, aby bylo možno pohodlně projít či otevřít dveře skříně a zároveň do skříně uložit šatstvo na ramínkách na klasické šatní tyče. Postel vyrobená na míru má konstrukci, která nepřidává matraci centimetry ani na šířce ani na délce. Skříň podél zdi sousedící se schodišťovým prostorem domu nejen poskytuje dostatek místa pro ukládání, ale v případě, že je naplněna šatstvem, také dobře akusticky izoluje ložnici rodičů od společných prostor v domě. Centrální svítidlo v ložnici opět patřilo původně dědečkovi. Dětský pokoj není ještě hotový. „Nechtěli jsme předbíhat život,“ vysvětluje architektka. „Pokud budou postele navrženy na míru jako patrové a pracovní stoly pro děti včetně výsuvných prádelníků také, bude pokoj dobře sloužit jako ložnice a pracovna pro dvě děti. Jen rozmáchlejší hry budou děti muset přenést do obytného prostoru.“ „S napětím očekáváme, jak byt zvládne navržený počet dětí,“ směje se paní Lucie.

 

Ing. arch. Daniela Boučková

„Návrhy interiérů mě baví. Často řeším prostory ve starých zajímavých domech, rekonstrukce. Přitahují mě kontrasty… staré / nové, ležérní / dokonalé. Navrhování tohoto bytu bylo osvěžující, mohla jsem bez velkých ohledů k původním konstrukcím řešit nový prostor. Výsledek není jen přepisem mého návrhu, ale i společné práce investora a realizačního týmu.“

Kontakt:
2×13
Tyršova 40, Brno
daniela.bouckova@volny.cz
www.2×13.cz

Datum vydání: 17. 9. 2015

Edit: Daniela Hanousková